Uživatel nepřihlášen | Přihlásit se | Zaregistrovat se
Středa 13.12.2017 4:55
Akcie.cz»Zpravodajství»Komentáře a doporučení»Výzkum a vývoj v ČR – trvalý dluh státu a srovnání s...

Zpravodajství

Výzkum a vývoj v ČR – trvalý dluh státu a srovnání s (pod)průměrem EU

01.10.2007 11:18:11 | Cyrrus

Český statistický úřad ve své poslední analýze zhodnotil vývoj výdajů na výzkum a vývoj v České republice, jejich

složení a srovnání především s ostatními zeměmi v EU. ČR z tohoto porovnání rozhodně nevyšla poražena, nicméně i tak

český výzkum a vývoj zjevně nemá zcela na růžích ustláno. Jak z hlediska složení výdajů dle jednotlivých oborů, tak i

podle zdrojů financování lze nalézt značné mezery, které ČR má, a to i ve srovnání s průměry EU, jež svými výkony v

této oblasti zůstává za vlastními plány.

V ČR se dařilo v posledních letech zvyšovat objem prostředků, které směřují do výzkumu a vývoje. Ty se v loňském roce

proti roku 1995 zvýšily 3,6krát (na necelých 50 miliard korun), přičemž HDP v běžných cen vzrostl za stejnou dobu

2,2krát (výdaje na výzkum a vývoj rostly průměrným ročním tempem 10,7 %, nominální HDP v průměru o 6,9 %). Podíl

prostředků směřujících do výzkumu a vývoje tak roste i ve vztahu k HDP (z 0,95 % v roce 1995 na 1,41 % v roce 2005 a

1,55 % o rok později). Průměrná hodnota Evropské unie (myšleno EU25) 1,85 % HDP tak je již na dohled a její dosažení

není nepřekonatelným úkolem již v několika málo letech. Je otázkou, zda by mělo být cílem ČR spokojit se jen s

evropským průměrem, který navíc zaostává za výkonností jiných vyspělých zemí (Japonsko, USA) a hluboko i za vlastní

cílovou hodnotou (3 % HDP). Navíc v EU jako celku dochází k velmi negativnímu vývoji, tedy poklesu výdajů na výzkum a

vývoj ve vztahu k HDP (jak v EU15, EU25 i EU27), srovnání s tímto regionem tak nastoluje spíše sportovní otázku: byli

jsme opravdu tak dobří, nebo soupeř tak špatný?

Co je trvalým problémem výdajů na výzkum a vývoj v ČR, je postoj státu, který investice do této oblasti, byť bývají

před každými volbami silnou zbraní téměř všech politických stran, poněkud zanedbává (zvláště bereme-li v potaz

provázanost investic do výzkumu a vývoje s výdaji na vzdělání). Růst výdajů ve vztahu k HDP lze v minulých letech

přisoudit především soukromému sektoru. Výdaje podnikatelů v této oblasti se např. v posledních dvou letech zvyšovaly

silným tempem 21,8 % v roce 2005 a 21,4 % v roce 2006. Že tím ČR těží z příchodu zahraničních investorů, není pochyb

(v roce 2006 rostly výdaje na výzkum a vývoj u firem se zahraniční majetkovou účastí o 38 %). Tomu, že do výzkumu a

vývoje stále více investují především podnikatelé, pak odpovídá také oborové složení investic. Ty směřují především

do dominujících průmyslových/technických odvětví, např. do automobilového průmyslu.

Podobný vývoj pochopitelně nelze chápat negativně, spíše naopak, neboť se ukazuje, že ČR nemusí být jen "montážní

dílnou Evropy", ale má potenciál být dlouhodobě i místem, kde bude docházet k tvorbě a vývoji nových technologií,

zvláště v tradičních oborech, které těží z kvalitní pracovní síly a zázemí (výzkum a vývoj napojený na výrobní

podniky pak pomůže udržet tyto kapacity v zemi i v době, kdy odezní některé konkurenční výhody - pobídky, levná

pracovní síla apod.). Vývoji v sektorech, jež si již v české ekonomice vybudovaly silné postavení (nebo je v české

ekonomice historicky mají) ovšem nedostatečným způsobem sekunduje stát a další možné zdroje investicemi do dalších

oborů, které by mohly vytvořit např. automobilovému průmyslu protiváhu. Investice také musejí směřovat do oborů, v

nichž není okamžitě patrný ekonomický přínos (nebo je přínos spíše společenský - humanitní obory). Takovými stále

zanedbávanými obory jsou přírodní vědy či lékařství, byť právě to bývá i mediálně často zmiňováno jako obor s

vynikajícími výsledky. V těchto oborech je důležitá role státu a neziskového sektoru, kterou lze stále považovat za

nedostatečnou. Podíl vládního sektoru na financování vědy a výzkumu se z 44,5 % v roce 1995 snížil na 40 % v roce

2006, což opět není špatné v evropském srovnání (jde naopak o nadprůměrnou hodnotu), zde by ovšem pokles do průměru

neměl být cílem ČR.

Na pozadí minulý týden zveřejněných údajů o podílech vysokoškolsky vzdělaných lidí v jednotlivých zemích EU, které

ukazují, že v ČR je jen sedmina vysokoškoláků mezi ekonomicky aktivními lidmi, je opět vidět dluh státu, který

nedostatečným způsobem podporuje znalostní ekonomiku. Byť je jeho podíl na financování výzkumu a vědy srovnatelný s

jinými zeměmi, dlouhodobě právě nízká úroveň vzdělanosti, tedy nedostatek lidí schopných ve výzkumu pracovat, může

být limitem, který bude ČR držet v nepříliš oslnivém evropském průměru. Také platy vědeckých pracovníků v ČR jsou

vzhledem k jejich přínosu společnosti směšné (průměr mezi vědeckými pracovníky je 31 653 korun měsíčně ve skupině

lidí, kde 40 % z nich má doktorské vzdělání), přestože by vzdělání mělo být rozhodujícím faktorem pro růst životní

úrovně. I zde se za zanedbaný obor dá považovat např. lékařství, které nepřitahuje podnikatelskou sféru tak jako

technické obory, jež jsou schopny se financovat samy a dluh tak opět padá především na hlavu ostatních zdrojů

financování výzkumu a vývoje (stát a ostatní - vysoké školství, neziskový sektor).

ČR si v zásadě v oblasti výzkumu a vývoje nestojí tak špatně, jak bývá občas zmiňováno, zvláště ve srovnání s

ostatními zeměmi Evropské unie. Se srovnáním se státy jako je Portugalsko či Řecko, kde výdaje na výzkum a vývoj činí

jen 0,81 % respektive 0,61 % HDP v roce 2005 nebo se srovnáním s EU jako celkem se ale nelze spokojit. Evropská unie

jako celek rozhodně nemůže být ve svém postoji k vědě a výzkumu pro zemi, která chce dlouhodobě těžit ze své

vzdělanosti, vzorem. Průměrné evropské úrovně, kterých ostatně ČR ještě zcela nedosahuje, by měly být spíše jen

odrazovým můstkem pro snahu dostat se někam výše. K tomu bude muset především veřejný sektor zaujmout aktivnější

úlohu počínaje investicemi do vzdělání, bez něhož se výzkum a vývoj neobejde. I když podle nových dat ČSÚ stát svou

roli ve výzkumu a vývoji plní vcelku odpovídajícím způsobem, při zohlednění vzdělanosti země a nízkým evropským

úrovním, s nimiž je ČR srovnávána, již situace tak skvělá není.

Autor: Karel Potměšil

Poslední zprávy

Právě diskutujete


Zajímavé vzestupy

PRSLU2 406,00+6,70
LAZJA1 400,00+3,32
CETV104,20+1,07
TELEC277,00+0,73
CEZ492,40+0,49

Zajímavé poklesy

EFORU109,00-3,11
FOREG175,30-1,52
UNIPE364,90-1,38
VIG644,20-1,38
TOMA1 226,00-1,13

Kurzovní lístek

EURdolu25,625-0,09
HUFnahoru8,151+0,02
JPYdolu19,191-0,18
PLNdolu6,096-0,08
USDdolu21,776-0,32

demo-e-broker

Indexy

Pro úplné zobrazení je nutné mít nainstalován Flash Player, dostupný např. zde.

Flash | Obrázek

PXnahoru+0,141 059,5112.12.17
RMnahoru+0,201 346,9512.12.17
DJIAnahoru+0,4924 504,8012.12.17
NASDAQdolu-0,196 862,3213.12.17
SP500nahoru+0,152 664,1112.12.17
DAXnahoru+0,4613 183,5312.12.17
WIG20nahoru+1,292 413,6812.12.17


Odborné články

Ekonomika ČT24.cz