Uživatel nepřihlášen | Přihlásit se | Zaregistrovat se
Sobota 16.12.2017 3:12
Akcie.cz»Zpravodajství»Komentáře a doporučení»Polostátní firmy na varšavské burze po parlamentních volbách

Zpravodajství

Polostátní firmy na varšavské burze po parlamentních volbách

19.12.2007 12:15:32 | Cyrrus

Přestože od polských parlamentních voleb uplynula již slušná řádka týdnů a na jejich průběh či výsledek se zvláště v

zahraničí pomalu pozapomíná, připomíná se nedávná změna vlády opakovanými zprávami, které se týkají řady firem

obchodovaných na varšavské burze. Postoj předchozích kabinetů přivedl na akciový trh nepoměrně více polostátních

firem, než tomu bylo v ČR, a tyto firmy jsou hojně zastoupeny i v prestižním indexu WIG20. Zprávy, kterými nás od

voleb polská strana zásobuje, se týkají dalšího směřování těchto společností, možných změn ve vlastnické struktuře

těchto firem (tedy možnosti prodeje části státního podílu) a především personálních obměn ve vedení polostátních

podniků. Střední Evropa se zřejmě doposud není schopna vypořádat s volbami do parlamentu bez toho, aniž by došlo k

personálním čistkám všude kam nová politická garnitura dosáhne. Nicméně změny, ke kterým díky volbám dochází, mohou

být pro investory držící akcie těchto firem, či uvažující o jejich nákup i zajímavou příležitostí. A pokud ne,

alespoň se na polském trhu, na rozdíl od okolních středoevropských burz tak říkajíc "něco děje".

Jednou ze společností, která je obchodována v indexu WIG20 je doposud největší polská banka PKO BP. Tuto společnost

stát ovládá, když v ní drží balík 51,5 %. Jednou ze zpráv, které se kolem této firmy v posledních týdnech objevují,

je možné snížení podílu státu v bance. K tomu by mohlo dojít formou prodeje stávajících akcií v roce 2008 či 2009.

Otázkou je, jak velký balík stát dalším investorům nabídne, hodlá si totiž i nadále ponechat podstatnou část

stávajících akcií. Možný je ovšem i prodej akcií nově vydaných. Další pohyby ve vlastnické struktuře v bankovním

sektoru vyvolá také plánovaný prodej státního podílu v druhé největší polské bance Pekao (po sloučení s BPH se

dostane na první místo právě před PKO BP). Zde je podíl vlády nicméně nepodstatná 4 %, která budou nabídnuta mateřské

UniCredit. Pro zájemce o investice do polského finančního sektoru by tak mělo být zajímavější informací, že vláda

zvažuje o uvedení největší polské pojišťovny PZU na burzu. PZU by se tak mohla stát další ze zajímavých investičních

příležitostí na tomto živém trhu. Tato informace není bez zajímavosti ani na pozadí plánů předchozí vlády, které

nebylo proti mysli spojení PZU a PKO BP. Situace se sice očividně změnila, možnosti ale zůstávají.

Kroky vlády by mělo ovšem v PKO BP podporovat a řídit nové vedení. Firma se patrně jako řada jiných polostátních

podniků nevyvaruje personálních změn. Dozorčí rada firmy bude hledat zájemce o všechny vedoucí pozice, personální

změny by tak v tomto případě měly být více než kosmetické. Je otázkou nakolik firmě prospějí. Vzhledem k tomu, že

např. bez CEO byla banka prakticky rok do jeho zvolení v polovině tohoto roku, které navíc neproběhlo zcela

standardním způsobem, tedy soutěží několika kandidátů (ono se upřímně asi nikomu pár měsíců před volbami do tak

nejistého dobrodružství nechtělo), nemuselo by být nové vedení, které bude stabilní minimálně do příštích voleb tou

nejhorší variantou.

Další firmou ovládanou státem, v souvislosti s níž se hovoří o změnách ve vedení i struktuře akcionářů je plynařský

monopol PGNiG. Tuto firmu stát ovládá dokonce z 84,75 %. I zde patrně dojde k poklesu státního podílu, po

parlamentních volbách se objevila zpráva o možnosti převodu 750 milionů akcií firmy (12 %) na její zaměstnance. Tato

zpráva potvrdila předvolební sliby vítěze voleb. K rozdělení akcií má podle polského tisku dojít do pololetí příštího

roku. Stát si nicméně i nadále ponechá kontrolu nad tímto strategickým podnikem. V posledních dvou týdnech se také

vyrojily zvěsti o snaze zvolit nového CEO této firmy (a čtyři další manažery) ještě do Vánoc (manažerské smlouvy v

této společnosti končí 10. ledna, s hledáním nového vedení se tak začalo již v říjnu s tříměsíčním předstihem). Na

pozici se objevili hned čtyři kandidáti rozporuplných kvalit. Dva (asi nejnadějnější) z nich měli údajně silné

zkušenosti s podnikáním, funkce se ovšem nezalekl ani Piotr Wozniak, bývalý ekonomický ministr. Dle včerejších (18.

12. 2007) informací se ovšem zvolení nových šéfů firmy odkládá a na jejich jména si tak budeme muset zřejmě počkat do

příštího roku, pokud tento odklad "odfiltruje" ze skupiny zájemců bývalé politiky hledající uplatnění po ztrátě

dosavadních funkcí, bude to patrně jen dobře.

V petrochemickém sektoru dále polská vláda drží podíl v PKN Orlen, který ovládá i český Unipetrol. I zde jsou v plánu

personální změny, neboť podobně jako v dalších případech nová garnitura považuje některé manažery za "trafikanty"

předchozího kabinetu. V souvislosti s touto firmou se mohly výsledky polských voleb projevit i v ČR personálními

změnami v Unipetrolu, jeho vedení (Francois Vleugels) prozatím "přežilo" (do konce roku 2008). Změny v postoji státu

se týkají i možného sloučení s menším domácím konkurentem, kterým je Grupa Lotos. Toto sloučení prosazuje především

stávající vedení Orlenu, které mělo podporu i v řadě členů předchozího kabinetu. Naopak nová vláda nehodlá do

podobných transakcí zasahovat, leda že by se firmy samy dohodly, což je vzhledem k postoji vedení Grupy Lotos

nepravděpodobné. V této firmě (opět se státním podílem) naopak ke změně ve vedení spíše nedojde, minimálně CEO Lotosu

by měl výsledky voleb ustát bez úhony.

Poslední firma, kterou zmíníme, je těžební společnost KGHM. I zde má stát výrazný podíl, který během tohoto roku

využil např. při hlasování o dividendě 16,98 zlotých na akcii, která následně vyústila soudní spor, neboť její výše

se nelíbila nejen managementu firmy, ale ani např. odborům, kteří by peníze vyplacené na dividendách viděli raději ve

firmě. Nová vláda s tímto názorem souhlasí, podobně vysoké dividendy jako v tomto roce se tak akcionáři v letech

příštích patrně nedočkají. Na druhou stranu bude mít firma možnost investovat do nových technologií, což je z

dlouhodobějšího hlediska jistě příhodnější než krátkodobá funkce dojné krávy dotující státní rozpočet. Nicméně

přestože se vláda a vedení KGHM v této otázce shodne, jejich spolupráce nebude mít dlouhého trvání. CEO společnosti

totiž bude mít možnost již na Vánoce přemýšlet o svém novém uplatnění. Z firmy má odejít již 21. prosince. O jeho

pozici jsou již tři zájemci, ty ale dočasně předejde zástupce stávajícího CEO, který bude firmu do zvolení stálého

generálního ředitele řídit.

Jak je vidno, jedny polské volby, které krátkodobě zaplnily i noviny v České republice, mohou ovlivňovat dění na

akciovém trhu ještě dlouho poté, co na ně většina veřejnosti zapomene. Pro akcionáře může taková událost být jednou z

hlavních zpráv ještě řadu měsíců po skončení voleb, zvláště pokud je na místní burze kótována větší řádka

polostátních firem, jež může nový kabinet ovlivňovat. V příštích letech tak u zmíněných firem budeme moci sledovat

změny jak v dividendové politice, tak i ve vlastnické struktuře, ovšem nejdříve a asi v největší míře v jejich

vedení. Zda to bude ke škodě těchto podniků či k jejich prospěchu, v této chvíli nelze zcela odhadnout, každá vláda

obhajuje personální čistky snahou nahradit osoby spojené s předchozí garniturou odborníky, kteří posunou společnosti

kvalitativně výše. Pokud se to stávajícímu polskému kabinetu podaří a vyvaruje se dosazování vlastních kamarádů na

uvolněné pozice, nezbude než mu zatleskat. Jeho další kroky dávají určitou naději, že na počínání nové vlády v

ekonomických otázkách by nemuseli investoři doplácet, spíše naopak. Snaha podpořit firmy v jejich investicích a

nepoužívat je jako krátkodobý zdroj k lepení děr v rozpočtu lze vítat, i když se díky tomu akcionáři KGHM budou muset

spokojit s nižšími dividendami a u PKN Orlen si na dividendy počkají někdy do roku 2010. Vláda také hodlá znovu

rozjet privatizace státních firem přes varšavskou burzu, která by tak mohla kromě zmíněné pojišťovny PZU v příštích

letech přivítat i firmy z energetického sektoru či uhelné společnosti. Z tohoto postoje by si např. česká vláda měla

vzít příklad. Polská burza tak i díky množství polostátních firem zůstává nejatraktivnější v regionu a na jako jediné

se zde opravdu "něco děje", byť jsou to v některých případech změny související s politickým děním, které by mělo do

dění burzovního zasahovat spíše minimálně.

Autor: Karel Potměšil

Poslední zprávy

Právě diskutujete


Zajímavé vzestupy

TOMA1 255,00+2,45
VIG650,00+1,69
VGP1 499,00+1,28
STOCK80,60+1,00
PRSLU2 420,00+0,58

Zajímavé poklesy

FOREG175,40-2,50
CETV97,95-2,00
KOMB900,00-1,24
TELEC272,90-1,12
TABAK16 400,00-0,95

Kurzovní lístek

EURnahoru25,680+0,01
HUFdolu8,193-0,18
JPYdolu19,384-0,67
PLNdolu6,090-0,11
USDdolu21,750-0,31

demo-e-broker

Indexy

Pro úplné zobrazení je nutné mít nainstalován Flash Player, dostupný např. zde.

Flash | Obrázek

PXdolu-0,321 062,0515.12.17
RMnahoru+3,831 399,4915.12.17
DJIAnahoru+0,5824 651,7415.12.17
NASDAQnahoru+1,176 936,5815.12.17
SP500nahoru+0,902 675,8115.12.17
DAXnahoru+0,2713 103,5615.12.17
WIG20dolu-0,492 416,9515.12.17


Odborné články

Ekonomika ČT24.cz