Uživatel nepřihlášen | Přihlásit se | Zaregistrovat se
Středa 23.5.2018 17:24
Akcie.cz»Zpravodajství»Komentáře a doporučení»O bankách, které se staly otesánky

Zpravodajství

O bankách, které se staly otesánky

22.04.2008 10:57:09 | Cyrrus

S tím, jak se hypoteční krize stala každodenní součástí života na finančních trzích, lze pozorovat určitou změnu chování šéfů největších světových bank. Za ztráty již nemůže jen nepředvídatelný vývoj na trzích či nezodpovědné chování konkurentů, ale šéfové bank si stále více sami sypou popel na hlavu. Zřejmě dospěli k názoru, že nyní již vlastním akciím nijak neuškodí, když přiznají, že se jim velikost a složitost operací prováděných jejich bankou vymkla kontrole. Někteří to přiznali bez skrupulí, například švýcarská UBS, která v reportu švýcarské federální bankovní komisi připustila, že její manažeři o nebezpečí subprime krize až do července loňského roku vůbec neuvažovali. Jiní to přiznávají nepřímo, prostřednictvím záchranných opatření.

Nejviditelnějším případem je Citigroup, dle tržní kapitalizace ještě nedávno největší banka světa. Desetileté výročí svého vzniku (spojením Citicorp a Travelers Group v říjnu 1998) je zdá se zároveň koncem extrémní expanze, na které byla celá dosavadní krátká historie spojené banky založena. Jen pro představu, bilanční suma Citigroup v roce 1998 činila 669 mld. USD a akcie stála před fúzí 30 USD. Bilanční suma v roce 2007 dosáhla 2,2 bil. USD, což znamená více než ztrojnásobení aktiv (průměrný roční nárůst o 15%). Cena akcie Citigroup dnes stojí 25 USD. Ze Citi se stal gigant, expandující do více než stovky zemí a zaměstnávající přes 350 tisíc lidí. Rychlost expanze však evidentně převyšovala schopnost managementu banky na měnící se podmínky reagovat. Banka se snažila namalovat svůj povrch jednotnou barvou (název, logo), ve skutečnosti však stále zůstávala spíše společenstvím nezávisle fungujících součástí. Managementu se nikdy nepodařilo sjednotit firemní kulturu a těžko tak mohl zvládnout svoji vlastní expanzi. Strategie koupit & snížit náklady má své vnější (růst trhů) i vnitřní (zachování flexibility) limity. Citi je zjevně překročila a nyní přichází vystřízlivění otesánka. V praxi to znamená například prodej velké části nejádrových aktiv (což předpokládá rozhodnutí managementu o tom, co je vlastně nyní pro Citi jádrová aktivita) či propouštění desítek tisíc zaměstnanců. Některé aktivity budou centralizovány (právní záležitosti, technologie, rizikový management), jiné naopak delegovány na regionální ředitelství. To všechno jsou opatření, která menší banky po celém světě již většinou dávno provedla.

Citi ovšem z kreditní krize s největší pravděpodobní "vyvázne živá". Ví, že měnové autority ji nenechají padnout a ví, že si dokáže chybějící kapitál zajistit (viz investice suverénních fondů). O co více se pozornost celého finančního světa zaměřuje právě na giganty typu Citi či UBS, o to více nám uniká, že stejný proces bobtnání, pouze v menším rozsahu, bylo možno pozorovat i u menších amerických bank. Jako příklad může posloužit Sovereign Bancorp, banka s více než stoletou tradicí. Až do osmdesátých let minulého století zůstávala čistě regionální bankou působící ve východní části Pensylvánie. Poté ovšem začala expanzi, když během dvou desítek let koupila přes dvě desítky menších bank, expandovala do osmi federálních států a především se snažila prorazit v nových a nových segmentech bankovních služeb. Nyní, podobně jako stovky obdobných bank v USA (v USA působí přes 8,5 tisíce bank, jejichž vklady jsou pojištěny u Federální pojišťovny vkladů) čelí značným existenčním problémům. Průměrná velikost aktiv bank zařazených na "seznam bank v problémech" je pouhých 300 mil. USD. A takové banky mohou jen stěží spoléhat na kapitálovou injekci nějakého čínského či arabského fondu. Stejně tak FED zcela jistě nebude žádnou z těchto bank zachraňovat podobně, jako to učinil v případě Bear Stearns. Spojené státy tak čeká s velkou pravděpodobností několik stovek bankrotů lokálních finančních institucí (pro srovnání, při krizi na přelomu 80. a 90. let minulého století padlo v USA cca tisíc regionálních bank a daňové poplatníky to stálo 130 mld. USD). Paradoxně to však může posílit pozici gigantů typu Citi nebo Bank of America, tedy bank, které celou hypoteční krizi spustily. Hmmm…že by na velikosti přeci jen záleželo?

Autor: Marek Hatlapatka

Poslední zprávy

Právě diskutujete

Škola investování

23.05.2018Zlín
23.05.2018Opava
29.05.2018Hradec Králové
30.05.2018Mladá Boleslav
30.05.2018Ostrava


Zajímavé vzestupy

RWE508,00+120,20
EOAN245,00+6,20
VOW34 560,00+3,38
HEIA2 240,00+2,38
JUVE16,30+1,88

Zajímavé poklesy

DETEL357,00-21,02
NESN1 690,00-14,21
DBK282,00-4,95
AVAST65,00-2,99
EFORU110,00-1,79

Kurzovní lístek

EURdolu25,815-0,44
HUFnahoru8,076+0,23
JPYdolu20,062-2,03
PLNnahoru5,993+0,05
USDdolu22,041-1,14

demo-e-broker

Indexy

Pro úplné zobrazení je nutné mít nainstalován Flash Player, dostupný např. zde.

Flash | Obrázek

PXdolu-0,341 099,5416:25:30
RMdolu-0,861 447,9116:50:17
DJIAdolu-0,5024 710,8517:02:23
NASDAQdolu-0,327 355,1517:02:48
SP500dolu-0,422 713,1117:02:49
DAXdolu-1,6612 951,7217:01:43
WIG20dolu-0,592 461,2129.12.17


Odborné články

Ekonomika ČT24.cz