Uživatel nepřihlášen | Přihlásit se | Zaregistrovat se
Čtvrtek 14.12.2017 16:45

Zpravodajství

Ropa – nová realita

17.07.2008 13:02:00 | Fondmarket

ačátkem července vzrostla cena ropy na 145 USD za barel, což mnoho pozorovatelů ospravedlňuje rostoucí poptávkou. Společnost Standard & PoorZ’s počítá s tím, že se ceny ropy budou vyvíjet v cyklickém vzestupném trendu. Hospodářskému růstu Asie přímo úměrný nárůst poptávky po ropě již nestačí méně svižný nárůst nabídky uspokojit. Důvodem tomu je skutečnost, že většina světových rezerv podléhá kontrole státních ropných společností, které mají pramalou motivaci k navýšení objemu těžby, jelikož jsou si samy vědomy faktu, že v zemi dřímající ropné rezervy jejichž množství není známo, jsou nepochybně těmi posledními.

Asie: silnější nárůst poptávky

Energetická poptávka v Asii (vyjma Japonska) vzrůstá citelně rychleji než v průmyslových zemích. Zatímco v letech 2000 – 2005 rostla roční spotřeba ropy v USA o 1,8 % a spotřeba zemí západní Evropy o 0,4 %, vykazovala spotřeba ropy v asijsko pacifickém prostoru meziroční nárůst o 3 %. Tato míra růstu se pak bude pravděpodobně v dalších letech navyšovat. V tomto desetiletí je odhadováno tempo růstu energetické poptávky Číny na 9,9 %, což je skoro dvojnásobek tempa růstu v asijsko-pacifickém prostoru. Pro rok 2030 by už mohla být asijská spotřeba vyšší než spotřeba Severní Ameriky a Evropy dohromady.

Energetická náročnost (spotřeba energie v hospodářství vůči HDP) se nachází kromě Japonska ve většině asijských zemí na vysoké úrovni. Čína, Tchajvan a Jižní Korea se svou energetickou spotřebou přlibližují celosvětovému průměru. Japonsko je pak energeticky nejefektivnější zemí světa. Indie a jiné rozvíjející se asijské ekonomiky jsou ovšem energeticky méně efektivní. Mají však tu výhodu, že oproti celosvětovému průměru využívají méně ropy a více uhlí. Na celosvětové produkci energie se kapalné nosiče energií podílejí zhruba 37 %, nečlenské státy OECD z Asie pak vykazují 27% podíl.

Zatímco celosvětově se kapalné nosiče podílejí na produkci energie zhruba ze 37 %, u asijských zemí, které zároveň nejsou členy OECD, je pak tento podíl 27 %. Do této skupiny patří všechny státy regionu kromě Japonska, Austrálie, Nového Zélandu a Jižní Koree. Podíl uhlí na dnešní energetické produkci Asie je 55 %, celosvětově pak 27 %. Jen na Čínu připadá 40 % celosvětové spotřeby uhlí, díky čemuž již tato země předběhla ve vypouštění skleníkových plynů USA. Do roku 2030 je ovšem očekáváno omezení závislosti na uhlí, zároveň se očekává sedminásobný nárůst podílu výroby energie v jaderných elektrárnách.

Dotace energií

Mnoho asijských zemí včetně Číny a Indie dotuje energetickou spotřebu pomocí státních kontrol cen energií a benzínu. Tato opatření sice ochrání domácí ekonomiku od nejzávažnějších důsledků nárůstu cen ropy, to je však vykoupeno nízkou energetickou efektivností. V Číně už ovšem byly tyto kontroly zmírněny, od ostatních zemí se pak očekává její následování.

Podle prognóz amerického energetického úřadu (EIA) bude energetická spotřeba nečlenských států OECD z Asie do roku 2030 meziročně růst o 3,2 %, což úhrnem představuje nárůst o 119 %. Kolem poloviny nárůstu by mělo připadnou na uhlí, jehož spotřeba v Asii bude v roce 2030 činit skoro dvojnásobek celkové spotřeby zemí OECD. U kapalných energetických nosičů bude sice růst spotřeba pomaleji, ve stejném časovém horizontu ovšem bude jejich spotřeba v Asii odpovídat nárůstu o 73 %.

Poptávka ze strany asijských členů OECD bude meziročně růst o 0,7 %, tedy o něco méně než průměr OECD, s Japonskem se pak i do budoucna počítá jako s energeticky nejefektivnější zemí světa. Vzhledem k nepříznivému demografickému vývoji je zde očekáván nárůst spotřeby energie v průměru jen o 0,1 % ročně, opačný trend pak očekáváme v Austrálii a na Novém Zélandu.

Amerika: sílící tlak

V roce 2005 spotřebovaly USA 22 % světové produkce energie a i dnes jsou největším spotřebitelem energií. Ačkoliv je v USA daň z minerálních olejů docela nízká, trpí zdejší hospodářství nárůstem energetických nákladů. Důsledkem toho je silnější pokles poptávky než ve většině jiných průmyslových státech. Je však obtížné určit, zda-li je za tuto situaci odpovědný hlavně nárůst cen ropy, či situace na trhu s nemovitostmi.

Celková energetická náročnost USA příliš z celosvětového průměru nevybočuje, průměrná spotřeba na obyvatele je ovšem nejvyšší na světě. V důsledku rozvoje ekonomiky a následným změnám ve struktuře průmyslu ovšem lze očekávat uchýlení se k nižší energetické náročnosti.

Celkovou energetickou náročnost ovlivňuje i hustota obyvatel. Země s nízkou hustotou obyvatelstva mají sklony k vyšším nákladům na dopravu i energii. Energetická náročnost Kanady nebo Austrálie je například podobná té v USA. Všechny tři země se ale nacházejí nad úrovní Japonska a Evropy. Tyto státy mají sice podobné HDP, hustota obyvatelstva je tu však vyšší.

Pokračování na http://www.fondmarket.cz/ropa-nova-realita/

Poslední zprávy

Právě diskutujete


Zajímavé vzestupy

UNIPE377,00+3,32
FOREG179,90+2,62
STOCK79,75+2,24
TOMA1 250,00+1,96
EFORU111,00+1,83

Zajímavé poklesy

CETV101,80-2,30
ERBAG903,80-1,71
VIG636,00-1,27
BABKOFOL415,20-0,98
TELEC274,90-0,76

Kurzovní lístek

EURdolu25,685-0,13
HUFdolu8,178-0,23
JPYnahoru19,254+0,18
PLNnahoru6,083+0,04
USDnahoru21,682+0,81

demo-e-broker

Indexy

Pro úplné zobrazení je nutné mít nainstalován Flash Player, dostupný např. zde.

Flash | Obrázek

PXnahoru+0,521 065,4216:25:31
RMnahoru+0,281 348,4316:43:08
DJIAnahoru+0,1824 629,9516:24:16
NASDAQnahoru+0,256 892,6516:24:39
SP500nahoru+0,142 666,5716:24:02
DAXnahoru+0,1713 148,4716:24:32
WIG20nahoru+1,162 432,3816:24:30


Odborné články

Ekonomika ČT24.cz