Uživatel nepřihlášen | Přihlásit se | Zaregistrovat se
Pátek 19.1.2018 8:40
Akcie.cz»Zpravodajství»Odborné články»Spekulace: Trendy, předpověď počasí a cen

Zpravodajství

Spekulace: Trendy, předpověď počasí a cen

05.01.2009 00:00:00 |

Vítr je tvůj přítel

Když nastal čas psát bakalářskou práci, bylo přirozené, abych si zvolil otázku trendů vs. otočení. Abych si tuto problematiku nastudoval, ponořil jsem se do nejlepší části Harvardu – do jeho knihovního systému, který je jedním z nejlepších na světě. Harvard má v oblasti Bostonu a po celém světě 100 knihoven. Tyto knihovny obsahují více než 11 mil. knih a většina těchto knih se nachází v kampusu v Cambridgi. Říká se, že Widenerova knihovna obsahuje přes 5 mil. knih. Harvardské knihovny byly mým domovem. Zde člověk může rozmlouvat s nejlepšími světovými mozky, může se naučit cokoliv, co kdy lidskou mysl zajímalo. Odtamtud se člověk může přenést na libovolné místo ve sluneční soustavě.

Interakce mezi sluncem, atmosférou, vlhkostí a větrem – 4 prvky, které vytvářejí počasí – udržovaly mou pozornost jednoho večera roku 1963. Před chvílí jsem dokončil jeden z nikdy nekončících ligových zápasů proti Union Boat House v Bostonu. Po rychlém jídle v Durgin Park, které bylo zaplaceno přítelem harvardského tenisového a squashového klubu, jsem běžel do knihovny, abych to tam stihl do jejího uzavření ve 22 hod. večer. Jako vždy v Bostonu pršelo. Studený vzduch z Kanady narážel na teplý vzduch z Atlantického oceánu. Když jdu po ulici, vždy počítám Beaufortův vzorec pro výpočet síly větru. Když listí šumí a je lehký vítr, je to 2. stupeň; když se pohybují větve a kolébají se malé stromy, je to 5. stupeň; když se pohybují celé stromy a je obtížné se pohybovat, je to 7. stupeň – silný vítr. V takovém případě jsem zlatý. Jen trochu prachu ve vzduchu a už vím, že je třeba kupovat obilí.

Vítr je spekulantův přítel. Spolu s oceánskými proudy, další klíčovou součástí cirkulačního systému Země, nás všechny vítr spojuje dohromady. „Nikdy nejste daleko,“ jak rádi říkají ekologové. Vítr nedovoluje vzduchu na rovníku nebo na pólech, aby byl příliš horký nebo studený. Vyměňuje teplý rovníkový vzduch se studeným vzduchem z pólů. Vítr také po celém světě roznáší výživu: brazilským pralesům přináší saharské fosfáty a havajským vodním řasám železo z čínské pouště Gobi.

Vítr mi jako spekulantovi pomáhal v různých záležitostech. 18. května 1980 se k nebi nad horou Sv. Heleny ve státě Washington vznesl obrovský oblak popela, který rychle stoupal vzhůru, vytvářel vítr a vyvolával strach u davu lidí, kteří ho zpozorovali. Jeho veličenstvo vítr rychle odnesl popel až na Velké planiny. Vášnivý uctívatel „Krále spekulací“ poznamenal, že když jsem s ním ten den hrál tenis, byl překvapen, když se Soros začal ptát, jaký dopad na trh bude mít výbuch sopky. Tentokrát mi pomohla moje náklonnost k statistice a láska ke starým knihám. Věděl jsem, že se tmavý popel smíchá s větrem, a nedovolí tak blahodárným slunečním paprskům svítit na sklizeň zrní obilí. Při konkrétních sopečných výbuších, jako je například výbuch sopky Tamboura v Indonésii v roce 1815, který do atmosféry vypustil stejné množství popela jako výbuch sopky Sv. Heleny v roce 1980.

V roce 1816 enormně vzrostla cena obilí: v Anglii bušl pšenice vyskočil z 9 šilinků na 16 šilinků a 6 pencí. Ještě více ohromila cena sladu, která vzrostla více než 2krát. Thomas Tooke ve svém popise 100procentního zdražení pšenice v letech 1815 a 1816 napsal: „V roce 1816 zasáhla špatná sklizeň, a zmírnila tak krizi.“ Nechci vydávat staré již použité historky za „výzkum“, jak to někteří dělají. Je třeba všechno prostudovat. Bohužel, historická statistika o množství popela uvolněného erupcemi vulkánů, není zatím k dispozici. Vědci, zabývající se vulkány pro výpočet objektivních odhadů měří množství kyseliny ve vzorcích ledu nebo v letorostech. Písemné záznamy a objektivní odhady byly shromážděny v Encyklopedii zemětřesení a vulkánů.

Graf 4-1: Erupce vulkánu/cena pšenice/

Erupce vulkánu/cena pšenice

Spočítal jsem procentní změnu v pohybu ceny pšenice za 12 měsíců po erupci pro 14 největších vulkánů (graf 4-1). Průměrná změna ceny pšenice po erupci vulkánu je 11 procent – vysoce nenáhodný a ekonomicky důležitý jev.

Předpověď počasí a cen

Vyrůstaje v Brightonu, kde déšť, slunce a vítr ovlivňovaly každou hru, stal jsem se citlivým na pronikavý vliv počasí. Proto když jsem navštěvoval knihovny, zvykl jsem si procházet i meteorologickou sekcí. K Harvardově věčné chvále, knihovny umožňují přímý přístup ke všem vědeckým časopisům. Zjistil jsem, že malé vysoké školy toto stále praktikují. Když jsem prolistovával meteorologické časopisy z přelomu 19. a 20. stol., byl jsem zcela uchvácen jejich diskuzemi o tehdy ještě teprve rodící se vědě. První autoři se snažili vytvořit novou oblast vědy, která by dokázala předpovídat počasí. Přitom jako prvotní materiály používali fascinující kombinaci „lidské moudrosti“ a první eseje o rigorózních statistických analýzách striktně kvantitativních dat.

V oblasti všeobecného mínění o počasí byly narážky na tradiční slovesnou historii. Objevil jsem podobné věci jako následující skvost, který pochází z diskuze s anonymním německým imigrantem uveřejněný v Cincinnati Enquirer v září roku 1884. Tento starší pán si ve sklenicích choval žáby. Sklenice měly na dně asi 2,5 cm vody a malý dřevěný žebřík, který vedl na vrchol sklenice. Žáby byly jeho barometrem: když vylézaly nahoru, znamenalo to dobré počasí; když naopak lezly dolů do vody, očekával se déšť. Nabídl také lepší předpovídací znaky:

Podívejte se například na mravence. Už jste si někdy všimli, jakou aktivitu vyvíjejí před bouřkou? Psi jsou naopak ospalí a pomalí a rádi leží před ohněm. Kuřata se zase před bouřkou válejí v bahně. Brouci létající pozdě večer předpovídají hezký den. Když divoká prasata běhají, řvou, nikoho nekoušou a pohazují hlavou, znamená to vítr, a proto i přísloví: „Prasata vidí vítr“. Když vidíte labutě letící proti větru, když vidíte, že mloci vylézají ze svých děr v neobvyklých počtech, když vidíte červy, slimáky, hlemýždě a drozdy – to všechno jsou příznaky deště.

Ve svých všezahrnujících bádáních dokázali první meteorologové extrapolovat lidová pozorování a pokračovat ve vědecké analýze, aniž by přitom něco ztratili. Dubnové vydání stejného časopisu za rok 1885 obsahuje první studie meteorologických map a jejich „nejprospěšnější“ použití ve studiu „fluktuací typů počasí“. Meteorologické mapy byly vynalezeny důvtipným anglickým vědcem Francisem Galtonem, kterého osobně považuji za největší mozek západního světa za posledních několik set let. Když odejdu z tohoto světa a pokud budu moci nejprve vylézt po žebříku nahoru předtím, než se propadnu dolů, chtěl bych obejmout svého tátu a popovídat si s ním a pak bych chtěl několik hodin posedět u Galtonových nohou a pozorovat, jak pracuje jeho veliký mozek.

Když jsem četl tyto časopisy, najednou jsem dostal nápad, že věda meteorologického předpovídání může mít vliv na akciové trhy, zvláště pak v oblasti předpovídání cenových pohybů. Uvažte následující článek ze stejného časopisu:

Otázka, která může být vnímána jako ověřování předpovědí, je zvláště důležitá v meteorologii. I když je předpověď v meteorologii zvláště důležitá a ověřování může být provedeno kýmkoliv, je také důležitá nejen otázka co, ale i jak mnoho… Když bude předpovězena bouřka, projde ověřováním menší zvětšení skutečné rychlosti větru oproti předpokládané? Energie, které jsou v meteorologii zkoumány, jsou velice složité a jsou vystavěny velkým a vždy se měnícím odchylkám. Podmínky, které panují den, nikdy pravděpodobně nejsou zcela přesně reprodukovány a časové „příznaky“ nikdy nebudou zcela přesně předcházet stejnému počasí.

Potvrzení potencionální vazby mezi meteorologií a trhy ve smyslu předpovědi bylo objeveno, když jsem objevil práci Herberta E. Jonse. Jonseovy články ze 30. let 20. stol. byly uveřejněny v časopise Econometrica a zakládaly se na statisticky předvídatelných modelech, které byly vytvořeny v oblasti meteorologie. Jones spolupracoval s bohatý investorem Alfredem Cowlesem, který se během svých studií na Yale rozhodl aplikovat matematické metody na předpověď cen akcií. Cowles pak vytvořil „Cowlesovou skupinu pro výzkum v oblasti ekonomie“, aby mohl studovat jevy spojené s předpovídáním cen akcií.

V průběhu vývoje jejich metodologie shledali za nutné vytvořit pro akciový trh nový index. Počítali tento index v letech 1897 – 1926. Jejich data následně vytvořila základ pro index S&P, na kterém se obchoduje známý futuresový kontrakt S&P 500.

Jejich dalším krokem bylo spočítat souvislé pohyby různých délek jak v průměru, tak i pro jednotlivé akcie a zjistit, zda existovala nějaká setrvačnost nebo zda naopak existovala tendence k otočení. Výsledek těchto snah byl v následujících 15 letech publikován v sérii článků. Závěr jednoho z těchto článků poskytuje dobré shrnutí objevu těchto 2 lidí:

Tento typ předpovědí nemůže být aplikován spekulanty s jakoukoliv jistotou stálých nebo velkých zisků. Na druhé straně značná přemíra souvislých pohybů… představuje průkazný důkaz existence struktury v cenách akcií.

Váha vědeckého studia v této oblasti, která se dnes nazývá „teorie racionálního očekávání a efektivních trhů“, kmitala mezi strukturální školou založenou Cowlesem a teorií náhodné procházky, vytvořenou Cootnerem, Famou, Malkielem a dalšími, kteří věřili, že trhy jsou zcela nepředvídatelné. Ale se smělostí a sebejistotou, kterou mám, jsem se rozhodl, že se soustředím na systematický odraz od náhodnosti: od tzv. anomálií než od namátkových pozorování. Tento aspekt se zdál být lákavějším.

Mnoho cenových anomálií se soustřeďuje na souvislých pohybech nebo posloupnostech a na otočeních. Měření jsou obvykle tak nepřesná, že jedinou věcí, kterou můžete s rozumnou jistotou vědět, je, zda série jde nahoru nebo dolů, zda je dlouhotrvající nebo ne, zda je větší nebo menší než cokoliv jiného. Pro tyto situace jsou souvislé pohyby přirozené a když porovnáváte 2 elementy, jako například cenu a objem, přirozeným rozšířením souvislých pohybů je pozorování 2 pohybů ve stejném směru a 2 pohybů v opačném směru, tj. pozorování 2 zvláštních proměnných ve stejném a opačném pohybu.

Úryvek je z knihy "Průvodce spekulanta", autor Victor Niederhoffer, vydané v roce 2007 nakladatelstvím Grada Publishing, více informací naleznete na http://www.grada.cz

Autor: Victor Niederhoffer

Poslední zprávy

Právě diskutujete


Zajímavé vzestupy

STOCK91,00+9,64
BABKOFOL420,00+0,96
PEGAS810,00+0,75
GECBA83,95+0,66
VGP1 560,00+0,65

Zajímavé poklesy

TOMA1 230,00-0,81
VIG718,00-0,62
KOMB931,00-0,21
TELEC275,50-0,18
ERBAG997,20-0,12

Kurzovní lístek

EURnahoru25,370+0,29
HUFnahoru8,224+0,19
JPYnahoru18,654+0,88
PLNnahoru6,090+0,16
USDnahoru20,742+0,52

demo-e-broker

Indexy

Pro úplné zobrazení je nutné mít nainstalován Flash Player, dostupný např. zde.

Flash | Obrázek

PXstejne0,001 119,0508:01:00
RMdolu-0,051 482,1118.01.18
DJIAdolu-0,3726 017,8118.01.18
NASDAQdolu-0,037 296,0519.01.18
SP500dolu-0,162 798,0318.01.18
DAXnahoru+0,7413 281,4318.01.18
WIG20dolu-0,592 461,2129.12.17


Odborné články

Ekonomika ČT24.cz