Uživatel nepřihlášen | Přihlásit se | Zaregistrovat se
Středa 17.1.2018 11:49
Akcie.cz»Zpravodajství»Odborné články»Koňské dostihy a tržní cykly

Zpravodajství

Koňské dostihy a tržní cykly

12.01.2009 00:00:00 |

Princip neustále se měnících cyklů

Nejdůležitější princip spekulací je velice jasně popsán v Baconově knize a je v ní doprovázen celou řadou příkladů. Od té doby jsem tento princip aplikoval na veškerou činnost: na rybaření, baseball, šerm, volby. Garantuji vám, že jakmile tento životně důležitý, základní princip pochopíte, začnete se kopat do zadku, když budete litovat všechny ty okamžiky, kdy jste chtěli investovat do podílového fondu s nejlepšími výsledky, investičního dopisu nebo nejlepšího brokera.

Ať Bacon popíše tento jev z hlediska dostihového sázení a já vám pak ukáži několik aplikací tohoto principu v oblasti tržních spekulací.

Kolektivní „rozum“ veřejnosti si myslí, že když se mu alespoň jednou podaří najít správnou kombinaci, jak porazit dostihy, pak bude až do konce života po všech problémech. Veřejnost chce mít nějaký jednoduchý klíč, jako například statistiky z minulých závodů, a využívat tento klíč stále dokola a vyhrávat stále více a více peněz. Veřejnost si myslí, že když se jí alespoň jednou podaří najít klíč spojený s předchozími výsledky, jejich problémy skončí… Jen málo hráčů bere v úvahu princip neustále se měnících cyklů výsledků, i když menší projevy tohoto principu jsou vidět ve všech delších závodních dnech. Člověk, který se chce stát profesionálem, musí vždy chápat, že vědomosti veřejnosti ztrácejí formu.

Podívejme se na jednoduchý systém, který vydělává peníze:

A teď uvidíme (říká Bacon o podobném systému), jak princip neustále se měnících cyklů funguje automaticky. Nikdo výsledkům neříká, aby při použití metod veřejnosti schválně nevycházely. Nikdo nevytváří pravidla, aby vznikla „revoluce“ v posloupnosti výsledků. Dochází k tomuto: Nejprve se veřejnost poučí, jak musí systém fungovat, aby vyhrával. Sázky veřejnosti začínají zmenšovat ceny tipů.

Uveďme příklad, který zachycuje měnící se cykly:

Většina sázkařů se shodne na tom, že jsou 2 nejdůležitější indikátory výherního potenciálu:

1. předchozí kategorie koně (jakou kategorii měl kůň v posledním závodě) a

2. současná forma (jaké výsledky měl kůň v poslední době).

Je jednoduché zjistit poslední kategorii koně, i když metody pro stanovení kategorie se mohou poněkud lišit. Někteří hráči se soustřeďují na poměr: „vyhrané peníze k počtu startů“, jiní se mohou dívat na největší úroveň, na které kůň vyhrál, ale každopádně v tom nejsou žádná tajemství. Na druhou stranu je forma koně subjektivní a těžko měřitelnou hodnotou. Forma se měří na základě takových statistik, jako jsou například nedávné časy, počáteční rychlost, koncová rychlost, tréninky, způsob tréninku a životní cyklus koně. Z těchto statistik asi žádná není pro výběr správného kandidáta spolehlivější než jednoduché zjištění toho, jak kůň běžel v minulém závodě.

Pokročilí sázkaři většinou s neochotou používají jako indikátor celkový čas závodu, jelikož je to příliš nepřesné číslo. Vzhledem k různorodosti dostihových podmínek se můžeme jen málo dozvědět z porovnání dostihů na různých obvodech. V 70. a 80. letech 20. stol. profesionálové začali proto počítat s „proměnnou dostihové dráhy“ ve snaze zohlednit různorodost povrchů dostihových drah. Teoreticky: kdyby člověk připočet tohle číslo k času závodu, mohl by získat hodnotu, která by určila, kdo je nejrychlejší nezávisle na samotné dráze. Výsledkem by tedy bylo to, že ti, kteří by měli toto číslo spočítané přesněji, by měli o současné formě koně lepší představu než ti, kteří by toto číslo neměli vůbec.

V polovině 80. let 20. stol. mnohé sázkové kanceláře měly oproti obyčejným lidem výhodu díky kvalitě svých rychlostních statistik. Pak ale rychlostním specialistům byl zasazen velký úder: Racing Times, které byly následně koupeny Daily Racing Form, začaly publikovat čísla Andrewa Beyera, člověka, který v 70. letech 20. stol. představil tento

koncept mnohým začínajícím sázkařům. Nakonec veřejnost měla přístup ke spolehlivým

rychlostním statistikám:

Předpokládejme, že systém měl původně v průměru 2 vítěze (při kurzu 3 : 1) ze 7 koní. To znamenalo 2 výhry po 3 dolarech a 5 proher po dolaru – všechno samozřejmě v průměru. To znamená, že pokud budete sázet pořád stejnou částku jeden dolar, pak na 7 sázkách tento dolar vyděláte. Ale když se kurz změnil na 5 : 2, toto sázení už nepřinášelo žádný zisk. Nakonec při kurzu 3 : 2 systém na každých 7 sázkách po dolaru prohrával 2 dolary, i když procento výher (2 ze 7) zůstalo stejné.

Ale procento nezůstávalo stejné! Závody, na které se sází, jsou velice vyrovnané a aby kůň vyhrál, musí hodně zapracovat. Když vyhraje v jednom závodě, tak jsou jeho šance na výhru v příštím závodě malé. Majitel, který vyšle svého koně pro výhru při kurzu 3 : 1, při kurzu 5 : 2 ztratí entuziasmus a řekne klukovi: „Nežeň ho příliš silně. Vyhraj, pouze pokud to bude jednoduché.“ Při kurzu 3 : 2 řekne: „Ber to jako rozcvičku. Nepůjdeme si pro peníze.“ Dříve se dalo vyhrát ve 2 případech ze 7, teď je to pouze 1 z 10. Veřejnost je znovu obětí neustále se měnících cyklů.

Rychlostní statistiky stále hrají pro stanovení kurzu důležitou roli. Dokonce i nezkušení sázkaři vyberou koně, který bude mít z ostatních koní v závodě největší Beyerovo číslo. Ve studii, kterou během 2 týdnů v září 1995 zpracoval 1 z našich traderů, ukazuje, že 2 dolarová sázka na každého koně s nejlepší rychlostí by způsobila ztrátu 38 procent celkového kapitálu. To, co dříve bylo cenným nástrojem, který dokázal vydělat peníze,

se dnes stalo nástrojem, který peníze jen prodělává. Veřejnost ho zneužívala tak dlouho, že zcela ztratil na významu.

Neustále se měnící cyklus se nicméně bude i nadále točit a sázkaři budou znechuceni z toho, že nebudou schopni realizovat zisky. Zahodí Beyerovo číslo a místo něj začnou

používat jiný populární indikátor a kurzy se znovu vrátí na rozumnou úroveň. Pamatujte si, že neustále se měnící cykly fungují jak z krátkodobého, tak i dlouhodobého hlediska. Bacon zdůrazňuje, že „v dostizích trvajících 40 dní bude přinejmenším alespoň jedna radikální změna. V 60denních dostizích budou alespoň 2 takovéto změny. Občas dokonce i 30denní dostihy mohou mít 2 změny.“

Bacon uvádí několik drah, na kterých favorit dokázal vyhrát v prvních 10 nebo 15 dnech. Koně přijížděli ze všech koutů země a veřejnost neměla ani potuchy, na jakého koně by si měla vsadit. Sázelo se spíše na jiné koně než favority, protože na ty byly vypsány nevýhodné kurzy. „Za takovýchto podmínek,“ říká Bacon „jezdec jednoduše shrábl peníze za hotové koně… a dokud veřejnost nebude sázet logicky, tak hotové koně budou vyhrávat.“

Když se veřejnost nakonec usadí a začne dělat rozumné sázky, je už mimo cyklus, jelikož koně, kteří vyhrávali na začátku, jsou unavení a dostali dodatečné závaží, které jim zcela znemožňuje vyhrát. Ostatní koně, kteří byli favority, ale nemají ještě žádné trestné závaží, mají najednou špatný kurz a nemají žádnou iniciativu vyhrát. Najednou všechny peníze jdou do koní, kteří na začátku nebyli favority. Veřejnost začíná hledat trikové tipy a je znovu mimo cyklus. Koně, kteří vyhrávali na začátku, jsou nyní odpočatí a ztratili část trestných závaží, jejich kurzy jsou průměrné. Když se na favority sází chytře, druhé, třetí, čtvrté a páté místo, tak vyhrávají. To je několik příkladů z tisíce, jak funguje zákon neustále se měnících cyklů, co se dostihů týče. Vždy na to pamatujte – zvláště pokud vyhráváte,“ říká Bacon. Síla Baconovy myšlenky je ohromující.

Nevěděl jsem, že využívám výhodu neustále se měnících cyklů, i když jsem aplikoval její principy. Od Jacka Barnabyho jsem se naučil měnit cykly v průběhu hry ve squashi. Nejprve jsem hrál vepředu, a tak můj soupeř musel hrát daleko od základní čáry. Když byl daleko, hrál jsem krátké míčky. Nejenže jsem svého soupeře nutil být daleko, ale moje procento výher bylo vyšší, jelikož jsem byl ve hře po několika míčcích. Pak se můj soupeř začínal tlačit dopředu. Znovu jsem začínal hrát hluboké míčky. Na konci hry byl můj soupeř schopen doběhnout všechny moje krátké míčky, takže krátké míčky byly stejně vhodnější. Jack Barnaby to řekl takto: „Nehraješ golf, ale squash.“

Ve sportu je tento princip všudypřítomný. Zručný veterán-nadhazovač dostane pálkaře na pomalý hod a ve třetím hodu naopak hodí vší silou. Komoditní spekulant si všimne, že ti, co hrají ve směru trendu, mají velice dobré obchody. Teď sedí se spoustou peněz a čekají na nový trend. Ale když člověk vydělá mnoho „levných“ peněz, spekulanti se snaží vydělat rychlé peníze napodobením velkých chlapů a dealeři, kteří sledují trh, vědí, že po dosažení určitých hodnot dojde ke změně trendu. Začínají vyhánět ceny nahoru k těmto bodům. Pravděpodobnost úspěšné hry ve směru trendu se tak snižuje. Cena, na které se vykonají jeho příkazy, bude podstatně méně příznivější.

Veřejnost nikdy nemůže zachytit změny v cyklech. Když už jsou připraveni následovat

za trendem, je pozdě. Pak přichází se správnou předpovědí nějaký poradce. Například Bob Prechter, Elaine Garzarelli a Mario Gabelli správně předpověděli velký krach v říjnu roku 1987. Stali se z nich proroci. Jejich stoupenci byli prázdní lidé a svým kamarádům říkali, že našli nové guru. Ale pak jejich příkazy začaly být vykonávány na mnohem horších úrovních, protože jejich radami se začali řídit i ostatní. To má tendenci limitovat jejich výběr akcií pouze na likvidní tituly, u kterých je větší pravděpodobnost, že jejich cena bude vysoká.

Když si kupuji podílový fond, nebo si vybírám poradce pro správu mých peněz, vždy hledám nejhoršího poradce nebo fond s nejhoršími výsledky za předchozí období, a ne nejlepšího poradce nebo fond. Jako svůj největší triumf jsem si v roce 1996 vybral indický fond, který měl v předchozím roce ztrátu 60 procent, kdežto průměrné fondy měly zisky kolem 25 procent. Když mi zavolal manažer tohoto fondu a ptal se mě, proč jsem si vybral právě jeho fond, byl jsem ve velice delikátní situaci. Vybalil jsem na něj celou svou znalost Indie. „Vzhledem k Fitzovi před volbami, dopadu červencového monzunu na úrodu, romanci v Bombayi a jarnímu období svateb si myslím, že jsou vaše názory právě včasné.“ Skoro jsem mohl vidět, jak se mu na druhém konci zvedalo obočí.

Příliš mnoho lidí ztratilo peníze po krachu v roce v 1987 v očekávání opakování událostí z roku 1929, abych mohl o této události povídat. Tyto principy často aplikuji na své vlastní spekulace. Když světově nejúspěšnější investor prodával akcie své společnosti za cenu 3krát vyšší, než je hodnota celého jmění společnosti, a přitom tisíce jiných dobrých fondů prodávaly své akcie za cenu rovnou jejich jmění, hned jsem začal prodávat. Když se mi v těch méně častých okamžicích podaří najít investici, která má jednu z nejlepších návratností za jakékoliv období, dostávám zimnici čím déle se zdržuji likvidace.

Na mou a Baconovu počest, po objevení neustále se měnících cyklů, hraji lépe. Kdykoliv to vypadá na opakování scénáře z října roku 1987, vstupuji na trh a začínám nakupovat a během celého procesu prakticky neztrácím peníze. Ale teď to vypadá, že se cykly zase změní. Jediná věc, kterou o nadcházejícím tisíciletí vím jistě, je ta, že "veřejnost bude vždycky vůči cyklům o jeden krok pozadu".

Úryvek je z knihy "Průvodce spekulanta", autor Victor Niederhoffer, vydané v roce 2007 nakladatelstvím Grada Publishing, více informací naleznete na http://www.grada.cz

Autor: Victor Niederhoffer

Poslední zprávy

Právě diskutujete


Zajímavé vzestupy

PVT1,00+66,67
PRSLU2 560,00+7,56
EFORU116,00+6,42
PEN9,00+4,65
STOCK82,00+4,06

Zajímavé poklesy

TMR690,00-1,43
FOREG178,50-0,83
VIG725,50-0,68
PEGAS808,00-0,25
UNIPE376,50-0,13

Kurzovní lístek

EURnahoru25,515+0,05
HUFnahoru8,264+0,01
JPYdolu18,844-0,24
PLNnahoru6,117+0,11
USDdolu20,863-0,32

demo-e-broker

Indexy

Pro úplné zobrazení je nutné mít nainstalován Flash Player, dostupný např. zde.

Flash | Obrázek

PXdolu-0,241 112,2211:47:00
RMdolu-0,011 482,8311:45:58
DJIAdolu-0,0425 792,8616.01.18
NASDAQdolu-0,517 223,6917.01.18
SP500dolu-0,352 776,4216.01.18
DAXdolu-0,4113 191,6311:27:47
WIG20dolu-0,592 461,2129.12.17


Odborné články

Ekonomika ČT24.cz