Uživatel nepřihlášen | Přihlásit se | Zaregistrovat se
Pátek 19.1.2018 4:23
Akcie.cz»Zpravodajství»Odborné články»Průvodce spekulanta: Hypotéza soutěžení

Zpravodajství

Průvodce spekulanta: Hypotéza soutěžení

28.01.2009 00:00:00 |

Hojně jsem využíval databázi Chicagské univerzity pro rozšíření svých objevů nenáhodných vlastností akcií. Hypotézy, techniky a závěry, ke kterým jsem dospěl, byly diametrálně odlišné, než posedlost školy. V konečném důsledku bylo vytvořeno fórum pro konfrontaci. Dějištěm se stal neblaze proslulý doktorandský seminář z financí, na kterém dle tradice neexistovaly žádné hranice a omezení.

Tón semináře byl nastaven předtím, než jsem se na něj dostavil. Jako většina doktorandů v obchodování jsem potřeboval tzv. investiční fix (Jak se dnes obchodují moje akcie?), než jsem mohl pokračovat. Tehdy školy neměly obchodní terminály pro každého studenta, proto jsem musel zavolat svému brokerovi. Na seminář jsem se dostavil 5 minut před zahájením. Jeden proslavený účastník semináře, jehož jméno dnes ve financích zdomácnělo, prohlásil: „Ale, ale, Niederhoffer velkolepě přichází.“ (Měl jsem vlastní zpravodaje, kteří mě předem informovali o celkové atmosféře.) Začal jsem prohlášením, že ukáži, jak jsou trhy plné pravidelností počínaje mikroskopickým tickovým měřítkem a konče ročními pohyby v průběhu dekády. Kritizoval jsem všechny (včetně většiny přítomných profesorů), kteří dospěli k závěru, že trhy jsou náhodné a že jejich testovací metody pro objevení struktury cenových variací jsou příliš hrubé. Také jsem je varoval, že jejich neschopnost vyvrátit hypotézu, že neexistuje žádná struktura, byla metodologicky neadekvátní na to, aby prokázala, že ceny jsou náhodné.

Když jsem to řekl lidově: „Nemůžete dokázat zápor,“ vypuklo peklo. Herese! Začal hukot a pískot. Někteří nejuznávanější profesoři vstali a začali požadovat, abych vzal svá slova zpět. Čekal jsem, že mě vyhodí. Když jsem se pokoušel pokračovat, skupina mi nedovolila představit první část mojí práce, přehled literatury, s vysvětlením, že nechtějí ztrácet čas tím, že bych vysvětloval věci, které už dávno četli. Moje statistické techniky a závěry byly konfrontovány s tím, že akcie mají nekonečný rozptyl. Proto jakékoliv rozdíly v průměrech, které jsem objevil, nemají význam. Moje příklady byly prohlášeny za malé a nereprezentativní. Nakonec bylo řečeno, že i kdyby moje statistické výsledky byly správné, neměly by žádný význam, protože by nemohly překonat transakční náklady, a neměly by tudíž žádnou hodnotu pro nikoho, kromě brokerů na parketu nebo specialistů.

Když se na to podívám zpětně, mohu soudit, že „moje“ pravidelnosti, které jsem prezentoval, prošly zkouškou času. Soros mi jednou zprostředkoval hru se super money manažerem Oscarem Schaeferem, členem kulatého stolu Barron’s, a jedním z mých klientů, když jsem rozjížděl svůj byznys v 60. letech 20. stol. Po hře se mě zeptal: „Stále děláte ty věci, jak jdou nahoru a dolů a od pondělí do pátku?“ Než jsem stihl odpovědět, vstoupil do rozhovoru Soros: „Obávám se, že pořád dělá to samé.“ Ve většině případů by to byla ostuda, protože trhy se stále mění. Tuhost vytváří zranitelnost. Včerejší hvězdy jsou dnešními luzry, nebo, jak rád říkám: „Nic neustupuje tak rychle, jako úspěch“. Ano, moje pozornost je od mého pobytu v Chicagu pozoruhodně konzistentní. Ale mezitím, co jsou otázky stále stejné, odpovědi se mění. Hlavní objev, který jsem na semináři představil, je po 30 letech (v roce 1996) obnoven a uvádím ho níže.

Začal jsem vyvracením silné formy teorie náhodné procházky, že žádná informace nemá na trhy systematický dopad. Některé absurdní práce zabývající se touto myšlenku se v těch dnech objevovaly ve vědeckých časopisech. Objevy, že například předpověď ročních příjmů po prozatímních datech v prvním kvartálu nejsou o nic přesnější než ty, které byly zveřejněny hned na začátku roku. Některé vědecké studie nebyly schopny zjistit, že předchozí roční příjmy indikují budoucí příjmy. Tento jev nazvaly mletím „páté přes deváté“. Tyto práce mohou vytvořit základ pro přednášku o předpojatosti v humanitních vědách. Každý defekt, na který sociologové upozorňují své studenty bakalářského studia, byl v těchto pracích zastoupen v hojném počtu. Nulová hypotéza, kterou vědecké studie nebyly schopny vyvrátit, má skoro stejnou hodnotu, jako tvrzení, že oči nepomáhají při čtení. Ale nechte to na chybné krátkozrakosti vědeckého výzkumu, který neumožňuje

jít se podívat na hru na stadión.

Studium ukázalo, že mezi příjmy společnosti a následným chováním jejich akcií existuje jasná souvislost. Jak je vidět na grafu 12 – 1, střední skutečné vylepšení příjmů pro nejlepších 50 akcií je 21 procent. A obráceně 50 nejhorších akcií měly střední pokles příjmů – 83 procenta a moje náhodné vzorkování ukázalo střední změnu – 10,5 procenta. Také jsem analyzoval dopad „překvapivých příjmů“ na ceny akcií, tj. případů, kdy dobře placení věštci Wall Street ve svých předpovědích silně podcenili příjmy dané společnosti. Co je ale trapnější: předpověď růstu pro 50 nejlepších akcií +7 procent, kdy růst ve skutečnosti dosáhl +21 procent, nebo předpověď růstu pro 50 nejhorších akcií rovného +15,3 procent, kdy ve skutečnosti došlo k propadu o – 83 procenta?

Tyto pozoruhodné výsledky byly hojně citovány. Od té doby jsem je obnovil a zjistil jsem, že příjmy jsou stále klíčové pro chování jednotlivých akcií. Nicméně, předpovědi příjmů jsou tak nepřesné, že výsledky akcií společností s mizerně předpověděnými příjmy jsou lepší než výsledky společností s velice dobře předpověděnými příjmy.

Graf 12-1 Střední změny v předpověděných příjmech, skutečných příjmech a ceně akcií. Horizont jednoho roku.

popis

Transakce a pravidelnosti

Pak jsem se soustředil na informaci, která skutečně měla předvídavý obsah, a začal jsem na elementární úrovni samotného tržního procesu. Limitní příkazy na nákup mají tendenci se hromadit pod tržní cenou a limitní příkazy na prodej mají tendenci se hromadit nad tržní cenou. Tržní příkazy na nákup musejí být v dostatečném počtu, aby překonaly limitní příkazy na prodej, aby mohlo dojít k růstu. Tržní příkazy na prodej musejí překonat limitní příkazy na nákup, aby mohlo dojít k následnému poklesu. To způsobuje, že trh může kmitat sem a tam 100krát, než dojde k samotnému otočení. Výsledkem jsou 4 nenáhodné vlastnosti:

1. Existuje obecná tendence pro otočení cen mezi obchody.

2. Otočení cen se relativně koncentruje na celých číslech, kde stabilní, pomalí účastníci vystavují své limitní příkazy.

3. Rychlí tradeři na parketu, kteří ví o úrovních těchto limitních příkazů, otevírají pozice vedle těchto cen, čímž si dávají do kapsy spread.

4. Po 2 změnách ceny ve stejném směru je pravděpodobnost 3. změny ve stejném směru jako 2. změna je větší než po 2 změnách v opačném směru.

Tyto tendence jsou dnes již tak dobře zdokumentovány, že se o nich píše v mnoha učebnicích o investicích a financích. Kurz ve prospěch otočení vs. pokračování v transakčních

datech je obvykle 5 : 1.

Modré pondělí

Dále jsem zkoumal, zda se v různých dnech projevovaly nějaké rozdíly. Začal jsem konvenčním pohledem, že jisté dny jsou pro trh dobré a jisté jsou špatné. Můj původní názor pocházel z takových základních aktivit jako je vztah člověka a jeho druhého nejlepšího přítele – koně. Pracující dostává plat na konci týdne a o víkendu pak sází na favorita. Kůň a sázkař prohrávají, protože zisk není dostatečně vysoký na to, aby se do toho dala větší snaha. V pondělí zůstávají pouze chudí sázkaři, kteří zoufale chtějí zpět své prohrané peníze. Sázejí na dlouhé dostihy. Stejný jev existuje i na trhu. Je pravda, že cykly zničení jsou trochu proměnlivější (není nic tak pravidelného, jako například pokles polední teploty u člověka nezávisle na tom, zda člověk obědval či ne) a závisejí na optimismu a pesimismu a také na teplotě a dni v týdnu.

Dobrým bodem pro začátek analýzy denních vzorů je soustředění se na pohyby na začátku a na konci týdne. V pondělí jsou lidé pochmurnější, protože musejí do práce a protože o víkendu hodně jedli. Pátek je často dnem děkování, protože je čeká víkend a oslavy. Psal jsem o mnohých podobných efektech, které dnes stále ještě existují, i když jsou často opačné. V jedné takové studii, která se udála během mých chicagských dní (kdy clearingové operace s akciemi trvaly 4 dny, čímž se pondělní nákupy stávaly méně žádoucími) hodně důležitá, jsem objevil, že v každém z posledních 60 let pravděpodobnost růstu Dow v pondělí byla nižší než v pátek. Pravděpodobnost 20procentního růstu byla miliony k 1. Bohužel se od té doby cykly mnohokrát změnily.

Dalším rozšířením bylo zkombinovat impuls a sezónnost. Například aktivita v pondělí může být zvláště medvědí po pátku, kdy se cena chovala méně příznivě než obvykle. Toto spojení zní jednoduše, ale spočítal jsem si, že základní myšlenka vydělala moje bezprostřední a širší rodině klientů značné několikamístné částky. Tento jev se stal částí tržního folklóru. Články v novinách na něj často odkazují. Yale Hirsch, vydavatel Stock Trader’s Almanac, je zvláště schopný předvádět podobné nenáhodné efekty. Tady je příklad toho, jak v roce 1993 představil jev spojený s tímto jevem:

„Jak bylo objeveno… Niederhofferem, Crossem a Zeckhauserem… když v pátek trh klesá, pravděpodobnost je 3 : 1, že v pondělí bude také klesat. Zjistil jsem, že v letech 1953 – 1985 pouze ve 28,2 procentech případů docházelo v pondělí k růstu po pátečním poklesu.“ (5) Pravděpodobnost růstu v posledních 4 dnech týdne je konzistentně o 13 bodů vyšší než v pondělí. K těmto datům jsem poskytl data z akciových futuresů v letech 1992 – 1995 (Tabulka: Procento vyšších uzavření následující den (Index S&P, 1952 – 1995)

Ale tyto výsledky nestačily na to, aby vám vydělaly peníze. Zahrnovaly totiž nesrovnalosti rovné 0,3 procentům mezi nejlepší a nejhorší průměrnou změnou. Poplatky se v té době rovnaly 0,5 procent a spread bid/ask byl roven procentu. Takže nikdy nebyl důvod prodávat: rozsáhlé studie Lorieho a Fischera ukázaly, že trh je v průměru rostoucím

zvířetem. Od té doby jiní objevili stejnou překážku.

Aby se to všechno ještě více zkomplikovalo, věděl jsem, že výsledky, které jednu dobu vypadaly jako důležité, se v následujících obdobích zcela vypařily. Důvodů je celá řada.

Pokud jev skutečně existuje, bystří spekulanti ho objevují a začínají ho v následujících obdobích očekávat, čímž se jev neutralizuje. Když se pohyby neutralizují, trh (který rád

dělá svou práci, jako většina z nás, ve směru nejmenšího odporu) zjišťuje, že je lepší silně klesat v jiných dnech než v pondělí. Je ale nicméně mnohem pravděpodobnější, že divný souběh událostí nastane právě včas, čímž se jev vyvolá. Jak ekologové rádi říkají: „Pavučina existuje vždy. Ale problém je, že se pavučina vždy mění.“

Mnoho vědců, kteří pracují v oblastech, kde finanční výsledky mohou přinést zisk, mají v sobě něco neuvěřitelně naivního. Nikdy jim nepřipadá, že by mazaní spekulanti, kteří objevili nějakou pravidelnost, nikomu o svém objevu neřekli. A naopak většina jevů, o kterých se píše v literatuře, je tak slabá, že je zcela bezcenná. Členové burzy nejsou většinou tak hloupí, jak vypadají. Čtou si vědecké časopisy a najímají si ty nejlepší doktorandy, aby je informovali o nových objevech. Když se objeví nějaký opakující se efekt, trader ho využívá v obrovské míře, kdy do toho dává hodně kapitálu a platí za to málo peněz. Když je jev iluzí, ale mnoho pomalých outsiderů v něj věří, trader je dostatečně chytrý na to, aby předběhl nákup a prodej.

Výsledky, které vědci publikují, odpovídají těmto lidským tendencím. Když jsem zveřejnil svou práci o sezónnosti, nebyl jsem hloupý. Dobré věci jsem si ponechal pro sebe. Dodnes věci o sezónnosti, které se rozhodnu zveřejnit, vyvolávají ve vědeckém světě rozruch. Takto je popisuje jeden expert:

Další studie o vzorech denních zisků se neobjevila ve vědecké literatuře po dobu čtyř 10letí. Frank Cross (1973) studoval zisky z indexu S&P 500 za období let 1953 – 1970.

Zjistil, že index rostl v pátek v 62 procentech případů, ale pouze v 39,5 procentech případů v pondělí. Průměrný zisk v pátek činil 0,12 procent, kdežto průměrný zisk v pondělí činil – 0,18 procent. Jak píše Cross: „Pravděpodobnost toho, že tak velký rozdíl je náhodný, je menší než 1 k milionu.“

Frank Cross a já jsme byli partnery v Niederhoffer, Cross a Zeckhauser po dobu prakticky 20 let. Výše zmíněná studie vzešla z předchozí společné práce.

Úryvek je z knihy "Průvodce spekulanta", autor Victor Niederhoffer, vydané v roce 2007 nakladatelstvím Grada Publishing, více informací naleznete na http://www.grada.cz

Autor: Victor Niederhoffer

Poslední zprávy

Právě diskutujete


Zajímavé vzestupy

STOCK91,00+9,64
BABKOFOL420,00+0,96
PEGAS810,00+0,75
GECBA83,95+0,66
VGP1 560,00+0,65

Zajímavé poklesy

TOMA1 230,00-0,81
VIG718,00-0,62
KOMB931,00-0,21
TELEC275,50-0,18
ERBAG997,20-0,12

Kurzovní lístek

EURnahoru25,370+0,29
HUFnahoru8,224+0,19
JPYnahoru18,654+0,88
PLNnahoru6,090+0,16
USDnahoru20,742+0,52

demo-e-broker

Indexy

Pro úplné zobrazení je nutné mít nainstalován Flash Player, dostupný např. zde.

Flash | Obrázek

PXnahoru+0,311 119,0518.01.18
RMdolu-0,051 482,1118.01.18
DJIAdolu-0,3726 017,8118.01.18
NASDAQdolu-0,037 296,0519.01.18
SP500dolu-0,162 798,0318.01.18
DAXnahoru+0,7413 281,4318.01.18
WIG20dolu-0,592 461,2129.12.17


Odborné články

Ekonomika ČT24.cz