Uživatel nepřihlášen | Přihlásit se | Zaregistrovat se
Pátek 19.1.2018 8:32
Akcie.cz»Zpravodajství»Odborné články»Dopady finanční krize na východní Evropu

Zpravodajství

Dopady finanční krize na východní Evropu

23.01.2009 09:30:00 |

Východní Evropa jako homogenní a jasně definovatelný ekonomický prostor již neexistuje. Několik úspěšných transitivních ekonomik bude dělat pokroky na cestě konvergence, zatímco u ostatních může tento proces trvat několik desetiletí. Neočekáváme však katastrofální směnné kurzy nebo krizi zadluženosti, neboť zájmy západní Evropy ve východní jsou enormní.

Východní Evropa je eskalací finanční krize silně zasažena od září 2008. Měny v regionu razantně devalvovaly, různé země ohlásily nasazení vlastních stabilizačních opatření, zatímco jiné musely být stabilizovány za pomoci MMF, EU, ECB a partnerských zemí. Strukturální nedostatky maskované nadbytkem globální likvidity byly ignorovány příliš dlouho.

Pokud se podíváme na situaci blíže, je jasné, že dvacet let po začátku transitivního procesu přestala východní Evropa jako homogenní a jasně definovatelný ekonomický prostor existovat. A nejen proto, že Slovinci a Slováci přijali euro, nebo proto, že Slovinci a Češi jsou v průměru přinejmenším stejně bohatí jako Portugalci a Řekové. Ani poprask na globálních finančních trzích nezasáhl všechny země východní Evropy stejnou silou. Hlavní nápor vzešel ze strany bankovních sektorů a měn těch států, ve kterých se vyvinula extrémní ekonomická nerovnováha. Maďarsko, pobaltské státy a země jihovýchodní Evropy doplatily na vysokou dvoucifernou spotřebu a růst úvěrů, nízkou míru úspor a nadměrné deficity platební bilance. Vyplynulo to z jejich těžké závislosti na externím financování, která je důsledkem výše uvedených neduhů.

Oproti tomu Česká republika a Polsko jsou relativně stabilní. To je odměna za umírněnost jejich občanů, větší sklon ke spoření a nezávislou měnovou politiku. Prvním závěrem, který chceme přednést, je, že nízký sklon ke spoření a následné závislosti jsou primárními strukturálními nedostatky zemí východní Evropy v porovnání se zeměmi emerging markets ve světě. Navíc Česká republika a Polsko přilákaly velké množství produktivních přímých investic. Jejich konkurenční prostředí, které se blíží stadnardům západní Evropy, činí podnikání na těchto trzích smysluplným. V mezinárodních hodnoceních konkurenceschopnosti se obě země pravidelně umisťují lépe než dlouhodobí členové EU jako Portugalsko, Řecko a Itálie. Druhým závěrem je tedy to, že ve vybraných zemích východní Evropy měl přechod na tržní ekonomiku podobu hlubokého reformního procesu. Takže nejistota investorů ohledně ostatních zemí východní Evropy a těch, které byly krizí zasaženy těžce, je také odrazem selhání při implementaci strukturálních reforem po mnoho let – jako v případě Portugalska, Řecka a Itálie.

Vedle Polska a České republiky provedly strukturální reformy i vlády Slovinska a Slovenska. Tyto čtyři klíčové průmyslové národy v Evropě pocítí cyklický globální pokles, ale budou i schopny rychle se podílet na obnoveném růstu.

Drastický propad HDP v Maďarsku a pobaltských státech, stejně jako tvrdé přizpůsobvací procesy v reálných ekonomikách jihovýchodní Evropy, nicméně způsobí, že východní Evropa jako region bude v roce 2009 charakterizována velmi smíšenými trendy. Očekáváme, že ty státy, které úspěšně implementovaly reformy, budou pokračovat v procesu konvergence. Země, které jsou krizí již zasaženy, stěží dostanou odklad kvůli nevyhnutelným korekcím. Přetrvávání značných rozdílů v prosperitě oproti západní Evropě a čtyřem klíčovým zemím východní Evropy by se tak mohlo stát tématem ještě na několik desetiletí. Zajímavé je, že by to znamenalo, že se historie opakuje – vzhledem k první modernizaci zemí východní Evropy, před nástupem socialismu.

Současná krize jasně ukázala, že strukturální slabiny a ekonomické nerovnováha velkého rozměru mohou ovlivnit země i po vstupu do EU – a dokonce jako přímý důsledek tohoto vstupu. Například Maďarsko – kdysi vedoucí zástupce růstu – udělalo chyby, které během posledních pěti let snížily jeho prosperitu ve srovnání s průměrem 27 zemí EU. Riziko spojené s měnami a krizí zadluženosti vlády v zemích východní Evropy je však zmírněno pohotovostním úvěrem MMF garantovaným EU a podpůrnými programy (nebo více programy v budoucnu). Nicméně stojí za to zamyslet se nad mnohými aspekty těchto opatření. Zaprvé se stalo zřejmým, že členství v EU je stabilizující faktor, který však negarantuje rychlou ekonomickou prosperitu. Zadruhé jsou úspěšné transitivní ekonomiky a členové EU mezi dárcovskými zeměmi posyktujícími pomoc Lotyšsku (a Islandu). Zatřetí podpůrná opatření iniciovaná západní Evropou ukázala, že je zde velký zájem o stabilizaci krizí zasažených zemí východní Evropy a vyhnutí se nákaze. Tento zájem je vyvolaný v neposlední řadě faktem, že 19 z 25 společností s největším obratem ve východní Evropě a osm z deseti největších bank v tomto regionu pochází ze západní Evropy. Západní Evropa je tak dokonce částečně zodpovědná za současnou situaci. Byly to v prvé řadě a především banky západní Evropy, které přiživily boom úvěrů a spotřeby a přehnaná očekávání některých východních Evropanů.

Gunter Deuber

http://www.dbresearch.com

Autor: Deutsche Bank Research

Poslední zprávy

Právě diskutujete


Zajímavé vzestupy

STOCK91,00+9,64
BABKOFOL420,00+0,96
PEGAS810,00+0,75
GECBA83,95+0,66
VGP1 560,00+0,65

Zajímavé poklesy

TOMA1 230,00-0,81
VIG718,00-0,62
KOMB931,00-0,21
TELEC275,50-0,18
ERBAG997,20-0,12

Kurzovní lístek

EURnahoru25,370+0,29
HUFnahoru8,224+0,19
JPYnahoru18,654+0,88
PLNnahoru6,090+0,16
USDnahoru20,742+0,52

demo-e-broker

Indexy

Pro úplné zobrazení je nutné mít nainstalován Flash Player, dostupný např. zde.

Flash | Obrázek

PXstejne0,001 119,0508:01:00
RMdolu-0,051 482,1118.01.18
DJIAdolu-0,3726 017,8118.01.18
NASDAQdolu-0,037 296,0519.01.18
SP500dolu-0,162 798,0318.01.18
DAXnahoru+0,7413 281,4318.01.18
WIG20dolu-0,592 461,2129.12.17


Odborné články

Ekonomika ČT24.cz