Uživatel nepřihlášen | Přihlásit se | Zaregistrovat se
Středa 24.1.2018 0:47
Akcie.cz»Zpravodajství»Odborné články»Slovensko v krizi: raketový růst zabržděn

Zpravodajství

Slovensko v krizi: raketový růst zabržděn

22.07.2009 00:00:00 |

Ruku v ruce s rozkvětem ekonomiky v eurozóně registrovalo Slovensko v posledních letech pozoruhodné přírůstky HDP. Nyní země jako člen eurozóny s velmi otevřenou ekonomikou silně integrovaný do EU čelí hrozbě výrazné cyklické korekce. Pokud ale Slovensko v budoucnu naváže na politiku stabilizace z minulosti, potom znovu rychle získá zpět svůj status jedné z nejdynamičtějších ekonomik eurozóny.

Tak velká byla eu(ro)forie v Bratislavě v lednu - Slovensko se jako šestnáctý člen zapojilo do eurozóny. Přestože svým HDP ve výši 65 miliard EUR (1 % HDP eurozóny) stěží mohlo eurozónu výrazně obohatit, je jeho vstup přesto hodný pozornosti. Po skvěle nastoupeném reformním kurzu se členem stala první země dříve plně integrovaná v RVHP. Od vstupu do EU po rok 2008 bylo Slovensko po Lotyšsku novým členem EU s nejvyšším přírůstkem ekonomické síly (ze států přistupujících v roce 2004). Především však byla jeho expanze v porovnání s baltickými zeměmi udržitelná, stála za ní vysoká mezinárodní konkurenceschopnost. Navíc zde byla mírná expanze úvěrů, která mohla být financována lokálními úsporami, címž byla země velmi málo závislá na přilivu zahraničního kapitálu, a nekonalo se žádné financování nadměrné bubliny spotřebitelských úvěrů.

Atraktivní místo pro investice

Od svého otevření se západu v roce 2000 vynikalo Slovensko především jako výborná investiční lokalita, jakýsi magnet pro investice. S pomocí chytrých investičních pobídek a stabilní hospodářské politiky přilákala vysoké sumy přímých zahraničních investic. V některých letech zaznamenala země větší příliv investic než 5x větší Polsko (měřeno výší HDP) a poslední výzkumy ukazují, že většina investorů je s nimi spokojená.

Značný díl investic byl směřován do průmyslu a umožnil tak Slovensku modernizovat svou průmyslovou bázi. Solidní mzdová politika při zřetelných přírůstcích produktivity přispěla k etablování země jako klíčového průmyslového národa Evropy. Zároveň dynamika investic přeměnila Slovensko v malou a velmi otevřenou ekonomiku hluboce zapojenou do jednotného vnitřního trhu EU. Export a import zboží činí přes 150 % HDP, přičemž obchod v rámci EU tvoří 90 % zahraničního obchodu.

Vysoká míra integrace do jednotného vnitřního trhu EU také vysvětluje, proč bylo zavedení eura logickým krokem a jako politická priorita nikdy nepadlo za oběť vnitropolitickým šarvátkám. Do puntíku byla splněna Maastrichtská kritria, ačkoliv je Slovensko pro dynamické transitní ekonomiky považovalo za nefér. Kurz příklonu k reformám a orientace na stabilitu by si mělo Slovensko zachovat i v eurozóně. Nominální a reálné směnné kurzy v posledních letech silně stouply, a tak se Slovensko nachází s ohledem na mezinárodní cenovou konkurenceschopnost v nevýhodné pozici oproti konkurenci z ČR nebo Polska, kde národní měny v poslední době proti euru devalvují. Tuto nevýhodu lze vyrovnat jen pokračováním v mzdové politice orientované na stabilitu. Orientace na stabilitu by také pomohla omezit makroekonomická rizika, který vyvstávají pro země EU v eurozóně (viz realitní bublina ve Španělsku v důsledku nízkých reálných úrokových sazeb v kombinaci s vyšší inflací než v eurozóně).

Silné zaměření na cyklická odvětví je rizikovým faktorem

Tváří v tvář vysoké ekonomické integraci do EU a zaměření na cyklická odvětví jako automobilový, strojírenský průmysl či zpracování kovů je jasné, že hluboká recese v západní Evropě postihuje exportní národ Slovenska tvrdě. V prvním kvartálu 2009 klesl export o 28,9 % a HDP o 11,4 % oproti předchozímu kvartálu (příp. 5,6 % meziročně). Aktuálně ale země nepřišla s žádnými zásadními stimulačními programy. Přesto se bude státní deficit zvětšovat a Slovensko tak musí počítat s procedurou nadměrného deficitu (v případě nadměrného deficitu je uplatněna sankční procedura, kdy stát skládá neúročené depozitum). Zvláště když by vláda mohla začít více utrácet v období předvolební kampaně (volby jsou v roce 2010) a na pozadí vysoké nezaměstnanosti - aktuálně páté největší v EU, která navíc ještě může vzrůst.

V recesi vystupují strukturální nedostatky Slovenska opět do popředí. Míra nezaměstnanosti v rámci boomu neklesla pod 9 %, a to kvůli nedostatku odborníků v obchodních a technických profesích, což se odráží v nejvyšším podílu dlouhodobé nezaměstnanosti v OECD. Dále je blahobyt koncentrován na západě země, včetně hlavního města. Navíc je země extrémně závislá na dodávce energií z Ruska - dědictví napojení na Moskvu v počátcích 90.let. Téměř 100 % zásobování energiemi pochází z ruských plynových zdrojů. Když měly Ukrajina a Rusko svůj pravidelný plynový spor v lednu 2009, musely slovenské průmyslové závody vystačit se sníženou dodávkou. Obzvláště silně je země zasažena i aktuální finanční a bankovní krizí, protože bankovní úvěry jsou nejdůležitější formou financování firem a jejich význam je vyšší než v ostatních zemích střední Evropy.

"Detroit východu" versus "pravý Detroit"

Buď jak buď, Slovensko zavedením eura posílilo svou pozici úspěšného reformátora. A přes tendenci k "monostruktuře" platí: Automobilové továrny v "Detroitu východu" patří k nejmodernějším a nejflexibilnějším v Evropě. Již se zde rozbíhají investice do výroby modelů malých aut, které mají vyslyšet trend úspornosti vozidel. Současná recese tedy pro Slovensko představuje cyklický propad po letech výjimečných, nadprůměrných čísel - a ne strukturální krizi jako v "pravém Detroitu". Při výrazném cyklickém oslabení důležitých obchodních partnerů jako Německo či ČR, očekávaném propadu v poptávce jako důsledku nákupů "dopředu" díky celoevropsky rozšířenému šrotovnému a obecně vysoké závislosti na evropské konjunktuře však nelze očekávat rychlý návrat k dvoucifernému růstu.

Gunter Deuber

http://www.dbresearch.com

Autor: Deutsche Bank Research

Poslední zprávy

Právě diskutujete


Zajímavé vzestupy

PEGAS844,00+2,68
TABAK17 180,00+1,78
TELEC286,00+0,88
ERBAG1 034,00+0,73
CEZ522,50+0,58

Zajímavé poklesy

EFORU109,00-3,54
PEN9,40-1,05
VIG722,00-0,76
STOCK88,90-0,34
PVT1,000,00

Kurzovní lístek

EURdolu25,405-0,01
HUFnahoru8,192+0,13
JPYdolu18,771-0,25
PLNdolu6,093-0,04
USDnahoru20,742+0,04

demo-e-broker

Indexy

Pro úplné zobrazení je nutné mít nainstalován Flash Player, dostupný např. zde.

Flash | Obrázek

PXnahoru+0,381 137,0623.01.18
RMnahoru+0,661 511,0523.01.18
DJIAdolu-0,0126 210,8123.01.18
NASDAQnahoru+0,717 460,2923.01.18
SP500nahoru+0,222 839,1323.01.18
DAXnahoru+0,7113 559,6023.01.18
WIG20dolu-0,592 461,2129.12.17


Odborné články

Ekonomika ČT24.cz