Uživatel nepřihlášen | Přihlásit se | Zaregistrovat se
Středa 17.1.2018 12:03
Akcie.cz»Zpravodajství»Odborné články»Hysterická křivka trhu akcií a nemovitostí

Zpravodajství

Hysterická křivka trhu akcií a nemovitostí

12.10.2009 00:00:00 |

Bubliny mívají jeden výhodný aspekt – tedy, jak pro koho výhodný. Obvykle po nich následují hluboké propady. Situace hlubokého pesimismu bývají dobrou příležitostí pro levné nákupy. Propad akciového trhu je z hlediska nakupujícího dobrou příležitostí. Nejlepší doba pro nákup amerických akcií v historii byla v roce 1933, v době, kdy vrcholila Velká deprese, miliony lidí byly bez práce a výkonnost ekonomiky poklesla o desítky procent. Poté se ekonomika vzpamatovala a akcie „udělaly“ během krátké doby stovky procent. Jiným skvělým momentem byl rok 1979, kdy časopis Business Week uveřejnil titulní stranu s velkým titulkem SMRT AKCIÍ (THE DEATH OF EQUITIES.) Pak přišla Reaganova éra, nový optimismus a z akcií se stal zdaleka nejúspěšnější investiční nástroj.

Velmi úspěšné tažení akciových trhů od roku 1979 do roku 1999 bylo jen občas přerušováno krátkými epizodami poklesu. Čím více se daří akciovým trhům, tím populárnější je teorie efektivních trhů, jejíž jednoduchý recept „kup a drž“ funguje pro všechny. Nicméně desetiletí od roku 1999 až do roku 2009 bylo charakterizováno neustálým střídáním euforií a depresí, bublin a „antibublin“. Od roku 1999 do začátku roku 2000 se nafukovala bublina, jejíž postupné splaskávání trvalo až do jara 2003. Pak začala další bublina, která trvala až do podzimu 2007. Byla přerušena zprávami o americké hypoteční krizi – trvalo několik měsíců, než trh vzal tyto zprávy na vědomí. Začala další, velmi hluboká a prudká „antibublina“, která trvala až do března 2009.

Měsíc efektivity?

Během desetiletí 1999–2009 byl akciový trh efektivní možná měsíc, možná týden, možná ani na okamžik. A nejen akciový trh – trh nemovitostí zaznamenal ve světovém měřítku největší bublinu od roku 1873. Dále tu byla masivní bublina na trhu prakticky všech komodit. Kromě toho ceny rizikových dluhopisů dosáhly v letech 2006–2007 hodnot, které by rovněž snesly označení „bublina“, a to jsme ještě ani nezmínili největší bublinu ze všech: nominální hodnoty kreditních derivátů vzrostly z velmi skromné úrovně v roce 1997 na hodnotu srovnatelnou s celosvětovým HDP v roce 2007!

Série dech beroucích nárůstů střídaná krkolomnými propady svědčí o tom, že trh se přestal řídit standardními předpisy (Wienerovy procesy, Brownův pohyb, geometrická náhodná procházka) a že se uplatňují nové modely chování. Trh se v procesu nafukování bubliny chová zcela jinak, než by odpovídalo ekonomické racionalitě. Důvody jsou dva:

• nadbytek likvidity (postmoderní měnová politika);

• psychologie (polarizace nálad).

O nadbytku likvidity lze hovořit v souvislosti s extrémně expanzivní postmoderní měnovou politikou. Věnujme nyní pozornost psychologické stránce věci. Masové pronikání moderních informačních prostředků vede k tomu, že účastníci trhu se navzájem mnohem více ovlivňují. V dobách před internetem nebývalo zvykem, že by trh tak často zastával vyhraněné pozice jako jeden muž. Nyní je to běžné. Rizikovost ekonomiky ve smyslu výkyvů HDP během let 1950–2007 spíše klesala a ani recese roku 2009 se nezdá být zcela mimo rámec historických zkušeností. Volatilita akciových trhů však velmi zásadně roste.

Investoři jako magnety

Chování trhu (akcií i nemovitostí) připomíná spíše procesy probíhající při změně polarity magnetických látek. Účastníci trhu se navzájem ovlivňují, což má za následek efekt hystereze: pokud je trh „magnetizován“ do polohy „dobrá nálada“, trvá to déle, než se přepóluje. Naopak, trh je schopen setrvávat v psychologické poloze „konec světa se blíží“ dlouho poté, co většina objektivních indikátorů ukazuje směrem vzhůru. Vzniká hysterezní křivka jako z učebnice teorie pevných látek – ve financích by se ovšem možná mělo spíše říkat „hysterická křivka“.

Ať už je příčina změny chování akciových trhů jakákoli, stále platí, že akcie jsou dobrou investicí na delší dobu, protože inflace peněz v ekonomice nafukuje i ceny – zvláště pokud v dobách hysterie nakoupíme levně. Totéž platí pro ceny nemovitostí. Ceny bytů i komerčních nemovitostí mají úplně stejné sklony k tvorbě spekulativních bublin jako ceny akcií. Mechanismus vzniku bubliny je zhruba tento:

• Lidé vnímají akcie/nemovitosti jako snadný způsob, jak bez rizika vydělat peníze.

• Lidé kupují akcie/nemovitosti v naději, že jejich cena poroste.

• V důsledku zvýšené poptávky cena skutečně roste.

• Růst vyvolává očekávání dalšího růstu, trh je optimisticky naladěn, měnový doping vyvolává euforii.

• V určitém bodu dosáhnou ceny akcií/nemovitostí takových rozměrů, že je nelze ekonomicky odůvodnit. V případě akcií mohou nedávno založené společnosti bez zisků, nebo dokonce bez tržeb mít tržní hodnotu miliard dolarů (samozřejmě že Eugene Fama by vám vysvětlil, že je to v pořádku a plně racionální).

• V případě nemovitostí může bublina cen bytů představovat závažnou překážku pro běžné rodiny, které si bydlení pořizují nikoli ze spekulativních účelů, nýbrž pro bydlení. Jakmile cena běžného bytu výrazně překročí hranici dostupnosti pro příslušníky středních příjmových tříd, vzniká prostředí, kde bublina může kdykoli prasknout.

Akcie versus nemovitosti

Akcie a nemovitosti mají mnoho společného, ale chovají se jinak. Akcie jsou likvidní, tedy těkavé a volatilní. Mohou velmi rychle ztratit i získat desítky procent. Trendy se mohou obracet nepředvídatelně ze dne na den. Nepředvídatelnost akciových pohybů byla občas vykládána jako „důkaz“ efektivity trhu. Ve skutečnosti však nepředvídatelnost burzovních pohybů spíše plyne z nevyzpytatelnosti tržní psychologie.

Ceny nemovitostí jsou však velmi „trendové“, a proto se často stává, že ačkoli podle standardních ekonomických měřítek jsou nadhodnocené, stále pokračují v růstu. Ekonomové v takovýchto situacích kroutí hlavami a šťastní spekulanti sebevědomě prohlašují, že ceny jejich investic porostou dále a dále. Žádný strom však neroste do nebe, a proto jednou zákonitě musí přijít krach. Stačí byť i jen malý podnět, aby cenová bublina praskla. Tímto podnětem může být například zvýšení úrokových sazeb, nepříznivý vývoj hospodářského cyklu, problémy v bankovnictví atd.

Úryvek je z knihy "Finance po krizi", autor Pavel Kohout vydané v roce 2009 nakladatelstvím Grada Publishing. Více informací naleznete na http://www.grada.cz

Autor: Pavel Kohout

Poslední zprávy

Právě diskutujete


Zajímavé vzestupy

PVT1,00+66,67
PRSLU2 560,00+7,56
EFORU116,00+6,42
PEN9,00+4,65
STOCK82,00+4,06

Zajímavé poklesy

TMR690,00-1,43
FOREG178,50-0,83
VIG725,50-0,68
PEGAS808,00-0,25
UNIPE376,50-0,13

Kurzovní lístek

EURnahoru25,515+0,05
HUFnahoru8,264+0,01
JPYdolu18,844-0,24
PLNnahoru6,117+0,11
USDdolu20,863-0,32

demo-e-broker

Indexy

Pro úplné zobrazení je nutné mít nainstalován Flash Player, dostupný např. zde.

Flash | Obrázek

PXdolu-0,271 111,8811:56:40
RMnahoru+0,061 483,9111:51:57
DJIAdolu-0,0425 792,8616.01.18
NASDAQdolu-0,517 223,6917.01.18
SP500dolu-0,352 776,4216.01.18
DAXdolu-0,2513 213,6911:41:57
WIG20dolu-0,592 461,2129.12.17


Odborné články

Ekonomika ČT24.cz