Uživatel nepřihlášen | Přihlásit se | Zaregistrovat se
Středa 17.1.2018 11:48
Akcie.cz»Zpravodajství»Odborné články»Pavel Kohout: Bubliny existují a lze je poznat

Zpravodajství

Pavel Kohout: Bubliny existují a lze je poznat

19.10.2009 00:00:00 |

Je možné časovat trh? Snad ano. Za určitých okolností. Časování trhu obecně nemá dobrou pověst. Málokterému investorovi se daří správně odhadovat vhodné okamžiky k prodeji či nákupu akcií. To je frustrující zjištění – když uvážíme, že skutečně existují dlouhá období, kdy je lepší se akciovým trhům vyhnout. Doporučení „kup a drž“ je sice snadné a z akademického hlediska správné, protože odpovídá tolik oblíbené hypotéze efektivních trhů – ale v praxi se až příliš často jedná o pověstnou hraběcí radu.

Během 20. století se vícekrát vyskytly případy trhů, kde bylo lepší všechny akcie prodat a vrátit se až po letech či desítkách let. Kromě řady znárodnění a podobných politických neštěstí se jednalo zejména o tyto případy:

• USA, rok 1929.

• Japonsko, rok 1989.

• Rakousko, rok 1990.

• USA, trh NASDAQ, rok 2000.

Tyto případy nejsou zanedbatelné, týkaly nebo týkají se významných trhů, případně trhů nám geograficky blízkých. Proto stojí za to věnovat této tematice více pozornosti. O americkém trhu v roce 1929 se netřeba dlouho rozepisovat. Japonsko kromě zmíněných makroekonomických problémů a finanční krize prožilo během let 1984–1989 velmi rychlý růst akcií: průměrně 26 % ročně, což odpovídá růstu na čtyřnásobek během šesti let. Žádný akciový trh nemůže dlouhodobě růst takto rychlým tempem bez rizika dosažení zcela „mimozemských“ poměrů P/E. A to se v Japonsku přesně stalo.

Rakousko jako typický a blízký příklad bubliny

Japonský trh nebyl jediný, kde příliš rychlý růst vedl k hlubokému vystřízlivění investorů. Rakousko v roce 1990 však bylo zdravou ekonomikou, žádná vleklá recese ani bankovní krize se zde nekonala. Přesto od července 1990 až zhruba do konce roku 2002 byl rakouský akciový trh takřka „zabitý“. Co se v Rakousku dělo špatného?

V zásadě nic – až na to, že během let 1984–1990 narostla hodnota rakouského akciového indexu asi 11,5násobně (v dolarovém vyjádření; v rakouském šilinku šlo „jen“ asi o šestinásobek.) Proč? Šlo o šok z náhlého objevení. Až do poloviny osmdesátých let bylo Rakousko zapomenutou zemí, o níž mezinárodní investoři mnohdy ani nevěděli, že má vůbec burzu. Pak ji objevil slavný Sorosův spolupracovník Jim Rogers – a začaly se dít věci. Do té doby ospalá vídeňská burza se octla v ohnisku zájmu nejvýznamnějších mezinárodních investorů. Zároveň pod vlivem poptávky investorů začal posilovat rakouský šilink. Důsledkem byl onen zmíněný více než jedenáctinásobný dolarový růst.

V roce 1990 však vídeňská burza byla neúnosně nadhodnocená a zralá pro korekci. Ta trvala velmi dlouho: až za 14 let a dva měsíce vídeňská burza překonala své maximum z července 1990. A co následovalo? Další bublina, další propad! Od července 2002 do dubna 2007 rostly rakouské akcie průměrně 30% ročním tempem. Nabízí se otázka, proč investovat do rizikových trhů, jako je Čína, když Vídeň je tak blízko.

Obdobná bublina spojená s nesmyslně nafouklým poměrem P/E byla případem amerického indexu NASDAQ v roce 2000. V době vrcholící technologické bubliny přesáhl hodnotu 4 000 bodů; v červenci 2009 je na hodnotě 1 756 bodů bez naděje znova dosáhnout své rekordní hodnoty v jakékoli dohledné době.

Co by vás mělo varovat

Lze tedy identifikovat dva základní varovné faktory, které signalizují, že je lepší trh raději opustit:

• velmi vysoký poměr P/E (tj. v řádech vyšších desítek nebo stovek);

• nepřiměřený nárůst trhu během předchozích pěti až deseti let.

Tyto varovné faktory nám pochopitelně neřeknou, kdy přesně je vhodné trh opustit. Například kdybychom vídeňskou burzu opustili koncem srpna 1989, mohlo by nás mrzet, že jsme přišli o 100% zhodnocení v období září 1989 až březen 1990. Ale je pravděpodobně lepší přijít o velmi rizikový spekulativní nárůst než riskovat propad.

Dalším varovným faktorem je nadměrně vysoký objem bankovních úvěrů v ekonomice a nepřiměřeně vysoké ceny nemovitostí. Drahé nemovitosti samy o sobě nevadí, ale indikují nadměrné objemy úvěrů. A ekonomika, která je zatížena špatnými úvěry, není ideálním místem, kde se daří růstu cen akcií.

Povšimněme si, že trhy, které dlouhodobě klesaly nebo stagnovaly, neměly v některých případech primární problém s recesí: Rakousko po roce 1990 jistě ne, NASDAQ po roce 2000 rovněž nikoli. Samotný velmi vysoký poměr P/E může být dostatečným důvodem, proč lze ten či onen trh považovat za dlouhodobě neperspektivní.

Úryvek je z knihy "Finance po krizi", autor Pavel Kohout vydané v roce 2009 nakladatelstvím Grada Publishing. Více informací naleznete na http://www.grada.cz

Autor: Pavel Kohout

Poslední zprávy

Právě diskutujete


Zajímavé vzestupy

PVT1,00+66,67
PRSLU2 560,00+7,56
EFORU116,00+6,42
PEN9,00+4,65
STOCK82,00+4,06

Zajímavé poklesy

TMR690,00-1,43
FOREG178,50-0,83
VIG725,50-0,68
PEGAS808,00-0,25
UNIPE376,50-0,13

Kurzovní lístek

EURnahoru25,515+0,05
HUFnahoru8,264+0,01
JPYdolu18,844-0,24
PLNnahoru6,117+0,11
USDdolu20,863-0,32

demo-e-broker

Indexy

Pro úplné zobrazení je nutné mít nainstalován Flash Player, dostupný např. zde.

Flash | Obrázek

PXdolu-0,251 112,1011:45:40
RMdolu-0,011 482,8311:45:58
DJIAdolu-0,0425 792,8616.01.18
NASDAQdolu-0,517 223,6917.01.18
SP500dolu-0,352 776,4216.01.18
DAXdolu-0,4213 191,3211:26:47
WIG20dolu-0,592 461,2129.12.17


Odborné články

Ekonomika ČT24.cz