Uživatel nepřihlášen | Přihlásit se | Zaregistrovat se
Středa 24.1.2018 0:49
Akcie.cz»Zpravodajství»Odborné články»Co bude po krizi? Svět v roce 2010 a dále

Zpravodajství

Co bude po krizi? Svět v roce 2010 a dále

29.12.2009 00:00:00 | Grada Publishing

Až se jednou v budoucnosti, třeba v roce 2108, budou studenti ekonomie ptát na příčiny a průběh Velké finanční krize roku 2008, jaké odpovědi se jim asi dostane? Sledujeme-li vývoj finančních krizí od vzdálenějších historických dob až do roku 2009, můžeme si povšimnout opakujícího se vzorce chování trhu:

1. Krizi předchází úvěrová expanze. Dříve bývala často způsobována přílivem zlata do ekonomiky, v modernějších dobách expanzivní politikou centrálních bank nebo nadměrným přílivem zahraničních investic.

2. Když expanduje objem úvěrů, expanduje i objem špatných úvěrů. Mohli bychom toto jednoduché tvrzení klidně nazvat „železným zákonem expanzivní měnové politiky“, tak spolehlivě funguje. Navzdory technickému pokroku a snahám o neustálou kontrolu kvality úvěrů jeho platnost trvá.

3. Při dosažení určité hladiny špatných úvěrů nastává bankovní krize. Spouštěcím mechanismem může být leccos: náhodný pokles akciových indexů, problémy s měnovým režimem, politický otřes – anebo také může bankovní krize přijít náhle, bez jakékoli zjevné příčiny.

4. Jak reagují bankéři na zprávu o bankovní krizi? Jako farmář, který při zprávě, že mu utekli ze stáje koně, okamžitě zavře vrata. Banky na nárůst špatných úvěrů reagují omezením všech nově poskytovaných úvěrů. Tím zhorší situaci i u zdravých podniků. Typická bankovní reakce nic neřeší, jen zhorší situaci. V těchto případech může, nebo dokonce musí, zasáhnout centrální banka.

5. Následuje hospodářská recese, podle okolností více či méně hluboká. Tento mechanismus o pěti krocích fungoval během krizí v roce 1873, 1929 i 2008, abychom jmenovali jen několik nejvýznamnějších. Velmi vážná a dlouhá finanční krize postihla Japonsko během devadesátých let – hovoří se o tzv. ztracené dekádě. V české ekonomice se uplatnil také v roce 1997; ve stejném roce probíhala i asijská krize se stejným scénářem. Lišily se detaily a jednotlivé národní reálie. Uvedených pět bodů se však mnohokrát opakovalo, v různých časech a v různých kulturách.

Obdivuhodná podobnost mechanismu nejrůznějších finančních krizí během lidské historie svědčí o tom, kdo je viníkem krize roku 2008: lidská povaha a přirozenost. Ačkoli vždy lze najít někoho, na něhož lze ukázat prstem, hlavní příčinou krizí jsou typicky lidské vlastnosti. Touha po zisku, pokud možno rychlém. (Nenažranost, jak zní momentálně oblíbené slovo. Kdo z nás může s klidným svědomím prohlásit, že je vůči ní imunní?) Mechanika davového uvažování. Víra v zázračná, ale ve skutečnosti falešná řešení, například ve zlatý standard, centrální plánování nebo v hypotézu efektivních trhů. Schopnost lidské psychiky potlačit myšlenky, které nemáme rádi. A samozřejmě i tendence hledat viníky je přirozeně a nepochybně lidská.

Snaha najít, usvědčit a potrestat viníky finančních krizí se vždy opakuje. A obvykle vede k žalostným koncům. Krize roku 1873 vedla ke vzestupu obskurní doktríny zvané marxismus. Za viníka byl označen kapitalismus jako takový. Částečně oprávněně. Kapitalismus je systém, který nejlépe odráží lidské vlastnosti. Lidské přednosti jsou v kapitalismu motorem pokroku; neřesti jako chamtivost, krátkozrakost nebo sklony k davovému myšlení jsou naopak příčinou krizí. Krizí, které znamenají šanci pro radikální (a radikálně chybná) řešení.

V roce 1891 byl publikován radikálně marxistický erfurtský program, v němž se mimo jiné píše: „Dnes již není otázkou, zda systém soukromého vlastnictví výrobních prostředků lze udržet. Jeho pád je jistý.“ Sebejistota „vědeckého“ názoru marxistů 19. století byla během století dvacátého experimentálně vyvrácena za cenu značných materiálních i lidských obětí. Ukázalo se, že snaha odstranit příčiny krize (tj. kapitalismus) způsobila nesrovnatelně větší škody a utrpení než krize samotná. Totéž se stalo po roce 1929. V USA byla reakcí na krizi jen nepříliš zdařilá Rooseveltova politika, která krizi sice prodloužila, ale neměla tragické následky. V Německu však v důsledku krize uchvátily vládu mocnosti zla. Osud lidstva se octl na křižovatce v důsledku prosté lidské touhy mít práci, střechu nad hlavou, spokojenou rodinu a plný žaludek – na úkor méněcenných ras, které lze beztrestně ovládnout, ponížit, oloupit, zotročit a nakonec zplynovat. Tak tragické byly důsledky snah o nápravu krize: nesrovnatelně horší než krize sama. Socialismus se neosvědčil, ať už máme na mysli jeho marxistickou, nebo nacionální větev.

Úryvek je z knihy "Finance po krizi", autor Pavel Kohout vydané v roce 2009 nakladatelstvím Grada Publishing. Více informací naleznete na http://www.grada.cz

Autor: Pavel Kohout

Poslední zprávy

Právě diskutujete


Zajímavé vzestupy

PEGAS844,00+2,68
TABAK17 180,00+1,78
TELEC286,00+0,88
ERBAG1 034,00+0,73
CEZ522,50+0,58

Zajímavé poklesy

EFORU109,00-3,54
PEN9,40-1,05
VIG722,00-0,76
STOCK88,90-0,34
PVT1,000,00

Kurzovní lístek

EURdolu25,405-0,01
HUFnahoru8,192+0,13
JPYdolu18,771-0,25
PLNdolu6,093-0,04
USDnahoru20,742+0,04

demo-e-broker

Indexy

Pro úplné zobrazení je nutné mít nainstalován Flash Player, dostupný např. zde.

Flash | Obrázek

PXnahoru+0,381 137,0623.01.18
RMnahoru+0,661 511,0523.01.18
DJIAdolu-0,0126 210,8123.01.18
NASDAQnahoru+0,717 460,2923.01.18
SP500nahoru+0,222 839,1323.01.18
DAXnahoru+0,7113 559,6023.01.18
WIG20dolu-0,592 461,2129.12.17


Odborné články

Ekonomika ČT24.cz