Uživatel nepřihlášen | Přihlásit se | Zaregistrovat se
Sobota 16.12.2017 8:06
Akcie.cz»Zpravodajství»Odborné články»Přechází růst na akciových trzích obvykle v pád?

Zpravodajství

Přechází růst na akciových trzích obvykle v pád?

17.06.2010 00:00:00 | Grada Publishing

Je nemožné dokázat tvrzení, že za všemi příběhy finančních zvratů stály v pozadí nějaké spekulativní excesy. Vždy je možné namítat, že fundamentální důvody, s jejichž pomocí investoři tyto události ospravedlňují, byly platné ve smyslu důkazů, které byly k dispozici v době růstu trhu, a že příběhy „nové éry“ měly vždy částečný racionální podklad ve smyslu teorií, co by se mohlo stát. Také se však můžeme ptát, zda cenové pohyby měly tendenci se zvrátit. Jsou-li cenové nárůsty v průměru následovány cenovým poklesem, pak máme k dispozici určitý důkaz, že fundamentální důvody nebyly dostatečně podložené.

Údaje, na kterých jsou postaveny naše tabulky, potvrzují, že i pro země platí závěry, jež byly poprvé objeveny Wernerem De Bondtem a Richardem Thalerem: totiž že vítězné akcie – kdy je vítězný status měřen na dlouhém období, např. pěti let – mají v průměru nízkou výkonnost v následujícím stejně dlouhém období a že neúspěšné akcie – u nichž je neúspěch měřen výkonností po stejně dlouhé období – vykazují v následném shodně dlouhém období relativně dobrou výkonnost.

Na základě dat, ze kterých jsou vytvořeny naše tabulky, jsme zjistili, že z dvaceti pěti vítězných zemí v tabulce 7-3 zaznamenalo sedmnáct zemí (tedy 68 %) pokles reálné hodnoty akcií v pětiletém období po velkém pětiletém cenovém nárůstu; průměrná cenová změna činila u těchto sedmnácti zemí 14,7 %.13 Podobně jsme zjistili, že z dvaceti pěti neúspěšných zemí v tabulce 7-4 zaznamenalo dvacet zemí (80 %) zvýšení reálné hodnoty akcií v pětiletém období po velkém pětiletém cenovém poklesu; průměrná cenová změna činila u těchto sedmnácti zemí 119,7 %. Lze tedy pozorovat relativně významnou, nikoliv však dokonalou tendenci významných pětiletých cenových pohybů se v průběhu následujícího pětiletého období obrátit, což platí jak pro nárůsty, tak i pro poklesy.

Podíváme-li se na jednoroční změny reálné hodnoty v tabulkách 7-1 a 7-2, zjistíme, že tendence k obratu vývoje je méně zjevná, což by se dalo očekávat z toho, co bylo napsáno o cenách jednotlivých akcií. Zjistili jsme, že z dvaceti pěti vítězných zemí v tabulce 7-1 zaznamenalo patnáct (60 %) pokles reálné hodnoty ve dvanáctiměsíčním

období po velkém dvanáctiměsíčním cenovém nárůstu, což znamená, že směr změny byl mnohem rovnoměrněji rozdělen mezi nárůstem a poklesem a průměrná změna představovala pokles 4,2 %. Z dvaceti pěti úspěšných zemí v tabulce 7-2 jich osmnáct (72 %) zaznamenalo nárůst reálné hodnoty akcií ve dvanáctiměsíčním období následujícím po dvanáctiměsíčním období velkého cenového propadu; průměrná změna reálné hodnoty představovala zvýšení 36,3 %.

Dvanáct měsíců není dle všeho dostatečně dlouhá doba na to, aby se projevila silná tendence obrácení extrémních cenových pohybů. Je docela možné, že ceny na akciových trzích jednotlivých zemí nebudou v budoucnu procházet tak významnými cenovými nárůsty a poklesy. Volnější pohyb kapitálu, než jaký byl umožněn v obdobích, jež analyzujeme v našich tabulkách, a stále více globální povaha investorů, kteří vyhledávají ziskové příležitosti v nakupování akcií podhodnocených zemí a v prodeji nadhodnocených zemí, bude koneckonců znamenat stabilnější akciové trhy. Přesto však není pravděpodobné, že by tyto síly v dohledné době eliminovaly

potenciál těchto pohybů, zejména méně časté a pomalé události ve velkých zemích nebo celosvětové události, v jejichž rámci jsou ziskové příležitosti mnohem pomalejší a obtížněji identifikovatelné. Možnost vzniku velkých spekulativních bublin, nyní i v budoucnu, nelze ignorovat.

V tomto oddíle zabývajícím se kulturními faktory jsme prozkoumali, jaká zdůvodnění měli lidé – v různých okamžicích historie – pro měnící se hodnotu akciového trhu, a měli jsme možnost pozorovat důkazy pomíjivé povahy těchto kulturních faktorů. Koneckonců však závěry, jenž vyvodíme z těchto důkazů, závisejí na našem vnímání

lidské povahy a míry lidské schopnosti konzistentního a nezávislého úsudku. Abychom konsolidovali naše chápání této diskuse, budeme se v další části věnovat fundamentálním psychologickým faktorům – tendencím lidí chovat se nezávisle nebo přijmout chování ostatních, věřit nebo nevěřit ostatním, cítit se sebevědomě nebo o sobě pochybovat, být pozorný nebo nepozorný. Tyto tendence přinášejí našemu pohledu na spekulativní bubliny věrohodnost.

Úryvek je z knihy "Investiční horečka: iracionální nadšení na kapitálových trzích", autor Robert J. Shiller, vydané nakladatelstvím Grada Publishing. Více informací naleznete na http://www.grada.cz

Autor: Robert J. Shiller

Poslední zprávy

Právě diskutujete


Zajímavé vzestupy

TOMA1 255,00+2,45
VIG650,00+1,69
VGP1 499,00+1,28
STOCK80,60+1,00
PRSLU2 420,00+0,58

Zajímavé poklesy

FOREG175,40-2,50
CETV97,95-2,00
KOMB900,00-1,24
TELEC272,90-1,12
TABAK16 400,00-0,95

Kurzovní lístek

EURnahoru25,680+0,01
HUFdolu8,193-0,18
JPYdolu19,384-0,67
PLNdolu6,090-0,11
USDdolu21,750-0,31

demo-e-broker

Indexy

Pro úplné zobrazení je nutné mít nainstalován Flash Player, dostupný např. zde.

Flash | Obrázek

PXdolu-0,321 062,0515.12.17
RMnahoru+3,831 399,4915.12.17
DJIAnahoru+0,5824 651,7415.12.17
NASDAQnahoru+1,176 936,5815.12.17
SP500nahoru+0,902 675,8115.12.17
DAXnahoru+0,2713 103,5615.12.17
WIG20dolu-0,492 416,9515.12.17


Odborné články

Ekonomika ČT24.cz