Koruna v závěru týdne zastavila oslabující trend

Po celotýdenním oslabování koruna v jeho závěru posílila. Za pátečním zhodnocením o zhruba 0,7 % stál především lepší sentiment na evropských trzích v souvislosti s probíhající diskusí mezi evropskými představiteli ohledně přípravy záchranného plánu pro Španělsko. Zatímco první ranní kotace se nacházely na dohled úrovně 25,00 CZK/EUR, v odpoledních hodinách se pod tlakem ocitla úroveň 24,80 CZK/EUR.

Ani toto posílení nezměnilo nic na faktu, že česká koruna zakončila minulá týden se ztrátou zhruba 1,6 %, což znamenalo druhý nejhorší výsledek mezi středoevropskými měnami. Hůře na tom byl už jenom polský zlotý, jelikož polská centrální banka mnohem větší prostor pro uvolňování měnové politiky. Zatímco klíčová sazba NBP se nachází na 4,75 %, její český protějšek je na 0,50 %. Peněžní trh tak v cenách svých instrumentů počítá se snížením polských sazeb o 100 bb, v českých cenách se kalkuluje s 35 bb.

A právě zasedání ČNB k měnové politice bude klíčovou domácí událostí příštího týdne. Trh i analytici počítají s tím, že dvoutýdenní reposazba bude snížena o 25bb na 0,25 % s tím, že centrální bankéři ozřejmí své názory na případné budoucí použití méně konvečních nástrojů měnové politiky. Nutno ovšem podotknout, že snížení úrokových sazeb není hotovou věcí, jak by se na první pohled mohlo zdát.

Ze srovnání aktuální prognózy ČNB a v posledním měsíci zveřejněných ekonomických indikátorů vyplývá, že se kumulují v podstatě pouze protiinflační rizika, která další snížení úrokových sazeb ospravedlňují. Údaje o HDP za Q2, které mezikvartálně pokleslo o 0,2 %, byly pro centrální banku velkým zklamáním. ČNB totiž očekávala, že se domácí produkt zvýší o 0,6 %. Stejně jako celkový HDP zklamala centrální banku i spotřeba domácností. Ta se totiž propadla i ve druhém čtvrtletí letošního roku o 1,1 % q/q (v Q1 to bylo o 1,8 %). Při pohledu na srpnovou inflaci vidíme, že byla jen mírně pod předpovědí ČNB. Odchylka byla způsobena nižším růstem cen potravin a korigovanou inflací. Ta je nejlepším ukazatelem poptávkových tlaků v ekonomice. Dalším protiinflačním faktorem je vývoj české koruny proti euru, když ve třetím čtvrtletí byla koruna ve srovnání s prognózou ČNB o téměř 2 % silnější. Celkově tedy domácí prostředí působí antiinflačně. Na druhou stranu nestandardní opatření oznámená ECB a americkou centrální bankou (program OMT od ECB a třetí kolo kvantitativní uvolňování Fedu) byla přijata trhy velmi příznivě. Tedy vývoj v zahraničí by měl mírnit dopad antiinflačních faktorů z domácí ekonomiky. Nakonec domácí rozpočtová omezení na rok 2013 by nemusela být tak restriktivní, jak se dříve myslelo, jelikož zvýšení sazeb DPH ztrácí podporu v parlamentu.

Pokud jde o diskusi o budoucích opatřeních na podporu ekonomiku, v úvahu jich přichází několik. Jak uvedl guvernér M. Singer v rozhovoru pro MF Dnes, v úvahu připadá (1) snaha stlačit dlouhý konce výnosové křivky, (2) nákup dalších tříd aktiv, (3) rozšíření kolaterálů přijímaných centrální bankou o další aktiva, (4) závazek, že centrální banka bude držet svoji klíčovou sazbu na velmi nízkých úrovních po dlouhé období či (5) slabší měna. Podle našeho názoru jsou nejefektivnější cestou dalšího možného uvolnění měnových podmínek právě opatření směřující k oslabení české koruny, což ovšem nezbytně nejsou přímé devizové intervence.

Blížící se zasedání ČNB a riziko uvolnění měnových podmínek zvyšuje podle našeho názoru pravděpodobnost dalšího oslabování koruny minimálně pro první polovinu týdne. První výzvu představuje psychologická úroveň 25,00 CZK/EUR. V případě jejího zdolání by se otevřel prostor k 200 dennímu klouzavému průměru na 25,15.