Během příštího týdne budou zveřejněny český průmysl, zahraniční obchod, nezaměstnanost a inflace

                Česká koruna během tohoto týdne korigovala své ztráty, které zaznamenala po zasedání ČNB, kde byly zmíněny možné kroky vedoucí k oslabení koruny. Kurz CZK/EUR se tak posunul z úrovní okolo 25,15 CZK/EUR až na dnešních odpoledních 24,85. Zisky zaznamenaly i okolní regionální měny, polský zlotý si připsal přes 1 % a maďarský forint 1 %.

               Dle zápisu z posledního zasedání bankovní rady nejsou prozatím nestandardní opatření ze strany ČNB potřebná. Nicméně pokud by bylo zapotřebí dalšího uvolnění měnové politiky, byly by preferovány kroky přímo ovlivňující kurz. V zápise také bylo uvedeno, že současné posilování koruny je překvapivé (myšleno zářijové posilování). Celkově je zřejmé, že bankovní rada bude pozorně sledovat další vývoj kurzu koruny vůči euru a v případě nutnosti zasáhne. Zajímavé bylo také to, že K. Janáček nehlasoval pro stabilní sazby (pro tento krok hlasovali P. Řežábek a E. Zamrazilová). Dle našeho názoru by ČNB přistoupila k FX intervencím v případě, že koruna výrazněji posílí, což by samozřejmě podkopávalo očekávané ekonomické zotavení v příštím roce. Kurzový kanál by pak mohl být využit i v případě negativního externího šoku (horší vývoj v EMU) či v případě deflačních obav, což jsou scénáře vyžadující výraznější měnový stimul ze strany centrální banky.

                Kromě zápisu z posledního zasedání bankovní rady jsme se dnes dočkali i vývoje v maloobchodě. Srpnové maloobchodní tržby téměř v souladu s očekáváním poklesly o 0,8 % y/y. To bylo ovlivněno především nižšími tržbami v motoristickém sektoru. V meziměsíčním srovnání jsme pak zaznamenali nepatrný růst o 0,1 % (sa). Celkově čísla nadále potvrzují slabost spotřebitelské poptávky, kterou nepříznivě ovlivňuje pokles reálných mezd či vládní opatření na snižování deficitu. Neočekáváme, že by se tento obrázek měl v následujících měsících změnit. Po loňském růstu maloobchodních tržeb o 2,0 % čekáme pro letošní rok jejich pokles o 1,1 %.

                V příštím týdnu bude zveřejněno několik indikátorů z české ekonomiky. Už v pondělí se dočkáme vývoje v průmyslu, stavebnictví, zahraničním obchodě a na trhu práce (míra nezaměstnanosti). Průmyslová výroba od začátku roku de facto stagnovala (SA, WDA). A ani výhled pro další měsíce není příliš příznivý. Německé tovární objednávky byly v červenci meziročně nižší o 4,7 %, klesající trend je pak patrný u registrací aut v eurozóně či Německu. V srpnu navíc poklesly všechny sledované indikátory důvěry z tohoto sektoru (PMI, důvěra ČSÚ a Evropské komise). Předpokládáme tak, že si český průmysl v srpnu pohoršil o 1,0 % m/m (SA, WDA). Meziroční dynamika (na neočištěných datech) by se měla zhoršit z 4,2 % v červenci na 0,5 %. Stavební aktivita bude z meziměsíčního pohledu stagnovat, meziročně by pak stavební výroba měla poklesnout o 2,6 %. Stavebnictví zažívá horší časy a ani vyhlídky nejsou růžové. Pozemní stavitelství je zatíženo slabší poptávkou po statcích dlouhodobé spotřeby. Inženýrské stavby jsou a budou negativně ovlivněny nižšími výdaji veřejného sektoru na infrastrukturu. V období od ledna do srpna míra nezaměstnanosti mírně vzrostla o 0,24 pb (SA), když většina tohoto růstu nastala v posledních měsících. V září by měla míra nezaměstnanosti podle našeho odhadu dále vzrůst o 0,09 pb na 8,72 % (SA). Bez sezónního očištění by se míra nezaměstnanosti měla také zvýšit z 8,3 % na 8,4 %. V dalších měsících by se situace na trhu práce měla dále zhoršovat. Průmyslové podniky budou v nabírání nových pracovníků opatrné, spíše lze s poklesem výroby očekávat propouštění. Situace ve stavebnictví také nebudí příliš optimismu. V úterý pak bude ještě zveřejněna česká spotřebitelská inflace za září.