Jak si vedou nové tituly na pražské burze v řeči čísel

Český kapitálový trh se na začátku nového tisíciletí potýkal s výrazným úbytkem cenných papírů. To bylo zapříčiněno jednak z legislativních důvodů, kdy velké množství emisí nesplňovalo přísnější kritéria pro veřejnou obchodovatelnost, ale i postojem majoritních akcionářů řady společností, kteří neměli zájem o obchodování vlastních akcií na veřejných trzích, jelikož je s tím spojená určitá informační otevřenost. Protiváha k tomuto úbytku prakticky neexistovala. Přestože ranné počátky novodobého kapitalismu měla již Česká republika v této době za sebou, společnosti si pro nový kapitál na burzu nechodily. Rozvoji tohoto ve vyspělých ekonomikách standardního způsobu financování firem se v našich podmínkách prostě nedařilo. Je pravdou, že legislativní a technické podmínky nebyly v té době na nejlepší úrovni a zdlouhavost a složitost celého procesu byly nejčastějšími argumenty, proč vhodní kandidáti pro vstup na burzu této možnosti nevyužili.

Časy (a hlavně podmínky) se však mění a v součastné době se blýská na lepší a svůj vstup na Burzu cenných papírů Praha prostřednictvím IPO v těchto dnech dokončují dvě společnosti. Jedná se o developerskou skupinu ECM a předního evropského výrobce netkaných textilií Pegas Nonwovens. Tyto společnosti následují příklad Zentivy, která byla první primární emisí na pražské burze a vstup se jí rozhodně vyplatil. Kromě primární emise lze rozšířit řady obchodovaných titulů pomocí tzv. duálního listingu, kdy se na trh uvádí akcie, která je již obchodována na jiném trhu. Této možnosti využila jako první v roce 2002 rakouská banka Erste Bank, která svými akciemi nahradila akcie České spořitelny, jejímž majoritním vlastníkem se stala. V dalších letech následoval vstup developerské společnosti Orco Property Group a mediální společnosti CETV.

Porovnávat výkonnost primární emise s výkonností nově uvedené akcie formou duálního listingu je obtížné, jelikož akcie v duálním listingu má jíž svoji předešlou historii na jiném trhu a není to start od nuly. V našich omezených podmínkách však nelze jinak. Primární emise Zentivy probíhala na konci června 2004. V kombinované nabídce bylo upsáno 11,5 mil akcií za cenu 485 Kč při pětinásobném převisu zájmu investorů. Po úpisu se emise před zahájením obchodováním na BCPP obchodovala již několik dní v Londýně, kde byla rovněž upisována a při následném startu na tamním trhu posílila o zhruba 5%. Na BCPP vstupovala akcie s úvodním kurzem 505 Kč v závislosti na přepočítané ceně z Londýna. Volatilita v rámci prvního dne na našem trhu byla vysoká, když se kurz vyšplhal až na 535 Kč, své zisky však akcie neudržela a první den končila prakticky beze změny. V dalších dnech se kurz pohyboval bez výraznějších změn, ale je nutné zohlednit, že v této době vrcholila politická krize, která vedla k demisi vlády Vladimíra Špidly a trh byl tak ve značné nejistotě. Vývoj v dalším období zobrazuje tabulka. Svého maxima dosáhla emise v nedávné době a zhodnocení dosahuje úctyhodných 174% ( 54% p.a.). Jako vůbec první ze zmiňovaných emisí vstoupila na náš trh Erste Bank a to v říjnu 2002. První obchodní den byl srovnatelný se Zentivou, když ze vstupního kurzu přepočteného dle závěrečné ceny z Vídně 477 Kč (ve skutečnosti 1909 Kč, ale později proběhl split akcií v poměru ?) hodnota akcie vzrostla až na 501 Kč, maximální zisky se však opět neudržely a titul zavíral na 489 Kč. V následujících dnech došlo k oslabení kurzu a šlo realizovat nákupy pod vstupní cenou. Bližší hodnoty opět zobrazuje tabulka. Erste Bank se v součastné době obchoduje na svých historických maximech, což reprezentuje zhodnocení od úvodní hodnoty o více jak 231% (34% p.a.). Jako třetí v řadě rozšířily nabídku akcie Orco, které se před vstupem na náš trh již obchodovaly v Paříži. Ze své vstupní ceny 1218 Kč posílily první den nejvýraznějším způsobem, ale i zde došlo po nárůstu na maxima 1341 Kč k velmi znatelnému vybírání zisků a titul končil den na 1286 Kč. Tato emise dosáhla ze všech nejvyššího přepočteného zhodnocení a to 63% p.a. Nejmenšího absolutního zhodnocení dosáhla poslední emise CETV 44%, která se však obchoduje nejkratší dobu a v přepočteném ročním vyjádření dosahuje srovnatelných výsledků.

Lze v těchto číslech najít nějaké závěry, které by se daly použít po indikaci vývoje akcií ECM a Pegas? Nejdříve je nutné si uvědomit fakt, na který jsem již upozorňoval v počátku, že historie nových akcií na našem trhu není obsáhlá a porovnáváme pouze jedno IPO a další emise jsou duální listing. Zároveň v těchto číslech není zohledněna aktuální situace a nálada, za které titul na trh vstupoval. Pokud se však oprostíme od těchto nedokonalostí, lze z uvedených čísel vysledovat tři základní poznatky. První den dochází k silnému růstu kurzu, následně někteří obchodnicí začínají realizovat své krátkodobé zisky a titul končí den sice v plusu, ale výrazně pod intraday maximem (příležitost pro aktivní obchodníky). Druhým důležitým poznatkem je, že v prvních dnech až týdnech kurz výrazně neroste a bylo možné akcie nakoupit později v blízkosti či dokonce pod hranicí upisovací či vstupní ceny. Třetím poznatek je, že nové emise jsou ve střednědobém horizontu výrazně ziskové.

V rámci tohoto zamyšlení jsem abstrahoval od řady faktorů, které mají vliv na vývoj kurzu a použil jsem zjednodušené předpoklady. I přesto, že takto zjednodušená historie se nemusí vůbec opakovat, jsem přesvědčen, že v závěrech lze najít určitý postoj, z něhož je možné vytvořit strategii pro obchodování s nováčky, která burza uvítá v následujících dnech.

Fio, burzovní společnost, a.s., David Brzek, makléř

Dozor nad Fio, burzovní společností, a.s. vykonává Česká národní banka.

http://www.fio.cz/zpravodajstvi_prohlaseni.itml