Dohoda západních zemí s Íránem může mít výrazně snížit cenu ropy

Již několik měsíců probíhají jednání mezi západními mocnostmi a Íránem ohledně jeho jaderného programu. Předběžná dohoda by měla být uzavřena koncem března a v červnu by mělo dojít k finální verzi. Západní země v čele s USA uvalily na Írán sankce kvůli obavám, že by Írán mohl vyvíjet jaderné zbraně. Západ nabízí Íránu změkčení nebo zrušení ekonomických sankcí výměnou za dodržování striktních pravidel kontrolující jaderný program.

Pokud by došlo k dohodě, tak by Írán mohl zvýšit objem exportované ropy, tím ještě navýšit přebytek ropy ve světě. Íránský prezident Hassan Rouhani řekl, že nejsou žádné překážky, které by zamezily přijetí dohody. Na druhé straně představitelé západních zemí si tak jisti nejsou a stále říkají, že existuje velká řada věcí, které se musí vyjasnit.

Írán snížil produkci ropy na 2,8 mb/d z 3,6 mb/d z konce roku 2011. V současnosti Írán exportuje přibližně 1,1 mb/d. Ačkoliv Írán může do některých zemí Asie stále exportovat, tak sankce velice poškodily jeho ekonomiku. V případě zrušení sankcí by se export mohl výrazně zvýšit a mít negativní dopad na cenu ropy. Na druhé straně z části je tato dohoda započítaná do ceny. Pokud by k žádné dohodě nedošlo, tak lze očekávat naopak podporu pro cenu ropy. Větší dopad na cenu ropy bude pravděpodobně u ropy Brent než WTI.

Írán požaduje okamžité zrušení sankcí, nicméně západní země preferují postupný proces v průběhu let. Důvodem je riziko, že Írán nebude dohodu dodržovat. Podle geopolitického analytika institutu Energy Aspects je pravděpodobná pouze částečná dohoda a že se bude stále jednat.

Íránský ministr pro ropu minulý týden řekl, že zrušením mezinárodních sankcí může Írán navýšit produkci a export o 1 mb/d v řádu měsíců. Podle některých zdrojů Írán již jedná s evropskými rafinériemi o prodeji surové ropy. O potenciálním zvýšení produkce reportovala i Mezinárodní energetická agentura (IEA) a jiné energetické instituty.
Někteří analytici mluví o potenciálním nárůstu v řádu set tisíc barelů denně, a zvýšení produkce o 1 mb/d v blízké době pokládají za nepravděpodobné.

Írán plánuje produkci do roku 2020 zvýšit přibližně na 5 mb/d včetně kondenzátů, což podle ropných analytiků je velmi ambiciózní plán. K dosažení takového plánu by se muselo investovat přibližně 30 mld. dolarů do samotné těžby i do rafinérského segmentu. V případě zrušení sankcí, by se do Íránu vrátily ropné firmy jako BP, Shell nebo Total.

Vzhledem k tomu, že kvóta kartelu OPEC na úrovni 30 mb/d se překračuje a kupříkladu produkce Saudské Arábie posouvá historická maxima (kolem 10 mb/d), tak nemusí dojít k omezení produkce ostatních členů OPECu. Je možné, že jednotliví členové OPECu budou nadále bojovat o tržní podíl.

Zdroj: Financial Times

Vojtěch Cinert, Fio banka, a.s.