Řecko dosáhlo dohody s Evropskou unií, dostane další peníze výměnou za reformy

Další dějství „řecké ságy“ se blíží konci. Řečtí „hrdinové“ se z výpravy sice navrátí domů s příslibem 86 mld. EUR, zároveň si však odnesou balíček reforem. Je teď na řeckém parlamentu, aby schválil podmínky pomoci, poté budou o pomoci hlasovat další státy a započnou jednání o celém ESM programu.

Jednání představitelů Evropské unie se protáhla do ranních hodin. Zmožení politici oznámili dosažení dohody s Řeckem před pondělním otevřením trhů na Twitteru, někteří z nich jednoslovně. Joseph Muscat, premiér Malty, v rozhovoru uvedl, že řecká delegace přistoupila na téměř všechno. Řekové nakonec kývli i na přesun aktiv za 50 mld. EUR do samostatné lucemburské společnosti, kterou by Řecko spravovalo pod dohledem institucí EU. Přibližně polovina prostředků fondu bude směřovat na rekapitalizaci řeckých bank, čtvrtina na snížení dluhu a zbytek bude určen k investicím.

Řecký premiér Alexis Tsipras nepochodil ani s požadavkem na snížení řeckého dluhu. Německá kancléřka Angela Merkel na toto téma uvedla, že případné odpuštění úroků nebo prodloužení splatnosti bude k diskusi po vyhodnocení nastávající pomoci Řecku. Novináři tak mluví o „kompletní kapitulaci“ řeckého premiéra.

Podle dokumentu, který má deník The Financial Times k dispozici, by měl řecký parlament do středy mimo jiné schválit zjednodušení systému DPH a rozšíření daňové báze, učinit kroky k dlouhodobé udržitelnosti penzijního systému, zajistit plnou nezávislost řeckého statistického úřadu a implementovat opatření tzv. fiskálního paktu TSGC včetně automatických škrtů v případě nižšího než plánovaného primárního přebytku. Do 22. července by řecký parlament měl mimo jiné schválit reformy občanského zákoníku s cílem zefektivnit soudní systém a snížit jeho náklady. Dohoda s EU také předpokládá podporu Řecka ze strany Mezinárodního měnového fondu.

Instituce podle dokumentu FT po Řecku požadují řadu dalších kroků včetně reforem penzijního systému, privatizace operátora energetické přenosové soustavy (ADMIE), reformy pracovního trhu, posílení finančního sektoru, depolitizaci řecké administrativy. Až poté se naplno začnou jednání vytvoření nového ESM programu.

Dokument explicitně zmiňuje, že začátek jednání není zárukou definitivní dohody, vylučuje také snížení jistiny řeckého dluhu. Do té doby bude pravděpodobně Řecku poskytnuta překlenovací půjčka ve výši 12 mld. EUR, které Řecko přes léto potřebuje. Pokud by se na půjčce podílel EFSM (Evropský finanční stabilizační mechanismus), Řecku by tak půjčila i Česká republika. Mezi další zdroje financí by mohly patřit bilaterální půjčky případně uvolnění zisků s řeckých dluhopisů v držení ECB.

Oddechnout si mohou především řecké banky, které čeká rekapitalizace ve výši 25 mld. EUR z nově vzniklého fondu. Dohoda podle Tsiprase zabránila kolapsu řeckých bank, který by nevyhnutelně uškodil i řecké ekonomice. Bankovní „prázdniny“ by měly dnes v Řecku skončit, očekává se však jejich prodloužení řeckým parlamentem. ECB dnes plánuje telefonickou konferenci ohledně programu nouzové likviditní pomoci ELA, který držel řecké banky nad vodou. Očekává se, že se ECB nebude pouštět do výraznějších změn, vzhledem k uzavření řeckých bank ji nic ke zvýšení programu nenutí a Mario Draghi dříve uvedl, že ECB bude následovat politická rozhodnutí.

Jean-Claude Juncker, hlava Evropské komise, na následné tiskové konferenci uvedl, že „grexit se nekoná“. Nemyslí si, že by byl „řecký lid ponížen nebo že by Evropané ztratili tvář“. Podle Junckera se jedná o „typickou evropskou dohodu“. Evropská komise plánuje řeckou ekonomiku podpořit růstovým balíčkem v hodnotě 35 mld. EUR.

Podle Jeroena Dijsselbloema, předsedy Euroskupiny, byla důvěra velkým problémem. Očekává však, že řecký parlament rychle schválí příslušnou legislativu, čímž si Řecko získá důvěru zpět.

Angela Merkel uvedla, že Řecko dostane 86 až 87 mld. EUR v průběhu následujících třech let. Dále řekla, že „chceme řeckou vládu podpořit v nadcházející humanitární krizi“. Podle včerejšího článku CNN má Řecko nejvyšší míru chudoby v Evropské unii a počet bezdomovců jen v Aténách s 660 tis. obyvateli v posledních třech měsících vzrostl o 40 % na 20 tis. lidí bez domova. Kancléřka Merkel se vyjádřila také k „plánu B“ (grexitu), který se mohl uskutečnit pouze tehdy, pokud by si o něj „Řecko řeklo“.

Zdroj: Bloomberg, The Financial Times, Hospodářské noviny, CNN

Jan Tománek, Fio banka, a.s.