Komentář: Snaha vlád a centrálních bank podepřít bankovní sektor pomáhá akciím korigovat dřívější zt

Jako den a noc se podobalo obchodování  průběhu minulého týdne, kdy se akciové indexy v USA zřítily o 18% a včerejší obchodní seance, která sama poslala americký DJIA výše o 11,08%. Včerejší nákupní horečka byla pátým největším jednodenním ziskem amerických akcií v historii a byla tažena zejména snahou nejvyspělejších průmyslových zemí a centrálních bank udělat něco se současnou vyhrocenou situací na mezibankovním trhu. Poté co Británie oznámila kolik a do kterých bank přesně vloží necelých 40 mld. liber, přišly se svými záchrannými plány také Německo, Francie, Itálie a Španělsko, které podepřou domácí banky jak přímými injekcemi nového kapitálu, tak po vzoru velké Británie také garancemi na mezibankovní půjčky. Mimořádně důležitý krok pak včera bok po boku s vládami učinily centrální banky (Fed, ECB, BoE, SNB), které se rozhodly poskytnout výměnou za dostatečný kolaterál domácím bankám tolik dolarů, kolik si jen přejí, a to za fixní úrokovou sazbu, aby tak konečně srazili dolů extrémně vysoké sazby na mezibankovním trhu, které jsou důsledkem vzájemné nedůvěry bank a které ohrožují hospodářský růst v Evropě a v USA, když omezují přístup domácností a firem k levnějším úvěrům. Centrální banky tak začnou poskytovat týdenní, měsíční a tříměsíční dolarové tendry a za tímto účelem budou dle potřeby rozšířeny swapové linky mezi Fedem a ostatními centrálními bankami.

Jedním z dalších zdrojů k optimismu je také očekávaná změna strategie amerického ministerstva financí, které pravděpodobně zvolí o něco odlišnější přístup k 700 mld. záchrannému plánu. Podle deníku Wall Street Journal by mělo ministerstvo nejen odkupovat toxické cenné papíry z bilancí bank, ale zároveň má po vzoru Velké Británie, která s tímto opatřením přišla jako první, přímo investovat nový kapitál do některých z největších domácích bank. Tento postup by měl být oznámen již dnes a jak dále uvádí WSJ, měl by se týkat bank jako Goldman Sachs, Morgan Stanley, JP Morgan, Bank of America, Merrill Lynch, Wals Fargo, nebo Bank of New York Mellon. Banky by navíc stejně jako v Evropě mohly dostat garance na mezibankovní půjčky, které se ukazují jako účinnější nástroj v boji proti vysokým tržním úrokovým sazbám. Byly to včera právě banky, jejichž akcie patřily mezi nejvíce ziskové, když si například Morgan Stanley připsal během jednoho dne necelých 87%.

Určité zklidnění nervózní nálady včera přineslo také obchodování na dluhopisových trzích, kde se dluhopisy dostaly pod silný prodejní tlak zejména u těch nejkratších splatností, což poslalo výnos tříměsíčních poukázek výše o 25bsp. na 0,45% a u dvouletých dluhopisů pak o 28bsp. na 1,88%. Jistá úleva byla patrná také na FX, kde se po delší době opět dařilo euru a britské libře a dražší byla také ropa (brent), jejíž cena vystoupla až na 79 USD/barel. I přes včerejší vlnu dobré nálady však krize zatím ani zdaleka nekončí. Tříměsíční dolarový LIBOR včera klesal jen nepatrně a nadále zůstává vysoko nad sazbou federálních fondů. To jak se na něm projeví opatření centrálních bank a jednotlivých vlád bude naprosto klíčové pro vývoj finanční krize do budoucna. Určité škody již navíc byly napáchány a důsledkem finanční krize bude poměrně výrazné zpomalení v USA, Evropě, ale i v Japonsku, což se pravděpodobně podepíše na dalším vývoji nefinančních akcií, když před sebou některé z firem pravděpodobně budou mít velice hubená období. 

Autor: Jaroslav Brychta ( jaroslav.brychta@xtb.cz )