Forex: Závěr týdne na trhu

Další neklidný týden za sebou mají finanční trhy uprostřed finanční krize jejíž řešení se již několik týdnu snaží společně nalézt centrální banky a vlády napříč celý světem. Z pohledu vývoje na akciových trzích, jakožto barometru nálady obchodníků, byly velmi optimistické zejména první dva dny týdne, které pomohly zlikvidovat podstatnou část ztrát z týdne předchozího, když náladu mezi obchodníky významně povzbudila nejprve v pondělí zveřejněná zpráva o společné akci Fedu, ECB, BoE a SNB, které se rozhodly začít poskytovat výměnou za kolaterál neomezenou dolarovou likviditu s fixní úrokovou sazbou v týdenních, čtyřtýdenních a tříměsíčních tendrech. A dobré zprávy poté ještě doplnil v úterý zveřejněný plán na podporu amerických bank, které dostanou od vlády kapitálovou injekci (ty největší až 25 mld. dolarů) výměnou za akcie bez hlasovacího práva a bez předběžného práva na výplatu dividendy, aby tak nebyl odrazen případný vstup soukromého kapitálu do těchto bank. Akcie v USA na tyto zprávy a na pokračující, i když mírné, snižování sazeb na mezibankovním trhu, reagovaly příznivě a ještě na konci úterního obchodování byl index DJIA v prvních dvou dnech nového týdne výše o 5,4%. Od středy se však situace změnila, když se obchodníci začali více než na finanční krizi zaměřovat na dopad možné recese, kterou jim v posledních třech dnech týdne každý den připomínaly ekonomická data přicházející ze Spojených států.

První fundamenty z USA začaly přicházet ve středu a byly všechno jen ne optimistické. Středa nabídla velmi očekávané maloobchodní prodeje, které se v září propadly o 1,2%, což byl výsledek dvojnásobně horší, než s jakým počítali analytici. Pohled na strukturu prodejů pak byl možná ještě horší, když se prudce propadaly nejen prodeje automobilů, ale téměř všeho jako např. nábytku, elektroniky, či stavebních materiálů, což hodně napovědělo o tom, jakým směrem se budou v dalším čtvrtletí ubírat spotřebitelské výdaje, které tvoří až dvě třetiny celého HDP a které budou ve 3Q téměř jistě klesat. Ještě daleko hůře než spotřebitelské výdaje se ale v posledních měsících vyvíjí výrobní aktivita. Zářijová průmyslová produkce totiž překvapila prudkým propadem o 2,8% a nijak příznivě nezapůsobily ani indexy výrobní aktivity v new yorském a philadelphském okrsku Federálního rezervního systému, které pro měsíc říjen doslova zkolabovaly, když se v New Yorku propadal tamní index z -7,4b. na -24,6b. a v Philadelphii pak z +3,8b. dokonce až na -37,5b. Prudké ochlazení výrobní aktivity jde ruku v ruce se zářijovým ISM zveřejněným začátkem tohoto měsíce a také s úterním projevem Bena Bernanka, který varoval před těžkým obdobím, které domácí ekonomiku čeká a před tím, že se již pravděpodobně nebude možno spoléhat na tak výraznou podporu čistého exportu, který byl (společně se spotřebitelskými výdaji) hlavním tahounem růstu HDP v 2Q. Poslední zajímavá čísla tohoto týdne pak přišla ještě v pátek, ani ta však nijak nepotěšila, když se nadále zhoršovala situace na trhu s bydlením a počty nově udělených stavebních povolenek klesaly na 786 tis. (oček.: 840 tis.), zatímco počty nově zahájených staveb se snižovaly na 817 tis. (oček.: 880 tis.).

Několik ekonomický dat tento týden nabídla také Británie a eurozóna. V úterý zveřejněné výsledky zářijového CPI v Británii upozornily na jeho další růst, tentokrát ze 4,7% až na 5,2%, k čemuž dopomohly zejména vyšší ceny plynu a elektřiny. Přestože ceny spotřebitelského koše pokračují v růstu, jedná se již pravděpodobně o jejich vrchol a v dalších měsících by měly začít poměrně rychle klesat tak, jako je tomu v USA a eurozóně, díky prudkému snížení cen ropy na světových trzích. Další čísla pak přišla ještě z trhu práce, kde rostla nezaměstnanost nečekaně o dvě desetiny na 5,7% (oček.: 5,6%) a nijak příznivě se nevyvíjel ani přírůstek nových žadatelů o podporu v nezaměstnanosti, který činil 31,8 tis. míst, což sice bylo méně než očekávaných 35,5 tis., zároveň ale vysoko nad přírůstky, které Británie vykazovala ještě v první polovině tohoto roku, když navíc ještě do února počty žadatelů o podporu téměř nepřetržitě klesaly. V eurozóně se mezi nejzajímavější zařadil zářijový CPI, který potvrdil předběžné odhady a klesal z 3,8% na 3,6% a zejména pak německý ZEW index, jež se díky obavám dotazovaných odborníků z následků finanční krize propadnul ze zářijových -41,1b. až na -63b. (oček.: -51,1b.). Čtvrtek navíc přinesl ještě revizi hospodářského růstu Německa do roku 2009, které německé Ministerstvo financí srazilo z předchozích 1,2% na 0,2%. Také Evropa se tedy bude muset připravit na citelné ochlazení hospodářského růstu a možnou recesi v některých zemích, což pouze podtrhávalo obavy, promítané obchodníky do kurzu světových akcií.

Na FX byl vývoj za posledních pět dnů poměrně nejednoznačný. První dva dny týdne patřily euru a zejména libře, která dokázala zpevňovat na všech nejvíce obchodovaných párech, avšak od středy, kdy světové akcie zamířily opět dolů a nejistota znovu narůstala se obchodníci začali opět přiklánět k bezpečným přístavům jakými je právě dolar a JPY. Zatímco libra si část svých zisků dokázala udržet, euro se stalo nejslabší měnou, když k dolaru ztratilo 1,1%, k japonskému jenu 1,3% a k libře dokonce necelá 2%. Pod silný prodejní tlak se v uplynulých dnech dostala ropa, jejíž cenu tlačil dolů právě strach z recese největších ekonomik a tedy i z nižší poptávky. Barel severomořského brentu prolomil ve čtvrtek poprvé od srpna minulého roku hranici 70 dolarů, pod kterou se držel i v průběhu páteční obchodní seance. To vše navzdory faktu, že OPEC svolal na 24. října pohotovostní zasedání na kterém téměř jistě dojde ke snížení denní nabídky, podle některých až o 1 mil. barelů. Zajímavým vývojem si pak prošel také další ostře sledovaný ukazatel, a to tříměsíční dolarový LIBOR, který sice dokázal klesnout z pondělních 4,753% na pátečních 4,419%, což ale bylo spíše mírným zklamáním s ohledem na to, že od poloviny týdne začaly centrální banky s neomezenými dolarovými tendry (jen ve středu rozdala ECB 170 mld. za 2,277%) a banky také měly jistotu pomoci ze strany vlád v Evropě a v USA.

Autor: Jaroslav Brychta ( jaroslav.brychta@xtb.cz )