Komentář: Sazby na mezibankovním trhu pozvolna klesají. S nimi může i nervozita obchodníků z dalšího

Minulý týden přinesl další pokračování finanční krize na světových trzích, kterou se novými opatřeními snažily řešit ve Spojených státech jak ministerstvo financí, tak Americká centrální banka. Ministerstvo financí rozhodlo o využití části z 700 mld. záchranného fondu pro banky ke přímé kapitálové injekci po vzoru Velké Británie a evropských zemí, což zajišťuje největším americkým bankám nový kapitál v objemu až 25 mld. dolarů, které by měly fungovat jako polštář ke krytí ztrát, jež má zároveň rozptýlit vzájemnou nedůvěru a obavy z dalších bankrotů. Federální rezervní systém pak vyšel vstříc zahraničním bankám (zejména těm evropským), které zoufale potřebují dolarovou likviditu a rozšířil tak  své swapové linky s centrálními bankami eurozóny, Británie a Švýcarska na “neomezený“ objem. Jednotlivé banky v Evropě, které mají přístup k dolarovým tendrům tak nyní mohou získat za fixní úrokovou sazbu tolik dolarové likvidity, kolik si přejí, pokud disponují dostatečným kolaterálem. Dolary budou k dispozici pro týdenní, měsíční a tříměsíční splatnosti a první z těchto tendrů spustila ECB již v minulém týdnu ve čtvrtek, kdy rozdala za 2,277% necelých 171 mld. euro na sedm dnů.  

Obě tyto opaření útočí přímo na jádro celého problému finanční krize, a to na příliš vysoké sazby na mezibankovním trhu, kde vzájemná nedůvěra mezi bankami ohrožuje jak samotná bankovní sektor, tak reálnou ekonomiku. V minulých pěti dnech se díky těmto krokům dolarový LIBOR pohyboval správným směrem a klesal, tempo jeho snižování však bylo relativně pomalé s ohledem na razanci těchto opatření. Z pondělních 4,75% tak tříměsíční LIBOR klesnul pouze na pátečních 4,42% (viz.obrázek), což pro nás představuje mírné klamání, i když týdenní LIBOR se pohnul poměrně významně ze 4,57% na 3,16%. Celkový dopad opatření z minulého týdne tak pravděpodobně mezibankovní trh u delších splatností nestačil absorbovat a mohl by být výraznější poté, co ECB začne s tendry na delší splatnosti, které by mohly přispět k výraznému snížení ostře sledovaného tříměsíčního benchmarku a tedy většímu zklidnění nervozity mezi investory.

Také v novém týdnu bude naprosto dominantním tématem vývoj krize na finančních trzích, ke kterému se však v posledních dnech přidávají i spekulace na téma globální recese, které v minulém týdnu výrazně rozvlnily světové akciové trhy. Víkend přinesl záchranu další evropské banky, tentokrát nizozemského obra ING, který obdrží kapitálovou injekci v objemu 10 mld. euro od nizozemské vlády, což pouze dokládá současný trend, kdy se vlády v USA a Evropě rozhodly, že již další banku nenechají za žádnou cenu padnout. Situace evropských a amerických bank bude i nadále v hledáčku obchodníků, avšak poté, co americká i evropské vlády obchodníkům poslaly tento vzkaz, by nervozita měla pozvolna ustupovat. Do dalších dnů očekáváme také další snižování napětí na mezibankovním trhu, což může přispívat ke zklidňování napětí na trzích akciových. Pro ty se tak stane největším market moverem pravděpodobně výsledková sezóna, která přinese hospodářské výsledky firem jako Apple, Catterpillar, Pfizer, Yahoo, Conoco Philips, Wachovia, či Microsoft, která také v minulém týdnu výrazně hýbala s kurzy amerických akcií, jež nakonec skončily v pátek téměř přesně na stejných hodnotách, se kterými nový týden zahajovaly.

Autor: Jaroslav Brychta ( jaroslav.brychta@xtb.cz )