Komentář: Výhled pro světové akcie zahalený do husté mlhy

Další vlna výprodejů zasáhla minulý týden světové trhy, a to i přes optimistický začátek, který pomohl akciím v prvních dvou dnech k mírnému růstu. Výhra Baracka Obamy v amerických prezidentských volbách a její krátkodobý dopad na sentiment obchodníků v kombinaci s lepšící se situací na mezibankovním trhu tak poslala americký index Dow Jones až nad hranici 9600 bodů, avšak tyto zisky si nakonec nedokázal udržet. Středa a čtvrtek totiž přinesly jeden z historicky největších dvoudenních propadů, když DJIA ztratil 10% a více než dvouprocentní páteční růst pak nic nezměnil na tom, že se americké, ale i ostatní světové akcie, po uplynutí minulého týdne nakonec znovu pohybovaly v červených číslech.

Na vině byl opět strach z hlubší než dříve očekávané recese, která by mohla zasáhnout jak Spojené státy, tak Evropu a Japonsko. Ekonomická data z USA byla v minulých dnech opět mimořádně špatná, zejména pak výsledky výrobního sektoru a sektoru služeb, které následně v pátek doplnily ještě čísla z pracovního trhu a prudký propad říjnové zaměstnanosti společně s mohutnými revizemi předchozích dvou měsíců, které nenechaly nikoho na pochybách jak rychle se situace na trhu práce mění k horšímu. O nic lepší dojem však nezanechaly ani evropské výsledky PMI, zejména pak čísla z Británie, Itálie a Španělska a tak se jedinou skutečně příznivou zprávou posledních dnů stal opět prudký propad sazeb na mezibankovním trhu, když se tříměsíční dolarový LIBOR dostal až na 2,29%.

O tom jak vážná začíná být situace v největších světových ekonomikách v minulých dnech hodně napověděly také centrální banky, které přistoupily k dalšímu rychlému uvolňování měnové politiky. Švýcarská a Evropská centrální banka srazily sazby o půl procentního bodu, v Austrálii klesaly o třičtvrtě procenta a naprostý šok si pro obchodníky připravila Bank of England, která oproti očekávané půlprocentní redukci srazila sazby o jeden a půl procent až na 3%, což je nejníže od roku 1950. Zejména Bank of England ve svém následném komentáři jasně deklarovala svou rezignaci na rizika růstu cen, které byly v září meziročně vyšší o 5,2%, když dokonce vyslovila obavy z podstřelení 2% cíle v roce 2009. Centrální banky v Evropě mají ještě dostatek prostoru k uvolňování měnové politiky, bezprostřednímu dopadu krize do nadcházejících dvou čtvrtletí se však již nemohou vyhnout a tak se snaží mírnit její dopady ve střednědobém výhledu.

Nový týden na světových trzích začal opatrně optimisticky, když si v Asii připisoval japonský Nikkei225 4,75%, zatímco hongkongský Hang Seng rostl o 3,39%. K tomu, aby se indexy opět vyhouply do zelených čísel ve velké míře pomáhá globální snaha vlád nejvýznamnějších světových zemí, které pumpují do domácích ekonomik miliardy na jejich podepření, přičemž poslední takovou zemí, která oznámila záchranný balíček se stala Čína. Ta hodlá v nadcházejících dvou letech domácí ekonomiku podpořit téměř 600 mld. dolarů pomocí snížení daní a obřími investicemi do infrastruktury. Čínský balíček přichází jen pár dnů poté, co Německo odsouhlasilo 50 mld. euro na podporu domácí ekonomiky, přičemž první obrysy dostává po výhře Baracka Obamy také nový, v pořadí již druhý, balíček fiskálních stimulů pro americkou ekonomiku. Ani nadcházející týden nepřinese nijak příznivá ekonomická data, a to zejména v pátek, kdy jsou ke zveřejnění v USA nachystány výsledky maloobchodních prodejů, který by měly slábnout již počtvrté v řadě. Mírně optimistická nálada z výsledků některých firem za 3Q podle nás pomalu vezme za své, když se výhled pro ziskovost firem do nadcházejících dvou čtvrtletí rapidně zhoršuje. To může i nadále přispívat k negativnímu sentimentu na světových trzích, které zatím stále ještě nejsou z lesa venku.

Autor: Jaroslav Brychta ( jaroslav.brychta@xtb.cz )