Článek: Ropa: ze 148 na 48 USD za barel

Surová ropa je bezpochyby nejdůležitější komoditou díky své dosavadní nenahraditelnosti ve světové ekonomice. V červenci dosáhla téměř k 150 USD za barel, od té doby cena klesá.

V první polovině roku jsme byli ještě optimisti a očekávali brzký konec krize na finančních trzích, především kreditních a akciových. Spekulovalo se o recesi v USA, prozatím se ale nekonala. Ostatní ekonomiky jako ta britská, německá, či celá eurozóna, stále rostly, stejně tak rozvojové země vykazovaly solidní čísla, poptávka po komoditách byla vysoká. Kreditní krize zdaleka ještě nebyla tak vyhrocená a investoři stále vyhledávali bezpečné přístavy, mimo jiné na komoditním trhu. Investice do komodit a především pak do ropy podporovaly i zprávy ohledně poklesu celosvětové produkce ropy v roce 2007, což se tak stalo poprvé po pěti letech.

Dále pak média zaplavovaly zprávy ohledně sice očekávaného poklesu spotřeby v roce 2009, ovšem také o dalším poklesu světové produkce. V reakci na tyto zprávy a situaci na trhu přehodnocovali i analytici největších bank své odhady ceny. Například Adam Sieminski z Deutsche Bank viděl velké riziko růstu ceny ropy až ke 200 dolarům za barel, stejně tak americká Goldman Sachs. Většinou analytici zrevidovali své odhady při ceně 130 USD za barel na průměrnou cenu v druhé polovině roku 2008 na 110-150 USD za barel. 

Za nejčastější příčiny rekordního nárůstu cen ropy se považovala zvýšená poptávka po ropě z rozvojových zemí, jako je Čína, Indie, Brazílie, jejichž ekonomiky rostly několik let vysokým tempem. Dalším důvodem byla také silná základna poptávky Spojených států, které jsou největším dovozcem této suroviny. Existovaly zde navíc obavy z nízké produkce, vzhledem k tomu, že investice do nových nalezišť nebyla považována za dostatečné, což právě zvyšovalo obavy o budoucí produkci. Ke všem těmto faktorům se ještě přidával rekordně slabý americký dolar, ve kterém je tato surovina kótována na světových trzích.

Červenec 2008 – konec rekordních cen ropy

Právě počátkem července, v době kdy Evropská centrální banka překvapivě zvýšila úrokové sazby o 25 bodů, základní úrokovou sazbu na 4,25 %, obrátil dolar trend na úrovni EUR/USD 1,60 a vydal se směrem za silnějšími úrovněmi, konkrétně až k EUR/USD 1,25 v polovině listopadu. Jednoznačně investoři tehdy v červenci pochopili, že vyšší sazby eurozóně v dané situaci spíše uškodí, než pomohou, a naopak USA a dolar s nižšími sazbami jsou v této situaci atraktivnější. S posilujícím dolarem a vzrůstajícím napětí na kreditních trzích se investoři naprosto stáhli z komoditních trhů a přesouvají tak ještě stále své prostředky do bezpečných aktiv, např. amerických dluhopisů.

Ceny komodit na světových trzích tak dle indexu Reuters/Jefferies klesly o přibližně 50 % ze svého vrcholu počátkem července. Cena ropy překonala 20. listopadu další metu, když se barel severomořského brentu dostal až pod hranici 50 USD a spadl až na své minimum z května 2005. Hranice 50 dolarů však obchodníkům byla málo a ropa se tak dostala krátce až pod 48 USD za barel.

Zpomalující světová ekonomika

Hlavním a tím nejdůležitějším důvodem, který tlačí v posledních měsících ceny ropy níže je zejména zpomalující světová ekonomika, která má na svědomí postupné snižování poptávky. Finanční krize již zatlačila, nebo zatlačí ve 4. kvartálu naprostou většinu průmyslově vyspělých zemí do recese a bez následků nezůstanou ani rychle se rozvíjející země, jako je např. Čína, jejíž růst by měl v příštím roce klesnout až k osmi procentům.

Zatímco tak předchozích šest let stála rostoucí poptávka za téměř nepřetržitým růstem cen, současná finanční krize a nižší potřeba ropy přispívá k jejich prudké korekci. Největšího propadu ve spotřebě se přitom dočkávají Spojené státy, které jsou zároveň daleko největším spotřebitelem. Podle pravidelného týdenního šetření MasterCard v USA klesala spotřeba benzínu i přes rychlé snižování cen v předminulém týdnu o 2,8%, což byl její třicátý propad v řadě. Úřad pro energetiku odhaduje, že by měla tento rok spotřeba ropy v USA klesnout o více než 1 mil. barelů/den, přičemž v nadcházejícím roce ještě o dalších 250 tis., což by bylo nejstrmější snížení spotřeby za posledních třicet let.

OPEC bude narychlo zasedat, nejspíše opět sníží produkci

Cenu ropy zatím nedokázaly podepřít ani spekulace o možnosti dalšího snížení těžebních kvót ropným kartelem OPEC, který se sejde o víkendu v Káhiře na narychlo svolaném summitu. OPEC je ve složité situaci, a přestože může mírně korigovat těžební kvóty, žádných skutečně agresivních kroků se pravděpodobně nedočkáme, když by mohl jakýmkoliv uměle vyvolaným růstem cen ještě více poškodit skomírající západní ekonomiky a přivodit tak více škody nejen jim, ale v delším horizontu také sobě.

Cena ropy je tak téměř výhradně v rukou dalšího vývoje poptávky a výhledu pro největší ekonomiky, který do nadcházejících čtvrtletí není pozitivní, což by mohlo přispívat k jejímu dalšímu pozvolnému snižování. Opční kontrakty na ropu již ale naznačují, že investoři už brzy vidí dno ceny ropy. Počet investorů, kteří očekávají růst ceny ropy v dalších měsících, se zvyšuje a odrazil se tak od tříletého minima. Poprvé od července 2007 se téměř vyrovnal poměr nevypořádaných opčních kontaktů jak na prodej, tak na nákup ropy. Doposud výrazně převládaly opční kontrakty na prodej. Lze proto stále očekávat pokles ceny ropy, ale to dno by ropa mohla najít již brzy.

Autor: Lucie Vitamvásová ( lucie.vitamvasova@xtb.cz )