Bankovní daň může mít dopad na spotřebitele. Hrozí vyšší poplatky i méně půjček.

O bankovní dani se hojně diskutuje zejména z důvodu, že by mohla do státního rozpočtu přinést až 14 miliard korun. Její prosazení je sice zatím v nedohlednu, ČSSD za ni ale citelně bojuje. Pokud by byla bankovní daň schválena, může dojít ke zdražení spotřebitelských úvěrů nebo k omezení jejich poskytování.

V jiných zemích to prý funguje

Podle člena rozpočtového výboru za ČSSD Václava Votavy má zavedení bankovní daně smysl. Dle jeho slov je dobré debatovat o něčem, co ve světě funguje a přináší do státní kasy příjmy. Vzhledem k aktuálně prosazované politice socialistů, která se nese v duchu růstu platů, důchodů a rodičovských příspěvků, je potřeba přemýšlet i nad tím, odkud se peníze k dalšímu rozdělení vezmou. Podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové představuje plánovaný růst zvýšení výdajů o 33 miliard korun.

Z 19 na 25 %

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) už má proto na stole návrhy sociálních demokratů na posílení rozpočtových příjmů o 30 miliard korun. Necelou polovinu by přitom mohla tvořit právě zmíněná bankovní daň, která by měla oproti původnímu návrhu (19 %) činit rovnou 25 %. Zdanění bank by bylo podle socialistů progresivní, více by tedy zatížilo větší banky, méně ty menší. Zbylou část by do rozpočtu přinesly daně digitální a z hazardu či zvýšení spotřebních daní.

Experti příliš nadšení nejsou

Podle ekonomů a expertů by přinesla bankovní daň více škody, nežli užitku. Svorně se totiž shodují na tom, že po jejím zavedení se může snížit ochota bank půjčovat peníze, hrozí zdražení bankovních úvěrů a banky své zvýšené náklady plynoucí ze zavedení daně přenesou na klienty v podobě vyšších poplatků.Příkladem budiž třeba situace v Rumunsku, kde zavedení vysoké bankovní daně vyvolalo v ekonomice chaos, došlo ke zpomalení úvěrování, zhoršení ratingu a odlivu zahraničního kapitálu.

Zkušenosti z dalších zemí

Například u našich slovenských sousedů, kde byla bankovní daň zavedena v roce 2012, došlo k významnému poklesu zisků v bankovnictví, ke snížení úvěrování investic a v konečném důsledku ke snížení příjmů do státní pokladny. V Maďarsku to podle Svazu průmyslu a dopravy ČR vedlo k nutnosti zavření některých poboček, a dokonce odchodu několika bank z maďarského trhu.

V Polsku byla tato daň zavedena tři roky zpátky a vedla k růstu provozních nákladů, zatímco celkové množství půjček pokleslo.

Zdražení úvěrů v Německu

Bankovní daň byla zavedena také v Německu. Podle studie ekonoma Ulricha Haskampa banky, které jí byly zatíženy, zvýšily sazbu úvěru průměrně o 0,14 procentního bodu. Možná se to na první pohled nezdá mnoho, pro konečného spotřebitele jde v případě vyšších objemů úvěrů o tisíce. V konečném důsledku je potřeba si uvědomit, že bankovní daň zaplatí řadový občan. Ať už ve formě hůře dostupného úvěru, nebo kvůli tomu, že se zbrzdí kola ekonomiky.