Koruna a téma číslo jedna letošního roku

Bude Česká národní banka jednou z prvních centrálních bank, které přistoupí ke zvýšení úrokových sazeb? Optikou trhu ano, a možná více než jednou. Realita bude ale poněkud složitější. Rusnok a spol. nebudou chtít zvyšovat úroky, dokud nebude pandemie pod kontrolou. Bohužel, od tohoto scénáře jsme zatím hodně daleko.

Koruna má za sebou posílení na vůbec nejsilnější hodnoty od vypuknutí první vlny celosvětové pandemie a jejího následného vlivu na finanční trhy. Právě ty začaly na začátku letoška díky nad očekávání lepším datům - od průmyslu přes HDP až po inflaci - zaceňovat hned dvojí zvýšení úroků během příštích dvanácti měsíců. V posledních dnech byla tato očekávání sice mírně zkorigována, na výhledu směru se však nic nezměnilo. České sazby porostou.

V jednu chvíli začal trh částečně zaceňovat možnost zvýšení sazeb už během druhého čtvrtletí. To je sice v souladu s prognózou České národní banky, ovšem i u ní členové bankovní rady upozorňovali na rozdílný přístup k modelu a k realitě spojené s covidovými riziky, která se od únorového zasedání ještě zvýšila. Přemýšlet v takovém prostředí o zvyšování sazeb není namístě. Dokud nebude covid pod kontrolou, ČNB ke zvýšení sazeb podle nás nepřistoupí. V podobném duchu se mimochodem vyjádřil i člen bankovní rady Aleš Michl.

A tím se dostáváme k vývoji koruny. Kurz je tradičně vpředhledící, což se projevilo v již zmiňovaném posílení na nejsilnější úrovně od loňského března v souvislosti se zaceňováním výhledu sazeb. Aktuální sentiment, a to v podstatě v rámci celé skupiny měn regionu střední a východní Evropy, ukazuje převahu pesimismu. Pozorujeme mírnou korekci výhledu sazeb reflektovaného například FRA kontrakty, svou roli pak nepochybně hraje situace ohledně pandemie, která je více než tristní.

Kombinace těchto faktorů posunula korunu směrem ke 26,00 za euro. Při detailnějším pozorování bylo vidět, že se domácí měně nejprve nechtělo oslabit nad tuto hranici. Patrně šlo o vliv relativně vysokých tržních sazeb reflektujících reflaci, a tedy i predikci úrokové normalizace. Stačilo však výraznější zhoršení tržního sentimentu u měn regionu, navíc v období absence domácích dat, a kurz se nad onu šestadvacítku nakonec posunul.

Krátkodobá rizika zůstávají nakloněna tlakům na slabší korunu. Ve střednědobém rámci ale věříme, že se pandemickou situaci podaří zvládnout, což samozřejmě silně závisí na vakcinaci. V první polovině roku tak s možností vyšších sazeb ČNB určitě nepočítáme. Ve druhé už by situace mohla být jiná.

Ze současné perspektivy to sice možná vypadá jako sci-fi, my i přesto věříme, že by přelom druhého a třetího čtvrtletí mohl být spjat s ekonomickou obnovou nejen doma, ale i v zahraničí navazující na postupné, byť stále ne úplné, otevření ekonomiky. Na to by měl navazovat inflační výhled, který by i přes očekávané posílení koruny měl být v souladu se zvýšením úrokových sazeb (sázíme na čtvrté čtvrtletí). Tak to ostatně ukázala už únorová prognóza, a zřejmě ukáže i ta další - květnová. Ta bude z našeho pohledu klíčová, jelikož bude obsahovat nejen data z prvního čtvrtletí, ale také posun v pandemické otázce. Předpokládat tak můžeme výhled vyšších sazeb, ovšem posunutý v čase.

V souladu s tím bude zmiňované posílení koruny. Předpokládáme, že spolu s obnovou, která by v evropském rámci mohla podpořit i euro proti dolaru, by měny regionu měly nastoupit na dráhu zpevňování - v případě české navíc posilněné o vidinu rostoucích sazeb. Naše aktuální představa pracuje s posunem kurzu ve druhé polovině roku směrem ke 25,00 za euro.

Predikce však není bez rizik, přičemž tím hlavním je pandemická situace omezující prostor pro obnovu, a tedy i pro začátek úrokové normalizace. Vedle toho by hrozbou pro aktiva rozvojových trhů, včetně měn, mohl být i velmi rychlý růst amerických výnosů v krátkém čase přelévající se poté ve výrazný výprodej (nejen) amerických rizikových aktiv.

Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. odpovědnost.

Jaroslav Brychta, X-Trade Brokers

Názory expertů na budoucí vývoj na vybraných zahraničních trzích sledovaný prostřednictvím indexů a porovnání s českým kapitálovým trhem (PX) v horizontu jednoho měsíce a půl roku, v týdnu od 22. 2. 2021.

Hodnocení v tomto týdnu provedli:

Jan Němeček - BH Securities

Petr Pelc - CYRRUS

Marco Marinucci - Generali Investments CEE, investiční společnost

Libor Stoklásek - Imperial Finance

Jiří Zendulka - Kurzy.cz

Aleš Charvát - UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia

Tabulky obsahují souhrn odhadů expertů v seznamu. Sloupec "Aktuální hodnota" uvádí hodnotu sledovaných indexů (páteční uzavírací hodnota), ze které při svých odhadech experti vycházeli. S touto hodnotou budou odhady expertů po uplynutí období jednoho či šesti měsíců porovnávány pro vyhodnocení úspěšnosti. "Medián" je číslo, které leží uprostřed podle velikosti uspořádaného souboru odhadů a "Interval odhadů" uvádí minimální a maximální odhad souboru. Sloupce "Růst/Pokles" udávají počet expertů předpokládajících, že index v uvažovaném období vzhledem k aktuální hodnotě vzroste nebo poklesne.

Pozn.: Odhady mají formu nezávazných názorů s ohledem na předpokládaný vývoj v příštím jednom měsíci a půl roce. Skutečnost se však může velmi podstatně lišit od odhadu expertů. Experti ani Kurzy.cz nepřebírají žádnou zodpovědnost za tyto odlišnosti.