Jak média ovlivňují akciový trh?

V současném světě se v žádném případě nepotýkáme s nedostatkem mediálních zpráv, jež se snaží odpovědět na naše otázky ohledně trhu, ale v rámci tohoto závalu informací se projevuje nedostatek skutečně relevantních faktů nebo jejich uvážené interpretace. Mnoho zpráv vzbuzuje dojem, že byly napsány pod tlakem uzávěrky, pod tlakem vyprodukovat něco – cokoliv, co by odpovídalo číslům trhu. Taková typická zpráva se po krátkém odkazu na pozoruhodný býčí trend zabývá velice krátkodobými statistikami.

Obvykle uvádí, které skupiny akcií rostly v posledních měsících rychleji než ostatní. Ačkoliv jsou tyto akciové tituly označovány za lídry trhu, neexistuje žádný dobrý důvod se domnívat, že právě výkonnost těchto akcií stojí za býčím trhem. Příběh mediální zprávy pak nadšeně hovoří o „obvyklých“ faktorech ekonomického růstu, jako je internetový boom, vždy alespoň s nepatrným náznakem patriotského pocitu zadostiučinění z našeho výkonného hospodářského motoru. Článek je pak většinou zakončen vyjádřením nějakého dobře vybraného „celebritního“ zdroje, jenž představuje svou vizi dalšího vývoje na trhu. Některé články zcela postrádají zamyšlení nad příčinami býčího trhu a nad kontextem jeho dalšího vývoje a lze jen stěží uvěřit, že autor byl při psaní onoho článku veden i jinými pohnutkami než jen neskrývaným cynismem.

A co o dalším vývoji trhu říkají naše celebritní zdroje? Typickou předpovědí je hodnota indexu Dow Jones Industrial v blízké budoucnosti, doplněná nějakým příběhem nebo vtipem a vyslovením osobního názoru. Například Abby Joseph Cohenová*, finanční analytička z banky Goldman, Sachs & Co., používala takové mediálně vděčné bonmoty – třeba když varovala před tzv. FUDD nebo použila frázi „silly putty economy“, rozšířily se tyto výroky velice rychle. Média citovala její názory, ale už nevěnovala pozornost jejím analýzám. I když má bezpochyby k dispozici obrovské analytické oddělení a v rámci utváření svého názoru provádí obsáhlý rozbor ekonomických údajů, její závěry jsou vždy prezentovány jako její vlastní názory. Samozřejmě bychom jí to neměli klást za vinu, neboť v současném světě médií, jenž je založen na útržcích rozhovorů, je povrchním názorům dávána před hloubkovou analýzou absolutní přednost.

*) Abby Joseph Cohenová působila jako hlavní prognostička banky Goldman Sachs do března 2008, kdy ji nahradil David Kostin. Mezi její hlavní úspěchy patří předpověď býčího trhu devadesátých let již na počátku desetiletí, nicméně se jí už nepodařilo předpovědět pád akciových trhů v roce 2000. Cohenová však ani tehdy nezměnila svůj pohled na trh a vysloužila si tak přezdívku „nekonečný býk“ (perpetual bull). V roce 2000, po krachu akciových trhů, použila v souvislosti s prezentací svého býčího postoje výše uvedené fráze: označila tehdejší negativní nálady na trhu za přechodnou módu, tzv. FUDD ( fear, uncertainty, doubt, despair, tj. strach, nejistota, pochybnosti, beznaděj), a pro hospodářství použila označení silly-putty, tedy bláznivá plastelína. Jde o tzv. inteligentní plastelínu, hmotu, kterou lze natahovat jako žvýkačku, nechat poskakovat jako gumový míček, roztrhat jako papír nebo prudkým úderem roztříštit; hmota také dokáže za určitý čas „protéct“ otvorem jako méně viskózní med, a přitom se nelepí na prsty. Je hodně rozšířena jako antistresový prostředek (poznámka překladatele).

Přílišné zatížení rekordy

Média měla vždy ráda superlativy a my, jejich obecenstvo, si jen stěží dokážeme udělat jasno v tom, zda cenové vzestupy, které jsme na akciovém trhu mohli v nedávné době sledovat, jsou skutečně tak neobvyklé. Ve sdělovacích prostředcích se neustále objevují zprávy o tom, že stanovujeme nějaký nový rekord (nebo že jsme mu blízko), a pokud se reportéři podívají na tržní data z dostatečného počtu úhlů, je velice pravděpodobné, že mohou každý den objevit něco, co se blíží nějakému novému rekordu. Mnoho autorů používá při psaní článků o akciovém trhu slovní spojení „rekordní změna ceny v rámci jednoho dne“ a měřeno absolutním rozdílem bodů indexu Dow – nikoliv procentní změnou – je nový rekord mnohem pravděpodobnější. Ačkoliv média za poslední roky jsou mnohem obezřetnější při používání absolutní bodové změny indexu Dow při popisu událostí na trhu, je tato praxe mezi mnohými autory stále silně zakořeněna.

Toto zatížení na rekordy – vytváření dojmu, že jsou každým dnem stanovovány nové významné mezníky – jen přispívá tomu, že lidé si nedokážou udělat na hospodářský vývoj srozumitelný názor. Je pak mnohem obtížnější rozpoznat nové, skutečně důležité věci, které se v ekonomice dějí. Záplava všemožných ukazatelů působí rovněž jako demotivující faktor, který odrazuje lidi od provádění vlastního hodnocení kvantitativních údajů; nakonec raději upřednostňují pasivní vnímání interpretace dat poskytované celebritními zdroji.

Úryvek je z knihy "Investiční horečka: iracionální nadšení na kapitálových trzích", autor Robert J. Shiller, vydané nakladatelstvím Grada Publishing. Více informací naleznete na http://www.grada.cz