Dopad kvantitativního uvolňování na kapitálové trhy

Zhruba od září letošního roku kapitálové trhy vyčkávaly na další kolo kvantitativního uvolňování, což se projevovalo růstem amerických akciových trhů a oslabením amerického dolaru. Kvantitativním uvolňováním rozumíme odkup státních dluhopisů Americkou centrální bankou (FED), přičemž momentálně se již jedná o druhý pokus zabránit případnému poklesu cenové hladiny a snížit výpůjční úrokové sazby.

Druhé kolo kvantitativního uvolňování má být financováno tištěním nových peněz, což by teoreticky mohlo vést prostřednictvím transmisního mechanismu ke zvýšení úvěrové aktivity amerických bankovních institucí. Ovšem nedávné studie provedené na amerických datech ukazují, že operace na volném trhu nemají přímý vliv na úvěrovou aktivitu bankovních institucí. Výsledky studie ukazují, že úvěrová aktivita v bankovním sektoru nekoreluje s monetární politikou prostřednictvím úvěrového kanálu. Na druhé se straně výsledky posledních studií shodují, že úvěrová aktivita je především tažena skutečnou poptávkou po úvěrech ze strany podniků či spotřebitelů.

Pokud přijmeme výsledky těchto studií, zvýšení měnové báze v USA by se nemělo přetavit do vyšší úvěrové aktivity tamních bank. Z toho důvodu je spíše pravděpodobné, že FED se snaží změnit inflační očekávání firem a spotřebitelů prostřednictvím zvýšení cenové hladiny, neboť je pravděpodobné, že část nově natištěných peněz skončí na komoditním trhu a díky růstu komodit se zvýší inflace. Jakmile si firmy a spotřebitelé uvědomí, že hrozí růst cenové hladiny, přistoupí k vyšší investiční aktivitě, resp. vyšší spotřebě.

Další kanál, kterým by se kvantitativní uvolňování mohlo promítnout v reálné ekonomice (HDP), je akciový trh, neboť zprávy o kvantitativním uvolňování akcioví investoři vnímají pozitivně. Růst cen akcií se tak prostřednictvím efektu bohatství může promítnout do vyšší spotřeby Američanů.

V neposlední řadě je třeba zmínit, že nákup dluhopisů FEDem pravděpodobně vyšroubuje ceny dluhopisů výše, přestože opačně mohou působit vyšší inflační očekávání. Vyšší ceny dluhopisů pomohou zejména bankovním institucím, aby na jejich dluhopisových portfoliích realizovaly zisky. Z možných rizik lze jmenovat nárůst cen určitých druhů aktiv, a to zejména komodit jako zlato či ropa díky oslabení amerického dolaru; samozřejmě je možné i očekávat vytvoření bubliny na dluhopisech.