Silná poptávka a La Niňa ženou zemědělské plodiny vzhůru

Obchodování s obilninami v závěru uplynulého týdne bylo ve znamení dramatického růstu. Nejlepším příkladem je více než 11% skok na kukuřici (viz. graf č. 1), která uzavřela dopolední část včerejší seance poblíž 6,60 USD, zatímco páteční open ji zastihl cca o 70 USc výše. Výrazné zisky si však připsala i pšenice (+5,4% za dva dny), zatímco sója poněkud zaostává (dvoudenní růst o 2,4%).

Graf č. 1: Cenový skok na kukuřici v závěru uplynulého týdne (zdroj Bloomberg)

Bezprostředním signálem pro růst kukuřice v závěru minulého týdne byly obavy, že ani větší osetá plocha (zemědělci letos v USA oseli 92,178 mil. akrů, což je druhá největší plocha od roku 1944) nepomůže zvrátit nepříznivý vývoj jejích zásob. Americké Ministerstvo zemědělství totiž ve své zprávě ohlásilo pokles zásob kukuřice na nejnižší úroveň od roku 2007.

Z dlouhodobějšího hlediska (od minim z loňského léta kukuřice posílila téměř o 130% - viz. graf č. 2) stojí za jejím růstem frikce mezi poptávkou a nabídkou. Na poptávkové straně působí jednak mnohokrát zmiňovaná bohatnoucí střední třída v lidnatých asijských zemích, která do svého jídelníčku zahrnuje stále více masa. Díky tomu roste poptávka pro krmivu pro dobytek. Druhým podstatným faktorem, který zvyšuje poptávku, je vládní podpora (zejména ve vyspělých zemích) produkce biopaliv. Kromě toho zvětšuje tok financí směřujících do komodit uvolněná měnová politika ve většině nejvýznamnějších zemí světa.

Graf č. 2: Vývoj ceny kukuřice od loňského léta (zdroj Bloomberg)

První dva zmiňované faktory, které ovlivňují poptávku se však v uplynulých letech vyvíjely víceméně spojitě a nedokáží tak dostatečně vysvětlit prudký obrat, ke kterému došlo loni v létě. Ten dostatečně nevysvětluje ani poslední ze zmiňovaných důvodů na straně poptávky, ačkoliv tou dobou zrovna začalo QE2 v USA. Uvolněná měnová politika však ve světě vládla již vcelku dlouho před tím. Navíc jsme v posledních měsících svědky opačných tendencí (utahování monetárních šroubů) v jednom z nejdůležitějších spotřebitelů obilnin, v Číně.

Důvody loňského prudkého obratu v trendu na obilninách je tak nutné hledat na straně nabídky. Zemědělci v hlavních pěstitelských oblastech se v uplynulém roce potýkali s vlnou suchého počasí, která se vcelku citelně podepsala na hektarových výnosech. Suché počasí v uvedených oblastech dávají meteorologové do souvislosti s chladnou fází klimatického jevu známého pod názvem „jižní oscilace".

Graf č. 3: Index jižní oscilace (zdroj Australian Bureau of Meteorology)

Chladná fáze jižní oscilace se někdy nazývá „La Niňa" (španělsky holčička), zatímco teplá fáze je mediálně známější „El Niňo" (španělsky dítě, chlapeček, přeneseně Jezulátko). Během chladné fáze jižní oscilace se v subtropických až tropických oblastech jižního Pacifiku hromadí studená voda při povrchu oceánu poblíž jihoamerického pobřeží, zatímco teplá voda se přesouvá směrem k Austrálii a Indonésii. El Niňo se vyznačuje opačným extrémem v rozložení povrchové teploty oceánu.

Studená (tedy současná) fáze jižní oscilace se vyznačuje řadou významných anomálií v množství srážek a teplotě, které postihují hlavní pěstební oblasti (převládá tendence k suchému počasí). Ty se pak logicky projevují poklesem výnosů a následně tlakem na vyšší cenu na trzích. Grafy 3 a 4 porovnávají vývoj ceny kukuřice a výskytu epizod La Niňa. Na grafu 4 je patrná jeho korelace s rychlým růstem ceny kukuřice. Souběh je obzvláště dobře patrný u poslední epizody, která začala v létě 2010, zatímco během předchozí epizody na podzim 2008 byl signál překryt vrcholící panikou po pádu Lehman Brothers.

Graf č. 4: Kukuřice vs. La Niňa (zdroj Bloomberg, Australian Bureau of Meteorology)