Pražská burza vykazuje dividendový výnos ve výši 5,6 %

České akcie

Nepodceňujme pražskou burzu

Investování na pražské burze i přes určitá omezení (např. kratší obchodní hodiny) a nepříjemnosti (např. nízká likvidita a široké spready) přináší nespornou výhodu. Tou je jeden z nejvyšších, ne-li vůbec nejvyšší dividendový výnos mezi světovými burzami. Jde o úctyhodných 5,6 % (vypočteno váženým průměrem podle zastoupení v indexu PX). Akcie ze S&P 500 a DAX 30 se svým aktuálním průměrným dividendovým výnosem 2,7 %, resp. 4,2 % (dle www.economist.com) mohou jen blednout závistí. Pokud bychom se zaměřili vyloženě pouze na štiky českého dividendového rybníka, dostali bychom se na dividendový výnos přesahující 7 %. To už je úroveň, která představuje velmi slušnou náplast na rány utržené v případě pokračování negativního vývoje kurzů akcií. Také volatilita českého trhu je nižší než na okolních trzích. Dokumentuje to i vývoj v předchozích pěti dnech, kdy pražská burza ztratila přibližně 3 % své tržní kapitalizace, což je méně než akcie na vyspělých trzích. Tento "lepší" výsledek dosáhla naše burza i přes fakt, že akcie Telefoniky, které jsou v indexu PX zastoupeny 15 %, po rozhodném dni pro nárok na výplatu dividendy klesly o přibližně 10 %.

Sečteno podrženo, začínající investoři, kteří se na trhu teprve rozkoukávají (nebo konzervativní investoři), mohou vzít za vděk českým trhem i s jeho nevýhodami a těšit se z velmi nadprůměrného dividendového výnosu a větší stability kurzů akcií. Velkou výhodou je také absence měnového rizika, které není v současné době radno podceňovat.

Milan Nedbálek, Zuzana Virglerová, FINANCE Zlín

Zahraniční trhy

Neexistuje jasné a rychlé řešení problémů

Máme několik týdnů po propadech srovnatelných s výprodeji po pádu Lehman Brothers, situace je však nyní snad ještě nejistější, než tomu bylo předtím, resp. čelíme většímu množství rizikových faktorů z více stran.

Jedno je však jisté, neexistuje nic, čím by se daly současné problémy jasně a rychle vyřešit. V Evropě je řada zejména na politicích v jednotlivých zemích, a to není nikdy příliš pružné. Není ani jasné, co je vlastně je potřeba dělat, jestli spořit a omezovat tím výdaje v ekonomice, nebo naopak utrácet, aby se oslabené ekonomice dostalo alespoň nějakého impulsu. Oba tábory mají své zastánce, ideální by bylo obojí, což nelze.

Alespoň krátkodobou podporu může trhům (zejména v USA) přinést očekávaný soubor opatření prezidenta Obamy k podpoře trhu práce. Vedle dluhové krize v Evropě je dalším zdrojem skepse na trzích zpomalující US ekonomika, která stále není schopna generovat dostatek nových pracovních míst na to, aby se výrazněji začala snižovat nezaměstnanost. Optimističtější náhled na americký trh dává i vědomí toho, že Ben Bernanke na projevu v Jackson Hole naznačil stále odhodlanost FEDu poskytovat ekonomice další stimuly, pokud to bude potřeba. Něco takového v Evropě dosud nezaznělo a těžko zazní. Šéf ECB Trichet nemá podobně silná a jednoznačná prohlášení ve zvyku, a představitelé jednotlivých vlád nebo celé EU mají problém s nalezením společné řeči mezi sebou, natož aby našli

společnou řeč s trhy. To vše dává předpoklad pokračování současného tržního vývoje. Stále vysoká nervozita způsobená nejasností o schopnosti zemí v Evropě ustát své dluhy bude zřejmě pokračovat, a pokud se dále nevyhrotí (což je jeden z možných scénářů), tak se bude uklidňovat pomalu a dlouho. Jedním z mála zklidňujících faktorů v Evropě je přítomnost ECB na trhu s dluhopisy, která prozatím limituje výnosy španělských a italských bondů kolem 5%, nicméně ani toto nelze považovat za definitivní řešení.

Otázkou současných dní je to, zda se svět řítí do recese, nebo se dočkáme jen zpomalení růstu. Aktuální ukazatele z ekonomik v Evropě i USA prozatím hovoří spíše o té méně negativní variantě. Pozitivní zprávou je, že současná vlna výprodejů má jiný základ, a neměla by mít tentýž dopad na reálnou ekonomiku jako situace po pádu Lehmanů, úvěrový trh (zatím) nenaznačuje předchozí zadření. Bude tak záležet zejména na důvěře spotřebitelů a podnikatelů v budoucí vývoj, strach z recese by nástup této fáze ekonomického cyklu jen urychlil. Z pohledu technické analýzy jsme již v medvědím trhu, kdy většina indexů odepsala z maxim více než 20%, předpokládám tedy, že trend trhů v příštích měsících bude klesající, otázkou je jen jeho tempo.

Ondřej Moravanský, Cyrrus

Pravidelní účastníci:

Michal Chrvala/Active Capital, Ondřej Moravanský/CYRRUS, Martin Pecka, Daniel Kukačka, Patrik Hudec/ČP INVEST investiční společnost, Jan Mach, Milan Nedbálek, Libor Buček/FINANCE Zlín, Karel Kabelka, Miroslav Hlavoň/GRANT CAPITAL, Michal Semotan/J&T BANKA, Roman Skalický, Přemysl Nevlud, Jakub Menšík, Pavel Skořepa, Martina Dušátková/LUTHERUS, Jan Bureš/Poštovní spořitelna, Karol Piovarcsy, Radim Dohnal, John Hardy/Saxo Bank, Dušan Jalový/UniCredit Bank Czech Republic, Jaroslav Brychta, Jaroslav Tupý/X-Trade Brokers

Poznámky: Uvedené odhady jsou nezávaznými názory investičních odborníků, které se mohou lišit od skutečného vývoje. Za tyto odlišnosti nepřebírají experti ani Kurzy.cz odpovědnost.

*) Atraktivita je vážený průměr doporučení jednotlivých expertů. Dosahuje hodnoty od +100 (rozhodně koupit u všech odhadů) do –100 (rozhodně prodat u všech odhadů).

**) Koupit/prodat, případně Růst/pokles udává počet expertů, kteří předpokládají, že daná hodnota v uvažovaném období vzhledem k aktuální hodnotě vzroste (poklesne) – změna kurzu cenného papíru, posílení nebo oslabení kurzu koruny atd.