Kladné reálné úrokové sazby činí region atraktivním

Nová sada dat ze střední Evropy potvrdila trendy, které jsme zaznamenali již v prvním čtvrtletí - v celém regionu jsou cítit silné dezinflační trendy, přičemž výkon ekonomiky charakterizovaný průmyslovou výrobou není povzbudivý, byť na tomto poli lze zaznamenat pozitivní signály. Alespoň tímto jazykem hovoří naše předstihové ukazatele pro český a polský průmysl.

Velmi nízké hodnoty inflace napříč celým regionem jsou samozřejmě v podstatě již trvalým povzbuzením pro regionální trhy s vládními dluhopisy. Pomineme-li situaci v české ekonomice, pak zejména pro zahraniční investory může být velmi důležitou informací, že jak v Polsku, tak v Maďarsku jsou úrokové sazby v reálném vyjádření stále ještě výrazně kladné. To pochopitelně může činit vládní dluhopisy těchto zemí velmi atraktivní zvláště v situaci, kdy agresivně uvolněná měnová politika centrálních bank zatlačila výnosy velmi blízko nule, a tak investorům z těchto zemí nezbývá než se poohlédnout po zajímavém pevně úročeném výnosu jinde než doma. Přesně taková býčí situace na regionálních trzích dluhopisů zdá se nastala po nedávném rozhodnutí Bank of Japan výrazně akcelerovat politiku kvantitativního uvolňování. Následný propad výnosů japonských dluhopisů (z již tak nízkých hodnot) totiž zdá se “vyhnal” část japonských investorů hledat výnos ve světě emerging markets, a tak někteří z nich zakotvili na dosud výše úročených trzích dluhopisů v Polsku a eventuálně v Maďarsku.

Předskokani průmyslu se dál zlepšují, tempo bohužel slábne

Březnový blesk v Česku rostl po páté v řadě a dosáhl na nejvyšší úrovně od června 2012. Poprvé po dvanácti měsících se v únoru také zlepšil normalizovaný průmysl -po dvou sezónně očištěných meziměsíčních nárůstech. Na první pohled se tak potvrzuje scénář příchodu oživení průmyslu do poloviny roku 2013. Má to ovšem svoje ale!

Při nástupu stabilnějšího oživení zpravidla Blesk každý měsíc zvyšuje svoje pozitivní přírůstky. V březnu se bohužel tempo zlepšování Blesku přestalo vylepšovat, a to napříč všemi subkategoriemi. Druhým a vážnějším varováním zůstává vývoj nových zakázek v automobilovém průmyslu - jedna z klíčových složek Blesku se doposud vůbec nezačala zlepšovat a zaznamenala v březnu již třinácté zhoršení v řadě. Z tahouna českého průmyslu by se tak v roce 2013 mohla stát nežádoucí brzda. Nerovnoměrné přírůstky blesku dohromady s jejich zpomalováním tedy vybízejí k opatrnosti - pozitivní nálada by se mohla rozplynout stejně rychle jako například na konci roku 2011.

Polský Blesk se v Březnu vylepšil podobně jako v Česku popáté v řadě a podobně jako jeho český protějšek dosáhl na nejvyšší úrovně od června 2012. Mají ale také společný jeden problém. Potvrzující se oživení je zpravidla doprovázeno zrychlujícími přírůstky Blesku, a to zejména ve chvílích, kdy jsou celkové úrovně Blesku podprůměrné (případ Česka i Polska) V březnu se sice všechny složky polského blesku vylepšily. Pozitivní přírůstek všech (Ifo, PMI, PMI -produkce) se ale oproti únoru zpomalil. To není dobrý signál pro sílu a trvalost eventuálního oživení v průmyslu. Polský průmysl (normalizovaná časová řada) navíc na rozdíl od českého zatím ani v únoru nezaznamenal dlouho očekávané odražení ode dna a klesá tak již 15 měsíců v řadě.

Inflační tlaky v regionu zůstávají mizivé

Maďarská meziroční míra inflace v březnu dále poklesla a to až na úroveň 2,2 %, což nejnižší hodnota inflace od pádu komunismu v Maďarsku. Jestliže v únoru přispělo k poklesu míry inflace administrativně nařízené snížení cen elektrické energie, pak v březnu k velmi umírněnému meziměsíčnímu růstu 0,3 % přispěla faktická stagnace cen potravin a propad cen pohonných hmot. Nicméně k velmi příznivému vývoji inflace pochopitelně přispívá trvale velmi slabá domácí poptávka, neboť meziroční míra jádrové inflace očištěná o vliv nepřímých daní již klesla na 1,7 %. To je také jeden z klíčových důvodů proč si myslíme, že MNB bude pokračovat ve snižování základní úrokové sazby.

Inflace je podobně jako celá ekonomika velmi utlumená. Sice v posledním měsíci o jednu desetinu spotřebitelské ceny vzrostly, avšak byl to jen velmi mírný posun způsobený vyššími cenami některých potravin. Oproti loňskému březnu jsou spotřebitelské ceny stejně jako v únoru o 1,7 % vyšší. Ve srovnání s loňským rokem si spotřebitelé nejvíce připlácejí za potraviny (+4 %), jejichž ceny poměrně rychle rostou už téměř třetím rokem za sebou. Naproti tomu spotřebitelé ušetří za vybavení domácnosti a především za elektroniku. Inflace není a nebude problémem české ekonomiky. Spotřebitelské ceny rostou pomaleji, než cíluje ČNB, a to i navzdory letošnímu navýšení obou sazeb DPH. Slabá spotřebitelská poptávka, která se ještě nezotavila po loňském rekordním propadu, nedává obchodníkům prostor, aby výrazněji zvýšili ceny zboží a služeb, a drží tak inflaci na uzdě. ČR tak nadále zůstává nízkoinflační ekonomikou a nejinak tomu bude i po zbytek letošního roku. Nízká inflace tak umožňuje ČNB udržovat rekordně nízké úrokové sazby po delší dobu. Zároveň ovšem podporuje debatu o dalším možném uvolnění měnových podmínek, k němuž může centrální banka použít už jen devizové intervence proti koruně.

Čtěte příspěvky z blogu Marka Mobiuse na http://www.penizenavic.cz/clanky/o-nasledovani-intuice-a-davu

Zdroj: ČSOB