Regionální měny pod prodejním tlakem

Středoevropským měnám se v průběhu tohoto týdne příliš nedařilo. Výrazné ztráty ve výši 2,75 % utrpěl maďarský forint, o mnoho lépe na tom se znehodnocením o necelá dvě procenta nebyl ani polský zlotý. Vítězem regionu tak v podstatě byla česká koruna, která vůči euru ztratila pouhou třetinu procenta. Na počátku týdne měla dokonce tendenci ještě posilovat, když se kurz posunul z kotací u 25,80 lehce pod 25,60 CZK/EUR. Zhodnocení koruny souviselo s rozvazování krátkých pozic v CZK proti dlouhým pozicím v USD. Po zbytek týdne však koruna doplácela (a v mnohem větším rozsahu PLN a HUF) na globálně slábnoucí euro, respektive silnější dolar po jednání americké centrální banky. FOMC představil rámec, v jakém se bude americká centrální banka snažit opouštět extrémně uvolněnou měnovou politiku. Zahájení ukončování třetího kola programu kvantitativního uvolňování se blíží. Samotný Fed naznačil, že to může být během Q4 13, ekonomové Société Générale se dokonce domnívají, že to může být již v září.

Proti české koruně stály i verbální intervence. Jak jsme již argumentovali před týdnem, v průběhu června zveřejněné makroekonomické indikátory vyzněly vesměs antiinflačně a z toho pohledu nebyl uplynulý týden výjimkou. Ve stejném duchu totiž hovořila zveřejněná statistika květnového vývoje cen průmyslových a zemědělských výrobců. Ceny průmyslových výrobců oproti dubnu klesly o 0,3 %. Zatímco trh počítal s poklesem pouze o 0,1 %. Meziročně jsou pak ceny vyšší pouze o 0,3 %. Zemědělské ceny v květnu dále poklesly o 1,8 % meziměsíčně. Po sezónním očištění již klesají třetí měsíc v řadě (kumulovaně o 5 %), což indikuje stabilizaci situace po loňské špatné úrodě (od června loňského roku do letošního února ceny naopak vzrostly přes 13 % kumulovaně). Meziroční dynamika těchto cen se pak v květnu snížila z 12,7 % na 8,0 %. Právě kumulace antiinflačních rizik přiměla v tomto týdnu další centrální bankéře (viceguvernéra V. Tomšíka a člena bankovní rady L. Lizala) k verbální intervenci proti české koruně.

Zasedání bankovní rady ČNB k měnové politice bude z domova klíčovou událostí příštího týdne. Bankovní rada bude diskutovat rizika vzhledem k aktuální prognóze, která byla představena na posledním zasedání k měnové politice na počátku května.

Pokud jde o reálnou ekonomiku, HDP za Q1 13 jako celek zklamal, struktura však ne. Česká ekonomika v prvním čtvrtletí propadla o 1,1 % mezikvartálně, což bylo o 0,9 pb níže ve srovnání s odhadem ČNB. Struktura HDP ovšem špatná nebyla. Z poptávkové strany za propadem stál pokles zásob, na druhou stranu růst spotřeby domácností byl relativně silný (1,6 % q/q). Co se nabídkové strany týče, pokles HDP byl způsoben dočasnými faktory (špatné březnové počasí, předzásobení tabákovými výrobky v Q4 12 s negativním dopadem do HDP v Q1 13), což by mělo podpořit růst HDP v dalších čtvrtletích, zejména v Q2. Navíc se zlepšují i indexy PMI a v posledních dvou měsících vzrostla i výroba aut. Dále se v květnu zvýšily i domácí indikátory důvěry ze stavebnictví, průmyslu a ve spotřebitelském segmentu. Konec fiskální konsolidace by měl také podpořit reálnou ekonomiku v nadcházejících čtvrtletích.

Klíčový zůstává z pohledu ČNB inflační výhled. Květnová spotřebitelská inflace decelerovala na 1,3 % y/y, čímž se dostala 0,3 pp pod prognózu ČNB. Záporná odchylka nastala zejména v korigované inflaci, což je ukazatel jádrové inflace, který nejlépe zachycuje poptávkové inflační tlaky. Vzhledem k dezinflačním tendencím není nijak překvapivé, že inflační očekávání klesají, reálná hrozba deflace se však zatím neobjevuje. Samozřejmě centrální bankéři budou i nadále pozorně sledovat vývoj inflace a v případě hrozby deflační spirály patrně zasáhnou přímými devizovými intervencemi.

Hrozba dalšími verbálními intervencemi může tlačit korunu dále k slabším úrovním, přímé intervence prozatím dle našeho názorů zůstávají alternativním scénářem. Průměr za druhé čtvrtletí prozatím dosahuje 25,80 CZK/EUR, což reflektuje předpověď ČNB na Q2 ve výši 25,70 CZK/EUR a antiinflační vývoj domácí ekonomiky od květnového zasedání centrální banky. Například člen bankovní rady K. Janáček je spokojen s úrovní mezi 25,60 - 26,00 CZK/EUR. Centrální bankéři se zdají být připraveni na použití přímých intervencí v případě hrozby deflace. Prozatím tato situace nenastala a ani náš výhled takový scénář nenaznačuje. Pokud by se naše předpověď naplnila a úroveň CZK/EUR by v dalších čtvrtletích zůstala na vyšších úrovních, centrální banka by přímo na devizový trh vůbec vstoupit nemusela.