Čínský jüan: Příští světová měna?

Čínská měna jüan je extrémně podhodnocená – o 20 % i víc, jak tvrdí někteří odborníci. I když se její hodnota oproti americkému dolaru zdvojnásobí, Čína bude stále konkurenceschopná. (Japonský jen vzrostl o 400 % oproti dolaru během několika desetiletí, avšak Japonsko má stále s USA obchodní přebytek.) Jüan je jedna z mála měn na světě, která nemá volně plovoucí kurz, přestože Čína začala řídit kurz své měny v roce 2005. Je připoutána na koš zahraničních měn na úrovni zhruba 7,8 jüanu za dolar,* který v posledních letech oslabil vůči euru a ostatním měnám. Klesající hodnota dolaru znamená, že čínské zboží a služby jsou mnohem levnější, než by byly na evropských a japonských trzích. Dovozy Spojených států z Číny činí kolem 500 miliard dolarů, ale polovina, nebo dokonce více z těchto dovozů je zahraniční výroba amerických firem pro americké trhy.

Američtí politici se obávají, že nízké čínské ceny vytlačí americké společnosti z trhů na celém světě, a nutí čínskou vládu k „odpoutání“ jejich měny od dolaru. Hrozba ochranářství se přehazuje mezi USA a Evropskou unií, jejíž členové navrhli, že Čína může zvážit euro jako náhradní rezervní měnu k dolaru. Většina evropských politiků a jejich asijských protějšků má sklon méně si stěžovat na Čínu, protože jí prodávají obrovské množství svého zboží a mnoho z těchto států má s Čínou obchodní přebytky. Jen výjimečně si někdo stěžuje na své nejlepší zákazníky.

Historicky vzato, čínští vůdci se obávají nechat svou měnu volně plout, protože předpokládají, že občané by mohli přesunout své peníze ze země a jüan by zkolaboval. Vyšší směnný kurz by také zpomalil zahraniční investice a vývozy, což je další hrozba ekonomice. Čínské vedení stale používá tento argument jako důvod, proč odmítá revalvovat jüan. To by mělo smysl před dvaceti lety, ale teď je Čína mnohem atraktivnější investiční příležitostí.

Nechte měnu padnout, říkám. Jestliže lidé chtějí srazit jüan, jděte do toho. Já bych ho koupil bez ohledu na jeho pokles či růst a pochybuji, že bych byl sám. A nemyslím si ani, že zahraniční Číňané přestanou posílat peníze domů nebo zanechají investování do jedné z největších světových a nejrychleji rostoucích ekonomik. Domnívám se, že jakmile bude čínská měna plovoucí, tak se do ní nalije ještě více peněz. Kapitál vždy raději půjde tam, kde nebude omezen řízenou měnou. Ale nejlepší argument proti pevnému kurzu je ten, že nikdy nefungoval a nikdy také fungovat nebude. V historii žádná pevně připoutaná měna nebyla schopna udržet svoje připoutání.

Dalším argumentem pro čínské vedení, které je nesmírně nacionalistické a citlivé na obvinění z pochlebování Washingtonu, hlavnímu městu „kapitalistických přisluhovačů“ (capitalist roaders), je, že jüan je v pozici, kdy by mohl nastoupit jako vůdčí měna ve světě a předběhnout euro, jen a dolar. Podniky po celém světě se už dlouho snaží prodávat americkým konzumentům. Od roku 2004 Čína překonala téměř každého jako největší světový dovozce zboží. V současnosti jde každému obchodníkovi na světě hlava kolem, když počítá cenu výrobku krát 1,3 miliardy Číňanů.

A ačkoliv Čína kupuje více zboží od zbytku světa než kdy jindy a dosáhne obchodního deficitu s některými zeměmi, její trezory jsou plné stohů zahraničních měn – v hodnotě více než bilion dolarů, což je nejvíc po Japonsku. Čína je věřitelský stát. Spojené státy se staly jejím dlužnickým státem znovu v roce 1987 a od té doby jsou největším dlužníkem na světě. Mezinárodní dluhy USA činí více než 9 bilionů dolarů a rostou rychlostí 1 bilion dolarů každých patnáct měsíců. Už léta financujeme naši životní úroveň penězi jiných lidí a jednou z našich největších bank je Čína.

Tato závislost dělá z jüanu výborného kandidáta na světovou měnu – jakmile jej jeho vůdci učiní volně směnitelným a obchodovatelným na světovém trhu. Pro volný trh je nezbytně nutné, aby lidé mohli se svými penězi přijít a odejít. Nevím jistě, kdy k tomu v Číně dojde. Ale zajisté Číňané pocítí finanční těžkosti, protože nakupují komodity za vysoké ceny a prodávají své zboží nejlevněji. Jedna věc je jistá: čínští představitelé neodpoutají jüan od dolaru jenom proto, že zahraniční politici říkají, že to musejí udělat. Je ironií, že když Čína v roce 1994 svázala svou měnu s dolarem, Spojené státy tomu aplaudovaly jako chytrému kroku.Teď po Číně chceme, aby svou měnu odpoutala, a ta okamžitě přispěchá s vyjádřením své svobody nechat jüan volně plout až tehdy, když to bude pro ni příznivé.

Čína je přijata do Světové obchodní organizace (World Trade Organization), která požaduje, aby její členové měli volně směnitelné měny. Domnívám se, že jüan bude mít volně plovoucí kurz v době, kdy bude v roce 2008 v Pekingu zapálena olympijská pochodeň.

* Od července 2005 je čínský jüan navázán na koš měn a čínská centrální banka každý den stanovuje kurz jüanu vůči koši měn s maximálním denním růstem či poklesem vůči dolaru o 0,25 %. To dovoluje jen velmi pomalé posilování čínské měny. V lednu 2008 byl kurz 7,2 jüanu za dolar (poznámka překladatele).

Úryvek je z knihy "Žhavé komodity", autor Jim Rogers, vydané nakladatelstvím Grada Publishing, více informací naleznete na http://www.grada.cz