Zásoby a těžba zlata

Zásoby zlata jsou nejvyšší v historii světa. Na rozdíl od většiny ostatních komodit, které jsou spotřebovávány, zlato je téměř nezničitelné. Všechno zlato, které kdy bylo vytěženo, tu stále je v takové či onaké formě. Konzultantská firma Gold Fields Mineral Services (GFMS) odhaduje, že na konci roku 2003 byly jeho „nadpovrchové zásoby“ celkem zhruba 150 000 tun, z čehož 61 % bylo vytěženo od roku 1950.

Centrální banky světa sedí na více než miliardě trojských uncí zlata – což zhruba odpovídá hodnotě 600 miliard dolarů (při ceně 600 dolarů za unci v roce 2006). Spojené státy drží v rezervách nejvíce, údajně 262 milionů trojských uncí, následovány Německem (112 milionů trojských uncí) a Francií (97 milionů trojských uncí). Rezervy Spojených států mají hodnotu zhruba 150 miliard dolarů, což znamená, že hodnota zlata ve Fort Knoxu je ubohý pakatel ve srovnání s celkovými dluhy Spojených států – je to důkaz nedůležité role, kterou dnes zlato hraje při krytí dolaru, tedy skutečnosti, která přivádí k šílenství zastánce zlatého standardu.

Stejně tak je přivádí k šílenství skutečnost, že centrální banky světa by rády své zlato prodaly. Ať už se centrální bankéři mýlí, nebo mají pravdu, na světě je spousta zlata. (Přesněji: jak mnoho, to je jiná věc. Například nikdo přesně neví, kolik zlata teď vlastní Spojené státy. Neexistuje žádný vnější audit zlata ve Fort Knoxu už několik desítek let, přestože se ozývají hlasy po ověření jeho množství.)

Průměrná cena zlata od roku 1960 (v dolarech za trojskou unci)

Zdroj: U. S. Geological Survey. Ceny jsou uvedeny v nominální dolarové hodnotě a představují roční průměry.

Zlato se ve skutečnosti těží na každém kontinentu kromě Antarktidy, kde už desítky let trvá mezinárodní zákaz těžby; původní Antarktická smlouva (Antarctic Treaty) byla v roce 1991 znovu potvrzena madridským protokolem, který označil Antarktidu za „přírodní rezervaci určenou míru a vědě“ (natural reserve devoted to peace and science). Podle analýz CRB komoditní ročenky 2004 těžba světových dolů v roce 2004 klesla o 0,5 % na 2 430 tun (z 2 550 tun v roce 2001). Mistrem světa v těžbě zlata byla Jižní Afrika (16 % světové produkce);* Spojené státy (12 %) byly druhé, následovány Austrálií (11 %), Čínou (7,5 %), Ruskem (6,2 %) a Kanadou (5,8 %). Produkce dolů ve Spojených státech v roce 2004 také mírně klesla oproti předcházejícímu roku.

Navzdory nedávnému poklesu produkce se důlní společnosti v blízké budoucnosti zlata sotva vzdají. Zatímco investice do těžby a průzkumu průmyslových kovů všude klesají už léta, více než polovina existujících průzkumů kovů v posledních letech byla zaměřena na zlato. Newmont Mining, největší světová důlní zlatá společnost** (a jediná, která je zahrnuta v indexu S&P 500) se zhruba 100 miliony uncí zlata v rezervách, objevila v roce 2003 ve svých dolech ve Spojených státech, v Peru, Austrálii a Indonésii větší zásoby tohoto kovu, než kolik zlata v tom roce prodala.

Společnost se sídlem v Denveru očekává růst produkce do roku 2007, konkrétně v Peru a v novém nalezišti v Ghaně v západní Africe. Ostatní společnosti dále hledají zlato a nové zlaté doly v Africe i doly v ostatních částech světa, od Kanady po Sardinii, budou dále dodávat zlato na trh.

*V roce 2007 nejvíce zlata vytěžila Čína, která odsunula Jihoafrickou republiku na druhé místo (poznámka překladatele).

** V lednu 2008 je Newmont Mining až třetí, měřeno tržní kapitalizací je největší Barrick Gold, následuje Goldcorp. Přesto se z nich v indexu S&P 500 vyskytuje jako jediná (poznámka překladatele).

Úryvek je z knihy "Žhavé komodity", autor Jim Rogers, vydané nakladatelstvím Grada Publishing, více informací naleznete na http://www.grada.cz