Koruna ve znamení nízké volatility

Zatímco kurzový vývoj polské a maďarské měny byl v tomto týdnu volatilní, česká koruna zůstala klidná. Zlotý i forint po převážnou většinu týdne posilovaly. Nejprve profitovaly z opadnutí geopolitického rizika v souvislosti se situací v Sýrii, následně jim pomohlo překvapivé rozhodnutí Fedu nadále držet současné tempo uvolňování měnové politiky a stimulovat tak americkou ekonomiku. V závěru týdne ovšem maďarský forint drtivou většinu více než dvouprocentních zisků vymazal. Obdobně na tom byl polský zlotý. Ještě včera jeho zisky v tomto týdnu dosahovaly procenta a půl, nakonec v celotýdenním hodnocení půl procenta ztratil.

Zhodnocení české měny brání riziko intervencí ze strany centrální banky. Kurz koruny se po celou první polovinu týdne držel naprosto stabilní v okolí úrovně 25,75 CZK/EUR. V závěru týdne jsme se v průběhu páteční seance dočkali mírné tendence k oslabování koruny a posunu kurzu nad hladinu 25,80 CZK/EUR. Pro nutnost dalšího změkčení měnových podmínek prostřednictvím slabší koruny se v průběhu týdne opětovně vyslovil guvernér ČNB M. Singer. Následně na něj navázal další člen bankovní rady K. Janáček komentářem, že se pravděpodobnost intervencí zvýšila. Relativně nejopatrnější byla ve svém komentáři E. Zamrazilová. Ta se ve prospěch intervencí vyslovila pouze v případě, že by česká koruna posílila navzdory ekonomickým fundamentům.

Zveřejněné ceny průmyslových a zemědělských výrobců potvrdily pokračování současných nízkoinflačních trendů. Srpnové ceny českých průmyslových výrobců se snížily oproti červenci o 0,1 %, když trh naopak očekával jejich mírný růst. Nižší byly ceny v odvětví dopravních prostředků a ceny kovů, naopak nepřekvapivě rostly ceny v odvětví výroby koksu a rafinovaných ropných výrobků. Důvodem je především zvýšení cen ropy v korunovém vyjádření. V meziročním vyjádření ceny průmyslových výrobců rostly o 0,5, když ještě v červenci to bylo o 1,1 % y/y. Naopak ceny zemědělských výrobců, které se v konečném důsledku promítají do cen potravin v rámci spotřebitelské inflace, se poprvé od loňského července meziročně snížily, a to o 0,2 % y/y (meziměsíčně spadly dokonce o 4,7 %). Tento vývoj svědčí o stabilizaci cen po loňské špatné úrodě. Ta letošní by měla podle odhadu ČSÚ být dobrá, což by mohlo růst cen potravin dále omezit.

Klíčovou událostí příštího týdne je zasedání bankovní rady ČNB k měnové politice. Jedná se o zasedání, na kterém nebude zveřejněna nová prognóza, budou se hodnotit odchylky od stávající prognózy. Na srpnovém zasedání se poprvé hlasovalo o intervencích, kde schváleny nebyly. Během posledních dvou měsíců se dle našeho názoru nic důležitého nezměnilo. Data z domácí ekonomiky jsou smíšená, situace v zahraničí se zlepšila, česká koruna je naopak mírně silnější, než s čím ČNB ve své předpovědi počítá. Nadále se domníváme, že klíčovým faktorem pro přímý vstup centrální banky na trh, bude vyhodnocení rizik dlouhodobé deflace, tvorby deflačních očekávání a deflační spirála. Jak ukazuje graf,  inflační očekávání klesají, což je v souladu s našimi očekáváními. O deflaci či deflačním očekávání ovšem zatím hovořit nemůžeme. Reálná ekonomika se nachází na začátku oživení, situace v průmyslu se mírně zlepšuje a trh práce vykazuje znaky stabilizace. Riziko přímých devizových intervencí ovšem není zanedbatelné. Pro některé centrální bankéře je použití tohoto nástroje zcela legitimní. Obavy z jeho použití mohou tlačit kurz v první polovině příštího týdne k slabším korunovým úrovním. Pokud intervence v souladu s naším i tržním očekáváním nepřijdou, mohla by v závěru nadcházejícího týdne přijít korekce. To vše za předpokladu, že se trhy nedočkají nějakého vnějšího šoku. S napětím bude sledován především výsledek německých parlamentních voleb.