Finanční ředitel ČEZu Martin Novák potvrdil zájem o Slovenské elektrárne a aktiva Vattenfallu

Finanční ředitel ČEZu Martin Novák v rozhovoru pro agenturu Bloomberg sdělil, že ČEZ se v letošním roce bude zajímat jak o podíl ve společnosti Slovenské elektrárne (patřící do skupiny Enel), tak o německá aktiva švédské energetiky Vattenfall (Vattenfall nabízí k prodeji uhelné elektrárny o instalované kapacitě 8100 MW, pět uhelných dolů a rovněž vodní elektrárny o výkonu 3000 MW). O tomto zájmu ČEZu jsou již trhy delší čas informovány a není to tedy překvapivá zpráva. ČEZ již v listopadu loňského roku poslal společnosti Enel nezávaznou nabídku na koupi 66% podílu ve společnosti Slovenské elektrárne (SE). Novák nyní v rozhovoru zájem potvrdil, zvyšuje se tak podle našeho názoru pravděpodobnost, že ČEZ by v průběhu roku 2015 (či na začátku roku 2016) mohl svojí nabídku na SE více konkretizovat a poslat tak závaznou nabídku. Na aktiva Vattenfallu zatím ČEZ oficiálně neoznámil odeslání nabídky.

O 66% podíl v SE by se podle dřívějších agenturních zpráv měly rovněž zajímat tuzemský EPH, dále finská společnost Fortum a konsorcium slovenské společnosti Slovnaft a maďarské firmy MVM Group.

ČEZu se díky loňskému ukončení tendru na rozšíření jaderné elektrárny Temelín a rovněž kvůli dokončování rozsáhlého investičního programu na modernizaci a výstavbu nových uhelných zdrojů (v posledních letech ČEZ zcela modernizoval elektrárny Tušimice a Prunéřov, rovněž byla dostavěna nová uhelná elektrárna Ledvice; tyto investice do uhelného portfolia, jenž se pohybovaly v řádech desítek miliard korun, letošním rokem končí) uvolňuje hotovost k tomu, aby se mohl rozhlížet po akvizičních příležitostech (navíc se ČEZu otevírá šance získat zpět darovací daň z emisních povolenek ve výši cca 5 mld. Kč a dalších cca 1 – 2 mld. Kč z dřívějších soudních sporů, tedy další potenciální pozitivní faktory do cash flow společnosti).

Nedomníváme se, že by ČEZ nakonec koupil jak 66% podíl v SE, tak všechna nabízená aktiva Vattenfallu. Možností je více, z našeho pohledu se jeví jako méně riziková aktiva Vattenfallu, když v neprospěch SE hovoří nedostavěná jaderná elektrárna v Mochovcích. ČEZ již při zveřejnění výsledků za rok 2014 na začátku března sdělil, že možnost výše uvedených akvizic podrobně analyzuje a že tyto analýzy mohou probíhat téměř po celý letošní rok.

Enel v roce 2006 za 66% podíl v SE zaplatil slovenské vládě 840 mil. EUR (dle aktuálního kurzu zhruba 23 mld. Kč). Enel si údajně aktuálně cení tyto slovenská aktiva na cca 1 mld. EUR (zhruba 27 mld. Kč). Podle našeho názoru ČEZ nebude akceptovat cenu okolo 30 mld. Kč, a to včetně problematické jaderné elektrárny v Mochovcích. Předpokládáme, že ČEZ by výše uvedené akviziční možnosti financoval převážně prostřednictvím cizích zdrojů (aktuálně nízké úrokové sazby v ekonomice tomu nahrávají). Pokud by se hodnota akvizic pohybovala v rozmezí 10 – 20 mld. Kč, tak odhadujeme zvýšení zadluženosti ČEZu z aktuální úrovně 2x čistý dluh/EBITDA na 2,5x – 2,7x čistý dluh/EBITDA. Průměrná zadluženost v energetickém odvětví se podle údajů agentury Bloomberg pohybuje na úrovni 2,2 násobku. Navýšení zadluženosti na výše uvedené úrovně bychom přesto nepovažovali za příliš rizikové a nemělo by ohrozit finanční stabilitu ČEZu. Jinými slovy aktuální zadluženost ČEZu podle našeho názoru není příliš vysoká, společnost tak má případně prostor o něco navýšit svůj dluh.

Otázkou zůstává, jak by případné akvizice ovlivnily dividendovou politiku ČEZu. Vzhledem k tomu, že rozhodnutí o akvizici očekáváme spíše ve druhé polovině letošního roku či na jeho konci a cash flow by tedy novou akvizicí mohlo být ovlivněno až v roce 2016, tak se domníváme, že v letošním roce má management ČEZu stále prostor navýšit dividendový výplatní poměr k 70 % a tedy ponechat dividendu na loňské úrovni, tedy ve výši 40 Kč. Očekáváme, že představenstvo ČEZu navrhne letošní dividendu v průběhu dubna.

Jan Raška, analytik, Fio banka, a.s.