Inflace dál zrychluje svůj růst

„Česká národní banka se dostává do složité situace. Kvůli narůstající inflaci, která se pohybuje mimo své toleranční pásmo, by měla uvažovat o dalším růstu úrokových sazeb. To by však vzhledem k zahraničním rizikům spojených se šířením koronaviru mohlo zadusit růst české ekonomiky,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

„Naše ekonomika se vydala špatnou cestou vedoucí do stagflace. Inflace dál narůstá, ale ekonomický růst se zpomaluje. Na konci této cesty na nás čeká pomalejší růst životní úrovně,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Meziroční míra inflace v únoru letošního roku vzrostla o 3,7 procenta a dál se vzdalovala od horní hranice tolerančního pásma. Růst spotřebitelských cen byl znatelný v oddíle odívání a obuv či v oddíle bytové vybavení a zařízení domácnosti. Ke zpomalení cenového růstu došlo v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje. Přesto byl zaznamenán růst cen u vepřového masa o 17,6 procenta, uzenin o 14,4 procenta, ovoce o 19,3 procenta a cukru o 15,3 procenta.

Již tradičně rostly ceny v oddíle bydlení. Například cena nájemného vzrostla o 4,3 procenta, cena vodného o 5,3 procenta, cena stočného o 4,5 procenta a cena elektřiny o 9,7 procenta. Tyto položky mají ve spotřebním koši významnou váhu, proto měly největší vliv na zvyšování cenové hladiny. Navíc položky v oddíle bydlení jsou nezbytné a lidé je musí nakupovat.

Ceny zboží rostly v průměru pomaleji než ceny služeb. Meziroční změna harmonizovaného indexu spotřebitelských cen se v České republice držela výrazně nad průměrem Evropské unie. To umožňuje vyrovnávání cenových hladin mezi Českou republikou a zeměmi západní Evropy. Způsobuje to však nepříznivé sociální dopady na lidi, kterým v posledních letech nevzrostly příjmy.