Hypotéky v cizích měnách jako polibek smrti

Jedním z kanálů, kterými dluhová krize v eurozóně dopadá na regionální ekonomiky, jsou hypotéky domácností v cizích měnách. Největší změnou od července je, že dramatické posilování franku se přestalo líbit švýcarské centrální bance (SNB). Ta v podstatě pod hrozbou intervencí omezila prostor pro jeho posilování pod úroveň 1,20 EUR/CHF, čímž v podstatě do velké míry prospěla i polským a maďarským domácnostem.

V případě ČR je objem hypoték v cizích měnách díky dlouhodobě nízkým úrokovým sazbám v podstatě zanedbatelný jak v podílu na HDP, tak v podílu na celkovém objemu poskytnutých půjček na bydlení.

Spočítejte si hypotéku v hypoteční kalkulačce na http://www.penizenavic.cz/hypotecni-kalkulacka

Uvedený krok SNB sice z polských a maďarských domácností sejmul část nepříjemného dluhového břemena (v srpnu se jeden frank prodával dokonce za více než 4 zloté, respektive 266 forintů, což představovalo o 27,5 %, respektive 19,7 %, slabší hodnoty než na konci loňského roku), avšak další vyhrocení dluhové krize v eurozóně a následné oslabování regionálních měn vůči euru a poměrně stabilní kurs eura k franku opět zatížily rodinné rozpočty. Jak jsme již psali v červenci, zatímco růst polské ekonomiky a s ním spojený růst mezd docela dobře kompenzoval oslabování zlotého, v případě Maďarska tomu tak nebylo.

Podle aktuálních propočtů polské centrální banky (NBP) dodatečné třicetiprocentní oslabení zlotého vůči švýcarskému franku zvyšuje výdaje domácnosti z kohorty nejméně bohatých polských rodin (výdaje do 1000 zlotých měsíčně) na splátky hypoték o dodatečných 6 % a pro nejpočetnější skupinu domácností, jejíž měsíční výdaje se pohybují mezi 2000 a 3000 PLN za měsíc, činí odhad 3 %. Dalším, prozatím spíše potenciálním problémem je, že silnější frank efektivně zvýšil celkovou hodnotu hypotéky, přičemž ceny nemovitostí během hospodářské krize klesaly. Výsledkem je, že NBP odhaduje, že u některých hypoték výrazně vzrostlo Loan-to-Value ratio (platí zejména pro roky 2007 a 2008) a v některých případech dokonce překročilo 100 % (to znamená, že současná cena nemovitosti plně nekryje výši hypotéky a v případě bankrotu dlužníka věřitel automaticky zaznamenává ztráty i při prodeji nemovitosti). I přes uvedené skutečnosti však hypotéky polských domácností v cizích měnách nepředstavují zásadní riziko pro finanční stabilitu země.

Jestliže situace v Polsku není příliš vážná, tak v Maďarsku neschopnost značné části domácností splácet řádně hypotéky představuje závažný problém (viz graf a komentář pod grafem) a již vedla k razantním opatřením vlády. Ta domácnostem nabídla refinancování hypotéky původně vedené ve švýcarských francích za kurs fixovaný na úrovni 180 CHF/HUF, tedy o necelých 30 % silnější z hlediska forintu, než je aktuální tržní hodnota. Nicméně, zdánlivě atraktivní možnost má několik háčků. Zaprvé, díky relativně vysokému poměru problémových hypoték - pouze 0,6 % domácností si vzalo hypotéky ve švýcarských francích při kurzu vyšším než 200 CHF/HUF a více než 95 % dokonce při kursu nižším než 180 CHF/HUF - by podle odhadů maďarské centrální banky (MNB) na refinancování mohlo dosáhnout (pouze) přibližně 30-40 % domácností. Za druhé, MNB právem varuje, že program sám může vytvořit dodatečný tlak na další znehodnocení forintu a tak dále prodražit splátky hypoték těm domácnostem, které se jej nezúčastní. Proto MNB zavedla opatření, v rámci něhož neutralizuje dopad programu na devizový trh tím, že prodává zúčastněným bankám cizí měny ze svých devizových rezerv na pokrytí předčasně splácených hypoték. Nicméně, s konverzí hypoték do forintů budou tak jako tak spojeny ztráty vyplývající z přecenění, které ponese bankovní sektor. Pro některé z bank to bude znamenat potřebu doplnění kapitálu kvůli regulačním požadavkům. V případě naplnění negativního scénáře (pokles HDP v roce 2012 o 1,2 %, průměrný kurs CHF/HUF 275) odhaduje MNB potřebu doplnění kapitálu ve výši 196 miliard forintů (0,7 % HDP při cílové kapitálové přiměřenosti 8 %), respektive 294 miliard forintů (1,1 % HDP při cílové kapitálové přiměřenosti 9 %). To by s sebou samozřejmě neslo neochotu bank dále půjčovat a zamrznutí úvěrové aktivity by negativně dopadlo na reálnou ekonomiku a dále tak prohubovalo vzniklé problémy.

Z výše uvedeného je tedy patrné, že vypuknutí finanční krize by prostřednictvím hypoték v cizích měnách prakticky nemělo dopad na Českou republiku. V případě polských bank lze sice očekávat určité potíže, avšak vzhledem k celkově pozitivnímu ekonomickému vývoji a největší odolnosti vůči externím šokům v podobě poklesu HDP v eurozóně věříme, že polské domácnosti a s nimi i celá ekonomika dokáží dražší splátky z hypoték ve švýcarských francích absorbovat. Konečně, nejdramatičtější vliv, který by vyžadoval dodatečné kapitálové injekce v řádu procent HDP, by finanční krize měla na maďarský bankovní sektor.