Před příchodem Facebooku se podívejme, jak se IPO vyvedlo ostatním technologickým firmám

http://cz.sxobank.com

U valné části IPO, převážně těch z technologické oblasti, nakonec ke stabilnímu toku zisků nedošlo a nic netušící veřejnosti se vykládají jen neuvěřitelné historky o jejich růstu.

Pokud chceme s jistotou zjistit, zda se IPO může pokazit, je třeba přijít na to, jak hodlají se svým novým bohatstvím naložit prvotní investoři. Mnoho technologických firem je financováno z rizikového kapitálu (venture capital), a proto raději věřte, že investoři poskytující tento kapitál si svůj podíl ve firmě ponechají a budou si zároveň myslet, že daná firma má větší cenu, než jakou za ni platí trh.

K tomu ale dochází jen jednou za čas a ve většině případů k této situaci nedojde nikdy. První den vyletí jejich IPO rychle nahoru a pak z něj všichni vycouvají. Ale taková je podstata celého tohoto byznysu.

Všichni podléháme módním trendům

Pokud chce investor budovat své bohatství s rozumem, jen zřídkakdy jde do IPO naplno. Je ironií, že mnoho investorů si to zřejmě uvědomuje, ale zdá se, že všichni na to zapomněli. Je to stejné jako s novými atletickými botami, které v noci světélkují. Všichni by je chtěli. A všichni taky touží po rychle rostoucí akcii.

Podíval jsem na na několik posledních IPO technologických firem a jejich výkonnosti. Výsledky přitom překvapily dokonce i mě. Těmto IPO se dařilo dokonce méně, než jsem očekával. Jen 4 z 10 IPO mělo od svého uvedení kladné absolutní výnosy. Celkem 9 z 10 zaznamenalo v porovnání s indexem Nasdaq horší výkon a dařilo se jen firmě Zynga, a ta překonala Nasdaqjen o nepatrných 0,3 procenta (viz. graf).

Všimněme si také, že výkonnost IPO je mírně ovlivněna cenovou hladinou, což jsem vyjádřil jako poměr ceny k prodejům/tržbách v roce IPO. Poměr P/S (price/sales - cena/prodeje) jsem použil jednoduše proto, že většina z těchto firem negeneruje v roce svého IPO žádné zisky, a tudíž ukazatel P/E postrádá smysl. Dále je důležité zdůraznit, že výkonnost indexů S&P a Nasdaq byla pozitivní během všech různých období, které jsme brali v potaz. To nám ukazuje, že celkový sentiment investorů na tomto trhu nebyl negativní, a to by mohlo ovlivnit vnímání těchto rizikových technologických IPO.

I když nemůžeme na 100 procent určit vztahy mezi oceněním (P/S) a výnosy po IPO, můžeme si všimnout, že společnosti jako HomeAway, Renren a Pandora Media i přes svá extrémně vysoká ocenění nakonec utrpěly od svého IPO velké ztráty, konkrétně 59, 79 a 73 procent. Nejlépe se dařilo firmě Zynga, jejíž ocenění bylo relativně nízké a poměr P/S činil 2,2. U Facebooku očekáváme, že v okamžiku IPO bude firma oceněna na hodnotu kolem 100 miliard dolarů. Vzhledem k tomu, že tržby Facebooku byly v roce 2011 3,7 miliardy dolarů, můžeme firmu ocenit na P/S kolem čísla 27 a P/E pak na 100. Tyto hodnoty naznačují, že akcie Facebooku budou pěkně drahé a budou se v rámci výše uvedených společností pohybovat v horní cenové hladině.

Ovšem stejně jako LinkedIn, i Facebook by měl být schopný udržet si své extrémně vysoké ocenění alespoň po dobu, kdy mu poroste uživatelská základna. A to jednoduše díky tzv. síťovému efektu. V něm platí, že cena produktu, v tomto případě sítě nebo komunity, stoupá s počtem uživatelů. Tento efekt minimálně podrží vysoká ocenění, a to aspoň na chvíli.

Abych tedy technologická IPO shrnul - inklinují k velmi drahým a nevyzkoušeným byznys modelům. Facebook má však byznys model pevnější a daří se mu generovat solidní a stále rostoucí zisky. Jen v roce 2011 to byla 1 miliarda dolarů. Otázkou je, zda se vyplatí investovat do akcií 100miliardové firmy a předpokládat jejich další možný růst. Zřejmě ne, a přestože to většina lidí bude vědět, mnoho z nich do toho půjde. Přesně v duchu teorie “většího blázna” - budou spoléhat na to, že akcie potom prodají ještě většímu bláznovi, než jsou oni sami. Ale nakonec zjistí, že největší blázni byli právě oni.