Růstová i inflační čísla dají centrálním bankám za pravdu

Polská centrální banka nás bohužel již podruhé v řadě překvapila, když snížila svoji základní úrokovou sazbu - tentokrát o 25 bazických bodů. Ač snížení úrokových sazeb NBP má v polském případě nepochybně svůj makroekonomický základ ve vývoj domácí ekonomiky, tak tentokrát se zjevně nejednalo o izolovaný krok. Polští centrální bankéři zjevně naskočili do vlny, kterou v květnu zahájila ECB, překvapivě v ní pokračovala i australská centrální banka a jen o několik hodin později než NBP ji dovršila snížením úroků i jihokorejská centrální banka.

Nadcházející týden bude z pohledu centrální bank i trhů zajímavý prakticky pro všechny země regionu s vlastní měnou, neboť ČR a Maďarsko zveřejní předběžné odhady HDP a Polsko pro změnu údaje za květnovou inflaci. Ve všech případech by se mělo potvrdit, že současná velmi uvolněná měnová politika všech centrálních bank je oprávněná, neboť výkon české a maďarské ekonomiky by se měl pohybovat stále zřetelně v červených číslech (v meziročním vyjádření), přičemž polská inflace by dokonce měla klesnout pod 1 %, což je nejen sedmileté minimum, ale navíc další dezinflační úkrok od cíle NBP.

Česká recese zatím bez konce

Nejnovější data z české ekonomiky jasně naznačují, že přes rok trvající recese zatím nebere konce. Pokles, který začal v důsledku domácích restrikcí ve druhé polovině loňského roku a akceleroval v důsledku ochabující evropské poptávky, tak zatím nekončí. Asi nejvíce je to vidět na průmyslu, který v prvním čtvrtletí letošního roku poklesl o 5,4 %. Jeho nejvýznamnější součást, která zadržela naši ekonomiku po většinu loňského roku před ještě větším propadem - výroba automobilů - dokonce propadla o necelých 12 %. Jak je přitom patrné z měkkých ukazatelů důvěry či nálady nebo ze statistiky zakázek, průmysl si zatím ještě hledá své dno. Situace však není zdaleka tak dramatická jako na přelomu roku 2008 a 2009, kdy se objem zakázek takřka bleskově smrsknul o čtvrtinu. Ve srovnání s tímto obdobím je totiž tuzemský průmysl stále ještě 13 % v plusu, výroba aut je dokonce vyšší o 35 %. Mnohem hůře než průmysl je na tom stavebnictví, které v důsledku nedostatku zakázek prožívá svoji recesi už šestým rokem. Ve srovnání se začátkem roku 2009 je nyní stavební výroba o 35 % níže a nové zakázky nenaznačují, že by se blížila doba obratu. Rekordní útlum prožívá i výstavba nových bytů, jejichž počty poklesly ve srovnání se silnými roky 2007 a 2008 na polovinu.

Pozitivní zprávy zatím nevidíme ani v případě některých služeb. Poslední údaje z maloobchodu sice nedopadly díky Velikonocům až tak špatně (0,1 %), nicméně základní trend utlumené poptávky se stále nemění. Slabá důvěra v ekonomice nahrává omezování nákupů, zvláště pak u zboží dlouhodobé spotřeby jako jsou automobily, jejichž tuzemské registrace za první čtyři měsíce propadly o téměř 15 %. Ani u ostatních služeb, snad s velkou výjimkou informačních technologií, výsledky za první čtvrtletí nedopadly pozitivně. A příznivě nejspíš nebude vypadat ani odhad HDP za první čtvrtletí, který se dozvíme už příští týden, a který zůstal především ve vleku slabé domácí poptávky. Klesající zájem spotřebitelů nakupovat působí i nadále jako silný protiinflační faktor, a tak inflace zůstává navzdory zvýšené DPH pod cílovou hodnotou ČNB (aktuálně 1,7 %, stejně jako v únoru a v březnu) a měnově politická inflace dokonce pod úrovní dolní hranice tolerančního pásma (0,9 %). Realita se zatím stále přibližuje nejnovější prognóze centrální banky a zatím tak potvrzuje očekávání, že úrokové sazby budou v české ekonomice ještě relativně dlouho na nízkých úrovních.

Polská centrální banka překvapivě snižuje sazby

Polský guvernér Belka a jeho družina mají v posledních měsících ve zvyku trhy pravidelně překvapovat a stalo se tomu tak i tentokrát. Ačkoliv někteří mediánoví voliči v rámci Výboru pro měnovou politiku (MPC) další pokles sazeb spíše vylučovali, tak NBP snížila sazby o 25 bazických bodů na nové historické minimum. Guvernér Belka navíc připustil další uvolňování měnové politiky a především začal klást větší důraz na nízkou inflaci a zlehčoval nadcházející oživení. Viděno jeho optikou, ani očekávané odražení ekonomiky ode dna nemusí NBP zabránit v dalším uvolňování měnové politiky. Reálná ekonomická aktivita hraje v tuto chvíli rozhodně druhé housle a prim udává aktuální inflační vývoj (inflační dno přitom očekáváme až v létě). Tento posun ve vnímání rizik v bankovní radě souvisí především s povahou startujícího polského oživení - jednak je velice křehké (náš předstihový ukazatel brzo ztrácí na síle, průmysl stále stagnuje) a závisí příliš na zahraniční poptávce (typicky silná polská domácí poptávka zůstává slabá). Bankovní rada se proto rozhodla v takové situaci využít velice nízké aktuální inflace (a padajících inflačních očekávání) a zlevnit peníze daleko agresivněji než v minulosti.

Takový postup nás překvapil. Věřili jsme, že bankovní rada je složená spíše z jestřábů bojících se agresivního snižování sazeb ze dvou důvodů - považují stávající propad inflace za dočasný a rychlý pokles dnešních sazeb by v jejich očích znamenal pouze nutnost rychleji je zvyšovat v budoucnu. Tento pohled na svět ale v polské bankovní radě evidentně slábne. Proto jsme nuceni změnit i náš pohled na NBP a v tuto chvíli věříme, že centrální banka na svém červencovém zasedání vyzbrojena novou prognózou ještě jednou sníží sazby (o 25 bps).

Čtěte články o investování na http://www.penizenavic.cz/clanky/rozvijejici-se-asie-nejrychleji-rostouci-ekonomiky-pristich-5-let

Zdroj: ČSOB