Slovinsko není další v řadě - prozatím

Pomineme-li Maďarsko a velmi dočasný problém Slovenska s upisováním dluhu, pak země středoevropského regionu prakticky neví, co to znamená, když trh se státními dluhopisy zcela zamrzne. Budeme-li však mezi země regionu počítat i Slovinsko, pak nám nezbývá než konstatovat, že eurokrize tento týden zaklepala i na regionální dveře.

Byl to totiž bankovní socialismus, který zahnal nejvyspělejší stát bývalé Jugoslávie do situace, kdy nejen zahraniční, ale i domácí investoři odmítali kupovat slovinský vládní dluh. Špatná alokace úvěrů v kombinaci s recesí totiž způsobila, že podíl nestandardních úvěrů (nesplácených 90 dní a více) dosáhl 20 % HDP, což způsobuje vysokou ztrátovou pozici domácího bankovního sektoru, který tak bude muset být nákladně rekapitalizován. A na to slovinský stát nemá, čímž se kruh uzavírá.

A tak ani nikoho nepřekvapilo, že se Slovinsku, které jako první východoevropská země v roce 2007 vstoupilo do eurozóny, před dvěma týdny nepodařilo upsat pokladniční poukázky a trh byl velmi napjat, zda se mu to povede tento týden. Nakonec se ukázalo, že obavy byly zbytečné, neboť slovinský stát byl schopen upsat osmnáctiměsíční pokladniční poukázky za 1 mld. euro, což byl dvojnásobek sumy, kterou měl v plánu upsat. Slovinsku se tak tímto úspěšným prodejem podařilo vyřešit problém financování státního rozpočtu a splatného dluhu v tomto roce, čímž si de facto pouze koupilo čas. Prodej pokladničních poukázek neřeší problém nutnosti rekapitalizace domácích bank, které konec konců byly hlavními nakupujícími (zřejmě až ze 75 %) ve středeční aukci.

Dlouhodobá recese evropského automobilového trhu

Česká ekonomika už druhým rokem prochází recesí, kterou v první fázi doprovázel především útlum domácí poptávky, k němuž se ve druhé polovině loňského roku přidalo i oslabování poptávky zahraniční. Známky poklesu exportu, respektive průmyslu, který byl do té doby motorem ekonomiky, se začaly v posledních měsících projevovat především v jeho nejvýznamnější části – v automobilovém průmyslu. V posledních čtyřech měsících je zřetelný silný pokles výroby i nových zakázek v meziročním srovnání, který se odráží i na vývoji exportu, na němž tuzemská produkce aut staví.

Pozice výroby automobilů není v české ekonomice extrémně silná nejen proto, že ČR patří na špičku v počtu vyrobených aut na obyvatele, ale především proto, že výroba aut reprezentuje z pohledu tržeb za prodej vlastních výrobků 30 % celého tuzemského zpracovatelského průmyslu. Z celkového exportu vývoz silničních vozidel aktuálně představuje zhruba 17 %. Dění v této části tuzemského průmyslu, jež se primárně odvíjí od vývoje evropského automobilového trhu, se proto nyní automaticky odráží i v horších číslech naší ekonomiky.

Z nejnovějších výsledků registrací osobních automobilů i lehkých užitkových vozidel v Evropě nelze rozhodně mít pozitivní dojem. Automobilový trh v EU klesá v podstatě již šest let a prozatím nejsou vidět žádné známky obratu tohoto nepříznivého trendu. Údaje za EU15 ukazují silný pokles registrací až v rozsahu 4 mil. aut za rok, jako rozdíl mezi ročním maximem po roce 2003 a aktuálními údaji za únor. Žádný významnější národní trh v EU s výjimkou Velké Británie nevykazuje přírůstky prodejů/registrací. Největší evropský trh – Německo – dokonce letos klesá dvojciferným tempem (kategorie osobních aut - pouze). Je to totiž výsledek, který známe spíše z dluhové krize zasažených zemí na periferii unie a nikoliv v zemi, která se doposud recesi vcelku zdárně vyhýbala. Naproti tomu až tak překvapivé nejsou výsledky prvního čtvrtletí za Francii (-14,6 %), Itálii (-13 %) a Španělsko (11,5 %). Při pohledu na výsledky spotřebitelských nálad za unii je přitom patrné, že aktuální nákup zboží dlouhodobé spotřeby zůstává i nadále silně konzervativní.

Čtěte příspěvky z blogu Marka Mobiuse na http://www.penizenavic.cz/clanky/nejistota-na-korejskem-poloostrove

Zdroj: ČSOB