Úvod týdne přinesl výrazné oslabení regionálních měn

Regionální měny na začátku týdne zaznamenaly silné ztráty. Koruna se ráno odrazila od psychologické hranice 25,50 a během pondělního obchodování oslabila o sedm desetin procenta až k 25,73 CZK/EUR. Zlotý si odepsal zhruba osm desetin procenta. Investoři očividně předpokládají další oslabování polské měny navzdory páteční intervenci centrální banky. Konečně maďarský forint oslabil o 1,3 % téměř k úrovni 300 HUF/EUR. Za pohybem středoevropských měn můžeme najít jak technické faktory (např. zmíněné odražení měnového páru CZK/EUR od hranice 25,50), tak zřejmě i nové budování pozic investory. Oslabování středoevropských měn tak bude pravděpodobně pokračovat.

České spotřebitelské ceny v květnu překvapivě poklesly o 0,2 % m/m, když trh očekával meziměsíční stagnaci (my jsme předpokládali pokles cen o 0,1 %). Překvapení se pro nás kumulovalo pouze do dvou faktorů - výraznější pokles cen plynu a telekomunikačních služeb, což se podepsalo na větším poklesu regulovaných a korigovaných cen. Meziroční spotřebitelská inflace dále poklesla z 1,7 % v dubnu na 1,3 % v květnu. Naposledy se takto nízko nacházela v červnu 2010. Pro ČNB se jedná o protiinflační data, když odchylka skutečné meziroční inflace od prognózy dosáhla v květnu 0,3 pb. Podle ČNB navíc měnověpolitická inflace zpomalila na 0,6 % y/y, což je poměrně výrazně pod dolním okrajem tolerančního pásma centrální banky. Je tak pravděpodobné, že centrální bankéři budou nadále verbálními intervencemi připomínat trhu, že ČNB chce držet korunu (jako současný měnověpolitický nástroj) na slabších úrovních, přímé intervence na devizovém trhu však můžeme očekávat jen v případě hrozby deflace. Inflační očekávání však prozatím na hrozbu negativní deflační spirály neukazují.

Podíl nezaměstnaných v české ekonomice v květnu poklesl z dubnových 7,7 % na 7,5 % v souladu s naším očekáváním i tržním konsenzem. Celkový počet nezaměstnaných dosáhl zhruba 547,6 tisíc, což je o 17,8 tisíce méně než na konci dubna. V meziročním srovnání ale opět můžeme vidět výrazné zhoršení situace na trhu práce, když se počet nezaměstnaných oproti loňskému květnu zvýšil o 65,4 tisíce. Bližší pohled na květnová data odhaluje mírné pozitivní překvapení. Po více než deseti měsících růstu sezónně očištěná míra nezaměstnanosti více méně stagnovala na úrovni 7,70 % (SA) a mohla tak odrážet i lepší čísla z dubnového průmyslu. Stále tak ale platí, že pokles míry nezaměstnanosti (bez sezónního očištění) způsobuje pozitivní sezónnost, kdy se tradičně projevuje nástup prací především ve stavebnictví, zemědělství a službách. Slabost českého hospodářství by však měla naopak tlačit sezónně očištěnou nezaměstnanost dále nahoru, což by se mělo postupně projevit i v neočištěných datech. Prázdninové měsíce a především závěr roku by tak měly přinést opětovný růst míry nezaměstnanosti (NSA).

Česká swapová výnosová křivka dnes výrazně vzrostla o 10 bb po celé své délce.