Český finanční trh přehlíží dění na politické scéně

Policejní razie na úřadu vlády a největší zatýkání bývalých politiků a vysokých státních úředníků v historii České republiky zatím s domácími trhy příliš nezacvičilo. Je to vcelku pochopitelné. Česká koruna tradičně zůstává vůči domácím politickým krizím i předčasným volbám relativně imunní.

Ve střední Evropě zpravidla politické krize rozhodí trhy v těch zemích, kde střídání u kormidla probíhá bouřlivě a narušuje demokratickou kontinuitu. Zvlášť bouřlivou odezvu mívají krize v případě, pokud mají vlády omezenou schopnost financovat se z trhů, a závisí na vnější pomoci (nejčastěji od Mezinárodního měnového fondu). Stačí si vzpomenout na rumunskou ústavní krizi, která v roce 2012 vedla k více než 6ti měsícům občanských nepokojů. Podobně negativně byl hodnocen zahraničními investory také maďarský premiér Viktor Orbán, když se snažil radikálně přepsat ústavu. Na druhé straně Polsko - podobně jako Česko - je v posledních letech politicky poměrně čitelné a obavy z výsledků voleb (byť předčasných) nehrají na trzích větší roli. Na polských trzích hrála politika naposledy větší roli v roce 2005, kdy volby vyhrála na evropské poměry ultra-konzervativní strana Právo a spravedlnost.V Česku zatím nic nenasvědčuje tomu, že by i případný pád vlády a předčasné volby měly být pro trhy velkým šokem. Do řádných voleb (jaro 2014) navíc již stejně není daleko. Hlavním rizikem by byl scénář, ve kterém by policie pro takto velký a závažný zásah neměla dostatečně silné důkazy. Pak by například (zatím nepotvrzené) zprávy o zatčení šéfa vojenského zpravodajství mohly vést k ohrožení důvěry v českou demokracii. Takový scénář si zatím nikdo na trzích nepřipouští.

Inflace ve střední Evropě dále padá

Maďarská inflace v květnu překvapila pozitivně, když ceny meziročně vzrostly jen o 1,8 % (meziměsíčně dokonce poklesly o 0,1 %). Za nízkou inflací stálo především snížení cen energií a plynu (-8,5 % y/y) a pohonných hmot (-5,1% y/y). Naopak ceny potravin, zejména sezónních vzrostly (3,7 % y/y) a růst cen zaznamenaly i služby (4,1%). Inflační tlaky zůstávají v maďarské ekonomice utlumené. Domácí poptávka je stále poměrně slabá a další plánovaná administrativní snižování cen bude udržovat inflaci i nadále nízko. Inflace by tak měla zůstat pod 3% cílem MNB zřejmě i příští rok. Z tohoto pohledu se zdá, že MNB by mohla v uvolňování měnových kohoutků pokračovat, nicméně starosti v tomto ohledu dělá centrální bance forint, jehož volatilita zůstává velmi vysoká.

V květnu se polská inflace zastavila těsně nad historickým minimem

Květnová polská inflace zůstala podobně jako ta česká za očekáváním. Meziročně totiž růst cen zpomalil na 0,5 % a skončil tak pouhé dvě desetiny procentního bodu nad historickým minimem z dubna 2003. Meziměsíčně ceny klesaly o 0,1 %. Z hlediska struktury pro nás byl největším překvapením výraznější pokles indexu dopravy (-2,3 % m/m), který zahrnuje ceny benzínu. Inflace se tak minulý měsíc vydala dále pod cíl centrální banky a poskytla holubicím ve Výboru pro měnovou politiku další trumfy před červencovým zasedáním, na kterém budou mít k dispozici i novou prognózu. Hlavním rizikem pro rozhodnutí o dalším snížení sazeb zůstává vývoj na hlavních světových trzích, který se v poslední době výrazně projevuje oslabováním zlotého a centrální banka kvůli němu dokonce po osmnácti měsících sáhla k intervencím ve prospěch polské měny.

Spotřebitelské ceny v ČR v květnu poklesly. Míra inflace padá na 1,3 %, zatímco ČNB očekávala 1,6 %

V průběhu května se hladina spotřebitelských cen snížila ve srovnání s dubnem o dvě desetiny. Meziroční inflace sledovaná centrální bankou se dále přiblížila dolní hranici tolerančního pásma, když poklesla z dubnových 1,7 % na květnové 1,3 %. Příznivější vývoj inflace znovu potvrzuje, že ekonomika inflačními tlaky rozhodně netrpí. Spíše naopak. Slabá poptávka omezuje prostor pro zvyšování cen zboží a nutí obchodníky i výrobce držet ceny na uzdě. Nízkou inflaci guvernér centrální banky považuje (podle agenturních zpráv) za negativní překvapení, které pro něj představuje velké obavy. Novou prognózu bude mít bankovní rada sice k dispozici až na srpnovém zasedání, avšak dá se předpokládat, že už na červnovém zasedání ČNB se nejspíše znovu začne akcentovat možnost devizových intervencí.

Čtěte články o investování na http://www.penizenavic.cz/investovani

Zdroj: ČSOB