Síla amerických farmaceutických firem při určování ceny léků zůstává velká

Akcie řady farmaceutických firem z USA v první polovině letošního roku spíše ztrácely. Z části se jednalo o reakci investorů na obavy ze zavedení nových mechanismů pro kontrolu ceny léků kongresem. Současně do hry přicházelo i dobrovolné snižování ceny pod nátlakem veřejnosti. Do dnešního dne však americký kongres projevil jen minimum vůle v řešení této otázky a ceny léků tak mohou utěšeně růst.

Dle průzkumu deníku Wall Street Journal více než dvě třetiny z dvacítky největších farmaceutických firem v prvním kvartále letošního roku zvyšovaly ceny svých hlavních produktů. To potvrzuje i vývoj indexu výrobních cen, který na měsíční bázi sestavuje americký Bureau of Labor Statistics. Ceny farmaceutických produktů (dle výše zmíněného indexu) za letošní květen vzrostly meziročně takřka o 10 %, což představuje druhé nejvyšší tempo růstu ze všech sledovaných sektorů (viz grafika níže).

 

Faktem je, že v období nízké inflace a zpomalujícího ekonomického růstu může farmaceutický sektor pokračovat ve zvyšování cen snadněji, než je tomu v případě většiny ostatních sektorů. Přestože výrobci léčiv postupně zvyšovaly ceny svých produktů i dříve, v posledních letech rostly ceny léků více a častěji, než je obvyklé. Tomu napomáhá i situace na rozdrobeném americkém zdravotnickém trhu, která je zahlcený složitým systémem slev, které činí přesné sledování cen léků ještě složitějším úkolem.

Na druhé straně jednotlivé společnosti obvykle ve svých kvartálních výsledcích popisují faktory, které stály za změnou tržeb jednotlivých produktů. U těch obvykle sledují i vliv změn ceny očištěné o všechny slevy poskytnuté zdravotním pojišťovnám a dalším velkým hráčům. Farmaceutické firmy často využívají výše zmíněné slevy jako důkaz existence konkurenčního prostředí, ve kterém cenu kontrolují silné zdravotní pojišťovny. Kvartální výsledky společností však v mnoha příkladech ukazují, že očištěné ceny léků (navzdory slevám) nadále rostou a podporují tak růst tržeb.

To se týká i těch největších farmaceutických gigantů – například Pfizer se ve výsledcích za 1Q 2016 nechal slyšet, že vyšší ceny dopomohly k růstu tržeb u devíti hlavních produktů. Když Biogen za 1Q reportoval 15% nárůst tržeb léku na roztroušenou sklerózu Tecfidera na bezmála 0,75 mld. USD, zmínil, že k nárůstu došlo především díky vyšší ceně léku (to se týkalo i léků Avonex nebo Tysabri). Pozitivní dopady růstu cen klíčových léků na tržby zaznamenaly ve svých kvartálních reportech i společnosti Gilead Sciences, AbbVie nebo Amgen.

Je otázkou, jak se bude situace v americkém zdravotnickém sektoru v budoucnu vyvíjet. V tomto ohledu by mohl být zajímavý i konečný výsledek podzimních prezidentských voleb – Hillary Clintonová je jedním z nejhlasitějších kritiků vysokých cen léků. Navzdory nevoli zdravotních pojišťoven, veřejnosti a silným slovům amerických zákonodárců o snižování cen léků však zůstává pozice amerických výrobců léčiv prozatím silná.

Zdroj: The Wall Street Journal

Tomáš Spousta, Fio banka, a.s.