Čínský jüan se chce stát globální rezervní měnou

Čínská měna se v sobotu stane součástí koše, který tvoří zúčtovací jednotku Mezinárodního měnového fondu zvanou Zvláštní práva čerpání (Special Drawing Rights, SDR). Jedná se o první změnu složení od roku 1999.

Jüan se tak chce zařadit po boku amerického dolaru, eura, japonského jenu a britské libry mezi globální rezervní měny. Z hlediska objemu nejsou SDR nikterak významnou položkou, čínské autority však chtějí zlepšit status své měny i přispět likviditě. Přirozeně se také nabízí srovnávání s americkým dolarem, z hlediska užívání na tom však je jüan stále zanedbatelně - podle SWIFT je využíván při cca. 2,79 % globálních transakcí (USD 42 %, EUR 30 %), podle MMF jsou aktiva denominovaná v jüanu zastoupena minimálně. Problémem renminbi je také to, že není plně směnitelný a podléhá ne zcela transparentním intervencím ze strany centrální banky (viz např. devalvace z loňského léta a nový způsob stanovení měnového kurzu).

Koš tvořící jednotku SDR od 1.10.2016 (Bloomberg)

Z určitého pohledu se tak jedná pouze o formální politický krok, SDR je v očích čínských politiků viděno jako klub měn zemí s globálním významem, kam Čína patří. Nutno říci, že ta o vstup do SDR usilovala již delší dobu, v roce 2010 byla odmítnuta a od té doby učinila jisté změny.

Podle ekonomů dojde v důsledku navýšení likvidity měny, zvýšení objemu emisí aktiv v čínské měně (tzv. panda bondy apod.) a zvýšení držby jüanu centrálními bankami.

Graf vývoje měnového páru USDCNY. Devalvace označena.

Čínská měna se obchoduje ve dvou variantách, onshore jüan (CNY) obchodovaný pouze v Číně (podléhající intervencím CB) a offshore  jüan (CNH) obchodovaný na mezinárodních trzích. Rozdělení proběhlo kvůli snaze mít pod kontrolou kapitálový účet a přitom umožnit používání měny při mezinárodních obchodních transakcích. Kurz CNH je určen tržně.

Zdroj: Bloomberg, Fio

Filip Tvrdek, Fio banka, a.s.