Hrozí riziko další řecké krize a nákaza do zbytku Evropy?

Riziko, že se situace ohledně řeckého dluhu letos vyhrotí zde určitě je, zejména s ohledem na řadu změn, které jsme v posledních měsících zažili a ještě zažijeme, jako např. zvolení Trumpa, který může nepřímo ovlivňovat postoj Mezinárodního měnového fondu, brexit a řada voleb v EU tento rok. Hrozí, že na jednání ohledně řeckého dluhu nebude dostatek časového prostoru a trpělivosti kvůli výše zmíněným problémům.

Německo například chce účast Mezinárodního měnového fondu, který ale zase požaduje výraznější odpuštění řeckého dluhu aby se na delší dobu dostal na udržitelnou a splatitelnou trajektorii. EU naopak chce Řecku dát jen tolik peněz, kolik nutně musí, aby nerozzlobila domácí voliče, kterým se další "bailout" Řecka nelíbí, a zároveň předešla nákaze. Bývalý řecký ministr financí Varoufakis ovšem zmínil, že návrhy EU jsou pouze dalším "extend and pretend", tedy odsunutím problému dál do budoucna a předstírání, že řecký dluh je splatitelný. Řecko v tuto chvíli hospodaří s přebytkovým rozpočtem, když nezahrneme platby úroků a jistiny dluhu.

Řecko aktuálně potřebuje další úvěr na splacení dluhopisů v objemu cca 6,5 mld. EUR, které expirují v červenci letošního roku. Takže do té doby je nutná nějaká dohoda, aby se situace nevyhrotila. Zatím představitelé EU nevidí reálné, že by se domluvili v původním termínu do 20. února. Spekuluje se, že by k dohodě mohlo dojít během března, ale termín bude záležet na vůli stran domluvit se. Default Řecka by nebyl významný z hlediska samotného objemu nesplatitelného dluhu, aktuálně jde o cca 6,5 mld EUR do konce července, ale hrozí nákaza v podobě zvýšené nedůvěry v jiné země EU a jejich bankovní sektor. Konkrétně například situace v italském bankovní sektoru je napjatá, italská vláda nedávno schválila záchranný balíček v objemu cca 20 mld EUR, který obsahuje i preventivní opatření do budoucna, jelikož umožňuje další pomoc v případě potřeby. Italský dluh je co do velikosti mnohem větší problém než Řecko.