Je finanční krize spiknutím?

Tento závěr uveřejnila společnost GfK Praha, která se ve svém výzkumu zabývala popularitou a strukturou těchto teorií. V rámci telefonického dotazování oslovila v červenci 2008 více jak 500 respondentů.

Podle výsledků studie se většina občanů sice adaptovala na konspiracionalismus elit, ale nijak fatálně mu nepodlehla a je medializací konspiračních teorií spíše přesycena. Ve struktuře konspiračních teorií v ČR mají největší váhu tzv. obstrukční a utiskující teorie, které tím konspirační mentalitě Čechů dodávají specifické místní zabarvení.

Konspirační teorie: Pod konspirační teorií se v zásadě rozumí teorie, která odhalením nějakého spiknutí vysvětluje předmětnou situaci, událost či běh

událostí. Je to teorie, jež určité události podává jako důsledek skrytých machinací skupiny osob, která má na jejich průběhu specifický zájem.

„Výsledky našeho výzkumu prokázaly, že alespoň v jednu konspirační teorii věří prakticky každý občan ČR,“ uvádí autor studie Pavol Frič z GfK Praha a dodává: „Nicméně populace ČR určitě není posedlá nějakou kolektivní paranoiou.“

Respondentům byla nabídnuta baterie 16 konspiračních teorií. Dá se říct, že zvýšeným sklonem ke konspirační mentalitě se vyznačují zhruba dvě pětiny (42 %) dotázaných, které uznaly za pravdivou většinu hodnocených konspiračních teorií. Vysoká míra konspirační mentality je charakteristická „jen“ pro 13 % dotázaných, kteří věří, že alespoň dvanáct z posuzovaných konspiračních teorií je pravdivých. Tento výsledek naznačuje, že česká veřejnost na masmediální příval konspiračních teorií většinou reaguje přirozeně zdrženlivě.

Pokračování na http://www.ifondy.cz/novinky/92/Je-financni-krize-spiknutim-