USA - Makroekonomické události 29/10

Očekávaný dopad událostí na trhy: čekáme snížení hlavní úrokové sazby o 50bps, zpráva by měla víceméně naplnit očekávání trhu také v náplni prohlášení k rozhodnutí, čekáme, že Fed potvrdí další prostor ke snížení hlavní úrokové sazby

20.15 CET - Rozhodnutí Fedu o úrokových sazbách "Federal Funds Rate Target"

Očekávání: 1,00% (Bloomberg, Reuters, Atlantik FT)

Předchozí: 1,50%

čekáme potvrzení rétoriky Fedu z prohlášení ke koordinovanému snížení hlavní úrokové sazby 08.10. o 50bps některých světových centrálních bank a tím i signál, že hlavní úr. sazba bude ještě snížena kvůli propadu cen akcií, finanční krizi (recese trhu domů, krach finančních institucí, ztížení podmínek finančních trhů, ztráta důvěry, propad cen akcií). Je to umožněno také předpokládaným oslabením růstu ekonomiky a ropy a tím i inflace kvůli .

Fed vedle další podpory likvidity 08.10. obnovil cyklus snižování úr. sazeb, předtím vedle posílení opatření na podporu likvidity a snížení diskontní úrokové sazby snížil hlavní úrokovou sazbu o 325bps během několika měsíců kvůli slabosti ekonomiky a stresu finančních trhů! Fed v prohlášení k jednomyslnému říjnovému rozhodnutí uvádí, že v řadě zemí inflační tlaky začaly klesat zčásti kvůli poklesu cen energií a jiných komodit. Inflační očekávání dle centrálních bank klesají a jsou stabilizovaná na úrovni cenové stability. Současné vyhrocení finanční krize zvyšuje nebezpečí nižšího ek. růstu a tak dále snížila nebezpečí inflace.

Nebezpečí slabšího růstu ekonomiky a nestability finančního systému prudce vzrostlo, naopak nebezpečí inflace výrazně klesá. Čekáme, že Fed sníží hlavní úr. sazbu na říjnovém zasedání o úr. sazbách o 50bps, další snížení je možné i v prosinci. Sazba může v dalších měsících poklesnout až na 0,5-0,75%. Podle Reuters 10 ze 14 oslovených ekonomů čeká rovněž snížení hlavní úr. sazby o 50bps, 4 z nich o 25bps. Na hodnotě 1,00% dosažené pravděpodobně již nyní v říjnu by se měl cyklus snižování úr. sazeb dle trhu uzavřít.

Poslední zprávy ukázaly hlavně slabší ekonomickou aktivitu (recese trhu práce a investic do strojů a zařízení, vedle toho v hluboké recesi se stále nachází trh domů a spotřebitelský sentiment) s výjimkou exportu, který stále roste. Přenos inflačních tlaků, silného růstu cen energií a potravin, které významně zvyšují inflaci, by měl zůstat malý, malý růst ostatních cen by měl klesat vlivem finanční krize (recese trhu domů, krach institucí, ztížení podmínek finančních trhů a propad cen akcií), nevyužitých kapacit produkce a práce, solidnímu růstu produktivity práce, nízkému růstu mezd a tím i slabosti jednotkových pracovních nákladů a slabšího růstu ekonomiky