USA - Výrobní ceny v říjnu klesly výrazně víc, než se čekalo, bez cen potravin a energií výrobní cen

PPI USA (10 2008 bez sez. vlivu, m/m) PPI USA bez cen energií/potravin (10 2008 bez sez. vlivu, m/m)

Skutečnost: -2,8% (rekordní pokles) Skutečnost: 0,4%

Očekávání: -1,9% (Bloomberg)/-1,8% (Reuters) Očekávání: 0,1% (Bloomberg, Reuters)

Předchozí: -0,4% Předchozí: 0,4%

PPI USA (10 2008, y/y) PPI USA bez cen energií/potravin (10 2008, y/y)

Skutečnost: 5,2% Skutečnost: 4,4%

Očekávání: 6,2% (Bloomberg) Očekávání: 4,0% (Bloomberg)

Předchozí: 8,7% Předchozí: N/A

Rozbor: V říjnu pokračoval silný pokles cen energií, o 12,8% m/m po poklesu o 2,9% m/m v září, když prudce klesly ceny hlavně benzínu o 24,9% m/m po poklesu o 0,5% m/m v září, topných olejů, o 9,6% m/m po poklesu o 13,9% m/m v září a ceny zemního plynu o 5,9% m/m po poklesu o 8,2% m/m v září. Ceny potravin v říjnu klesly o 0,2% m/m po růstu o 0,2% m/m v září. Mimo tyto položky výrobní ceny rostly opět silněji hlavně kvůli silnějšímu zvýšení cen menších nákladních automobilů o 2,6% m/m, letadel či jiných dopravních prostředků a strojů a zařízení, naopak silněji klesly ceny osobních automobilů a farmaceutického zboží

Hodnocení: Zpráva je celkově příznivá. Propad cenových tlaků je silnější než se čekalo. Výraznější růst ostatních cen je ještě zřejmě zpožděným efektem cenových tlaků minulých čtvrtletí a let. Tento růst by se měl v dalších čtvrtletích vytrácet kvůli poklesu růstu ekonomiky kvůli finanční krizi (recese trhu domů, náročnější podmínky finančních trhů, potíže finančních ústavů, ztráta důvěry ve finanční systém a centrální banku, propad cen akcií) a drahým energiím a také rezervám trhu práce, solidnímu růstu produktivity práce, nízkému růstu jednotkových pracovních nákladů a mezd, inflační výhled je příznivý.

Dopad na finanční trhy: Zpráva je pro finanční trhy smíšená,euro po ní k dolaru stagnuje

Dopad na výhled monetární politiky: Zpráva je v souladu s naším očekáváním,že Fed hlavní úr. sazbu sníží na prosincovém zasedání o úr. sazbách o 25bps na 0,75% a v prvním pololetí příštího roku by ji měl zredukovat na 0,25-0,5% kvůli finanční krizi, poklesu růstu ekonomiky a inflace