Komentář: Výhled pro akcie zůstává negativní

Další ztráty si v minulém týdnu připsaly světové akciové indexy, když například americký DJIA přišel v průběhu minulého týdne o 4,5% ze své hodnoty, přičemž ještě v pátek navečer činila celková týdenní ztráta vysokých 10,1%. K rozdílu mezi těmito dvěma čísly stačilo jméno Tymothy Geithnera, který se stane příštím ministrem financí v administrativě Baracka Obamy, na což dvě hodiny před uzavřením trhu reagovali obchodníci masivními nákupy, které pomohly americkým akciím zpevnit o více než šest procent. Geithner patří mezi jednu ze tří hlavních postav, která stojí za současným záchranným plánem pro americké banky a jeho jméno tak znamená jistotu kontinuity práce Henry Paulsona, což si obchodníci vyhodnotili jako dobrou zprávu. Přes veškerý optimismus se ale rozhodně nejedná o zprávu, která by měla zvrátit již několik týdnů trvající trend a její dopad na kurz akcií tak bude podle našeho názoru spíše jen krátkodobý. Celkový sentiment na akciových trzích zůstává i nadále velice pesimistický, když obchodníci ztratili veškerou důvěru v největší světovou ekonomiku, která si bude muset projít  nacházejících čtvrtletích bolestivým přizpůsobováním novým podmínkám a hlubokou kontrakcí HDP, což se samozřejmě také podepíše na ziskovosti firem, která byla ve 3Q stále ještě relativně dobrá. Ekonomická data z nadcházejících dnů, ať už jde o  revizi HDP za 3Q, objednávky zboží dlouhodobé spotřeby, dynamiku růstu osobních výdajů, nebo čísla z trhu s bydlením a trhu práce, přinesou s velkou pravděpodobností pouze další potvrzení zhoršující se situace a za těchto okolností tak bude jen velmi obtížné hledat záchytné body, které by mohly jakkoliv zásadněji změnit náladu na světových trzích,

Ta zůstává na bodu mrazu a ještě několik měsíců podle nás zůstane. Zatímco v předchozích týdnech pomáhaly optimismus alespoň zčásti živit klesající sazby na mezibankovním trhu, o tuto pomoc se obchodníci již zřejmě opírat nemohou, když ty zdá se již vyčerpaly svůj potenciál ke snižování a několik dní se drží na téměř nezměněných hodnotách. Například tříměsíční dolarový LIBOR tak osciluje kolem 2,15%, což je 165bsp. nad půlprocentní sazbou federálních fondů. To je sice poloviční rozdíl oproti stavu krátce po pádu Lehman Brothers, stále jde však o téměř dvojnásobek rozdílu, jež byl dosahován před bankrotem této investiční banky, který na finančních trzích odstartoval druhou krizovou vlnu. I přesto, že se centrálním bankám podařilo dostat situaci částečně pod kontrolu, nedůvěra mezi bankami zůstává i nadále vysoká, když ty si odmítají půjčovat a veškerou svou volnou likviditu ukládají u centrálních bank. 

Vedle ekonomických dat a dalšího vývoje na mezibankovním trhu budou obchodníci zvědaví také na dění v americkém Kongresu, který se radí nad možností druhého záchranného balíčku pro americkou ekonomiku. Ten je jednou z priorit nově nastupujícího prezidenta Obamy a měl by být připraven ke schválení již v den jeho inaugurace, tedy 20. ledna. Přestože podoba tohoto balíčku zatím není zcela známa, je pravděpodobné, že půjde opět o daňové slevy a jeho velikost by měla být v řádech stovek miliard dolarů, podle některých mezi 500 – 700 mld. Zprávy o pokroku v jednání a schodě mezi demokraty a republikány, mohou být tento týden jedny z mála pozitivních, stejně tak jako na kroky ostatních vlád, které se snaží bojovat s prudkým ochlazením hospodářské aktivity, což je například případ Velké Británie, kde by měl tento týden ministr financí Darling oznámit snížení daně z přidané hodnoty ze 17,5% na 15%.

Ranní seance v Asii ukazuje na téměř nulovou reakci trhů na páteční růst indexů ve Spojených státech, když například hongkongský Hang Seng v 8:00 ztrácel 0,92% ze své hodnoty a horším vstupem do nového týdne si pravděpodobně projdou také indexy v USA, kde by obchodníci mohli páteční růst akcií využít, tak jako již několikrát, jako odrazový můstek k novým výprodejům.

Autor: Jaroslav Brychta ( jaroslav.brychta@xtb.cz )