Kde jsou ty časy, kdy na pražské burze investoři sváděli jednu bitvu za druhou?

Po včerejších nárůstech se americké indexy opět dostávají na svá roční maxima a tak nehledě na zprávy z Dubaje se na akciových trzích i nadále drží optimismus. Goldman Sachs vidí prosinec jako silně rostoucí měsíc, který jenom umocní nárůsty v průběhu roku. Pokud se díváme na trh a chceme obchodovat, tak je doopravdy potřeba se oprostit od negativních zpráv a držet se býčího trendu. Otázkou však je, jak dlouho tato hra, zejména spekulantů, bude trvat. Dle mého názoru musí dříve nebo později přijít korigování tohoto rychlého růstu, který je v době krize pro mnohé velkým překvapením. Uvidíme, zda po dubajské kauze nepřijdou další a další, které by zasadily některým bankám už ten poslední smrtící klín.

Výraznější obchodování a i pohyby kurzů se ovšem nedotýkají pražské burzy. Ta již několik týdnů, či měsíců patří mezi pacienty udržované v umělém spánku. Sem tam tento spánek něco naruší a investoři zbystří, ale za pár minut je vše při starém. V Praze chybí zahraničí investoři a přitom právě oni musí přinést výraznější oživení. Hlavně proto, že tuzemské penzijní fondy se po svých loňských ztrátách staly spíše jen ustrašenými pozorovateli.

I když dnes přišly ke spadovým titulům různé zprávy a doporučení, tak objemy jsou opět mizerné a procentuální změny pak kolem jednoho procenta. Uvidíme, zda se v nejbližších dnech, či týdnech něco změní. Zvláště akcie ČEZu, které od začátku srpna vyklesávají by se mohly stát tím touženým výraznějším impulsem, který by tuzemského pacienta probudil.